Krátkozrakých dětí je v Česku už 200 tisíc. Viníci jsou všude kolem nás

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na blízko vidí ostře, slova na tabuli nebo obličeje ale na dálku rozeznávají s obtížemi. Krátkozrakost (latinsky myopie, pozn. red.) v Česku trápí stále víc dětí. Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují, že za posledních deset let počet těch, kteří se s touto vadou léčí, narostl přibližně o čtvrtinu – z 88 na 108 tisíc.

„Skutečně pozorujeme, že krátkozrakost roste, a to hlavně u dětí, ani ne tak předškolního, ale spíš školního věku, to znamená kolem osmého roku a výš. A potom přichází další vlna kolem puberty s věkem 12 až 17 let,“ říká pro Seznam Zprávy Milan Odehnal, primář Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol.

Při pohledu do dalších zemí se tím ale Česko nijak nevymyká evropskému průměru.

„Naše země není výjimkou, protože najdeme i regiony jako Asie, kde se četnost v dětské populaci pohybuje kolem 60 %. U nás bych to odhadl tak na 15 až 20 % čili jsme na tom ještě dobře,“ komentuje.

Oční lékařka Andrea Janeková, která vede centrum kataraktové a refrakční chirurgie Očního centra Praha, nicméně říká, že se vyšší počet případů odráží i v praxi českých ordinací. „Co se týče nárůstu zájmu o vyšetření, ten pozorujeme zejména v posledních pěti letech, kdy rodiče více pozorují problémy s viděním svých dětí nebo jsou děti více referovány do našich ambulancí od pediatrů,“ přibližuje lékařka.

Nárůst krátkozrakosti u dětí lze přitom pozorovat po celém světě. Lékaři se shodují, že na vině je větší množství času stráveného za displeji telefonů i obrazovkami počítačů.

„Příčinu vidím v několika faktorech a shodují se na tom i všechny zahraniční studie a lékaři, kteří se tím zabývají. Jednak děti velmi často a intenzivně pracují na počítačích a velmi zblízka koukají na monitor, což je dneska prostě taková praxe, moderní život,“ přibližuje důvody oftalmolog Odehnal.

Rodičům by doporučil, aby dětem nenechávali přístroje na noc a přes den pečlivě hlídali, jakou dobu za displejem stráví. Ideální je podle něj řídit se pravidlem, že pokud dítě kouká 20 minut do počítače, mělo by následovat stejné penzum času, během něhož si oko odpočine a bude koukat do dálky.

Stejně to vidí i lékařka Janeková. „Mnoho studií prokázalo, že dlouhodobá činnost na blízko, ať je to mobil, tablet, či další, dává signály oku ve školním věku k růstu a ‚prodlužování‘ očního bulbu, a tím k nárůstu myopie,“ doplňuje.

Podle přednosty Dětské oční kliniky Fakultní nemocnice Brno Rudolfa Autraty stojí za nárůstem vícero faktorů. „Málo času stráveného v zevním prostředí – optimálně v přírodě za denního světla –, extrémní množství času stráveného prací do blízka, patologické bílé a modré světlo z LED zdrojů, které narušují vnímání barev a působí negativně na sítnicové buňky odpovědné za barevné vidění,“ vyjmenovává jednotlivé příčiny.

Nejvíce diagnóz krátkozrakosti přibylo za poslední dekádu mezi teenagery (ve věkové skupině mezi 12 až 19 lety), kde se počet dětí s krátkozrakostí zvýšil z přibližně 60 tisíc (2013) na 82 tisíc (2023).

U nejmladších dětí do šesti let věku se v posledních letech počty dokonce snižují. A podobně je tomu u diagnóz mezi sedmý až 11. rokem života. Jelikož data vycházejí z registru hrazené péče, analytik Ústavu zdravotnických informací a statistiky Tomáš Májek k nim zároveň dodává, že je nutné brát v potaz jejich limitaci – tedy skutečnost, že ne všichni pacienti chodí s tímto problémem k lékaři.

Neúplnost dat zmiňuje ve svém komentáři i Janeková.„ Faktorů, proč tomu tak je, může být hned několik. Těmi hlavními jsou ne včasné řešení daného onemocnění – návštěva lékaře až v pozdějším věku –, dále se setkáváme s neúplnými či nepřesnými diagnózami, ze kterých poté Ústav zdravotnických informací a statistiky provádí statistiku. Rovněž je zde nemalá část dětských pacientů, u kterých data vůbec nemáme,“ vysvětluje lékařka, proč se podle ní nelze na statistiku zcela spoléhat.

„Pokud bych měla sama co nejpřesněji predikovat počet dětí s myopií ve věku šesti až 18 let v České republice, bylo by to přibližně 200 tisíc dětí,“ říká Janeková s tím, že veškerá data a predikce tomu nasvědčují. Celosvětový průměr se podle ní pohybuje kolem 20 %.

Větší počet diagnóz se podle Odehnala objevuje až s nástupem do školy, kdy dítě začne špatně vidět na tabuli. „Pak si rodiče všimnou, třeba když jdou spolu po ulici, že dítě nerozezná číslo tramvaje nebo vzdálené předměty nebo i lidi,“ říká lékař.

Podle Autraty se až desetina dětských pacientů dostane k lékaři později, než by měla. Pomoci by ale mohl celonárodní screening u všech dětí v předškolním věku. Nejběžnější korekcí vady jsou u dětí dioptrické brýle. V dospělosti lze ale vadu korigovat i chirurgickým zákrokem.

Digitální technologie ale nejsou podle lékařů jedinou příčinou, proč v posledních letech dochází k nárůstu této vady.

„Je to také tím, že hodně těch dětí pracuje za šera v nedobrém osvětlení. Zjistilo se totiž, že děti, které tráví hodně času venku, v rámci různých outdoorových aktivit, třeba v rozvojových zemích, kde jsou pořád venku, je tam sluníčko, modrá obloha, moře, tak tam krátkozrakost zkrátka takhle neudeří,“ popisuje Odehnal faktory, které se do počtu případů promítají.

Důležitou roli současně sehrává i genetika – a to přibližně ve třetině případů.

„Rodiče zkrátka nesou nějaký gen a nemusí být přitom sami nositelé brýlí, nemusí být sami zjevně krátkozrací. Když jsou, tak je to skoro jasné, ale mohou mít i pouze určitou predispozici, kterou dětem předají a která se pohybuje kolem 30 %, v asijských zemích je to dokonce ještě víc,“ líčí Odehnal.

Data Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazují, že v roce 2020 se s krátkozrakostí celosvětově potýkalo celkem 2,6 miliardy lidí. Vědci nicméně odhadují, že v budoucnu se prevalence myopie ještě zvýší.

Zahraniční studie dokonce predikují, že v roce 2050 se tato vada bude týkat poloviny světové populace.

Tento názor sdílí i oftalmoložka Janeková: „Pokud se podíváme na vybrané země jihovýchodní Asie, většina dětí začíná nosit brýle již v mladším školním věku. Aktuálně probíhají studie a snažíme se používat u dětí prostředky ke zpomalení růstu oka i progresi myopie – speciální oční kapky či speciálně upravená dioptrická skla.“

„Je ale jasné, že pokud jako rodiče nezasáhneme v životním stylu našich dětí, můžeme očekávat, že myopická populace bude výrazně růst i nadále,“ uzavírá.

Doplnili jsme o infobox.