Článek
Kapacity pro uprchlíky máme, ale nejsou zadarmo, hlásí jednohlasně hejtmani. S vládou proto jednají o navýšení původně avizovaného státního příspěvku. Zatím kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) počítá s třemi typy ubytování – nouzovým přístřeším v halách nebo třeba tělocvičnách za 180 korun za den i se stravou, přechodným ubytováním za 180 korun bez stravy a bydlením v rodinách. Jim by stát mohl přispívat čtyři tisíce korun na osobu za měsíc.
„Abychom byli opravdu schopní zajistit větší množství ubytovacích kapacit, tak za mě by měla být částka řádově o 100 korun navýšena,“ uvažuje hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Právě do tohoto regionu míří po Praze a Středočeském kraji uprchlíci nejčastěji.
„Popravdě řečeno 180 korun za den v tělocvičně vyjde možná tak na stravování. Stačí se podívat, kolik stojí jedno jídlo pro dítě ve školní jídelně, natož aby dospělý měl také snídani a večeři,“ vypočítává Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), hejtman Libereckého kraje.
S navýšením příspěvku zhruba na 250 až 280 korun souhlasí i ostatní hejtmani, se kterými Seznam Zprávy hovořily. Jednoduše proto, že levněji lze ubytování u provozovatelů ubytoven nebo třeba penzionů sehnat jen těžko.
„My jsme si udělali poptávku ubytování v místech, která jsme v kraji vytipovali, a musím říct, že provozovatelů, pro které by byla částka 180 korun akceptovatelná, je méně než 10 procent,“ shrnuje hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS).
Královéhradeckému kraji tak ubytovací kapacity už ubývají. K dispozici má jen 1700 lůžek, do nichž se počítá i 1400 placených. Více jich kraj za aktuálně nastavené státní podpory nemůže zajistit.
Vláda by měla především urychleně stanovit podmínky pro podporu soukromého ubytování uprchlíků. To je pro integraci nejlepší, aby nevznikala ghetta.
Podle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se ale náklady budou muset rozdělit mezi stát, kraje i obce, protože budou „obrovitánské“. Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) naopak navrhuje, aby stát přišel ještě s dotačním titulem, který by obcím umožnil rychle opravit některé objekty.
„Kapacity by pak mohly být využívány k ubytování uprchlíků,“ vysvětluje Kuba. Na mysli má například budovy dnes nevyužívaných obecních úřadů.
Hejtmani nerozporují, že náklady ponesou rovněž kraje, od vlády chtějí ale jasně nastavený systém, který stanoví proplácení nákladů.
„Vláda by měla především urychleně stanovit podmínky pro podporu soukromého ubytování uprchlíků. To je pro integraci nejlepší, aby nevznikala ghetta. Kompenzace pro ty, kteří ubytují uprchlíky ve svém velkém bytě či domě, nebo v dalším objektu, jsou nejlepší investicí. Pomohou třeba lidem lépe zvládat růst cen energií,“ připomíná hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (za STAN). Poslední forma podpory by měla spadat do uvažované třetí kategorie státních příspěvků – čtyři tisíce korun za osobu měsíčně.
Stanová města v kasárnách i na letišti
Kraje ale mimo ubytování v tělocvičnách a u soukromníků nebo dobrovolníků hledají i prostory pro výstavbu stanových táborů. Královéhradecký kraj už jedno našel. Případný uprchlický tábor by mohl vzniknout na bývalém vojenském letišti. Stejně tak Kraj Vysočina počítá s armádním prostorem, a to v Rančířově u Jihlavy. Podobně rovněž Pardubický kraj.
„Ohledně vytipování lokalit nouzového ubytování jsme s městem Pardubice už postoupili. Domníváme se, že k tomu účelu lze využít Masarykova kasárna,“ předpokládá hejtman Martin Netolický (3PK).
Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) jde ale až o nejkrajnější řešení. „Prozatím doufáme, že nám budou stačit tělocvičny nebo kulturní domy. Momentálně nikdo nemá na stany kapacity, takže i kdybychom do této fáze došli, není nikdo, kdo by nám stany postavil a kde bychom je vzali,“ uvedl.
Ze stejného důvodu chce proto i Liberecký kraj nejprve aktivovat veškeré ubytovací kapacity, které může nabídnout stát nebo podniky v jeho vlastnictví. „V Harrachově máme třeba poslaneckou ubytovnu, tak předpokládám, že se přihlásí k ubytování uprchlíků dobrovolně,“ uvádí příklad hejtman Půta.
Kvótám ne, ani v Česku
Zatímco ohledně navýšení příspěvku i aktivaci nouzového ubytování až jako poslední možnosti jsou hejtmani ve shodě, jasno není o rozmístění běženců. Momentálně jsou nejvíce vytíženy Praha a Středočeský s Jihomoravským krajem.
„Klíčové za nás je nastavení podpory pro soukromé ubytovatele. Druhá věc je stanovení mechanismu, jak rozložit zátěž mezi kraji, kdy nejvíce uprchlíků je aktuálně v Praze a Středočeském kraji. Jen ve středních Čechách má adresu přes 21 tisíc držitelů víz o strpení,“ popisuje situaci ve svém regionu hejtmanka Pecková.
Olomoucký kraj už v rámci mezikrajové solidarity přijal na konci minulého týdne tři autobusy uprchlíků ze Středočeského kraje. Podle hejtmana Josefa Suchánka (STAN) není ale správnou cestou bezhlavé přemísťování lidí, kteří se mohou po Česku a zanedlouho i po celé Evropské unii svobodně pohybovat. Jeho názor sdílí většina hejtmanů.
„My jsme proti kvótám na úrovni Evropské unie, a přitom bychom je stanovili v Česku. Rozumím, že je potřeba nějaká základní solidarita, ale nemůže to být násilné,“ dodává k tomu pardubický hejtman Netolický.
Skeptičtí jsou k systému přerozdělování také v Jihomoravském kraji, který je přitom také jedním z center ukrajinské uprchlické vlny v Česku.
„Nejvíce to řeší Praha, ale problém s redistribucí uprchlíků se samozřejmě týká i nás. Bude dobře, pokud se nám podaří dát dohromady nějaký systém, ale já jsem v tom trochu pesimista,“ říká Grolich, hejtman Jihomoravského kraje.
Na dnešní večer mají všichni hejtmani naplánované ještě další jednání. Po něm předloží konkrétní připomínky k chystaným opatřením vládě.
Do Česka před ruskou invazí uprchlo už 200 tisíc Ukrajinců, vláda proto požádala Evropskou unii o poskytnutí modulárních humanitárních základen, ve kterých by bylo možné ubytovat až 50 tisíc lidí.
