Krach družstva invalidů může připravit o práci tisíce zdravotně postižených

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Během podzimu přišlo o práci zhruba čtyři sta převážně zdravotně postižených zaměstnanců z družstva invalidů Myjómi. To samo na sebe podalo insolvenční návrh a skončilo v konkurzu.

Konec jednoho družstva má ovšem potenciál způsobit nepříjemnosti řadě dalších chráněných dílen a jejich pracovníkům. Konkrétně jde o problém pro 35 dílen a jejich zhruba 3000 zaměstnanců.

Spojuje je totiž způsob financování.

Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce s více jak 50 procenty osobami se zdravotním postižením mají nárok na čerpání příspěvku od Úřadu práce, který je vyplácen jednou za tři měsíce.

Jenomže zmíněných 35 chráněných dílen využívá investorskou platformu Roger, kde peníze dostanou dříve a následně je vrátí právě z příspěvků.

„Půjčovala nám peníze. Tak to najednou dopadá na celý trh,“ shrnuje problém Petr Horký, který působil jako předseda představenstva družstva Myjómi.

Společně se zakladatelem a výkonným ředitelem platformy Roger Adamem Šoukalem viní z problému, který má potenciál dále bobtnat, Úřad práce, který příspěvky Myjómi v letošním roce nevyplatil.

Generální ředitel Úřadu práce Daniel Křištof mluví naopak o tom, že úředníci aktivně řeší situaci, kterou zavinilo vedení družstva a doplácejí dlužnou mzdu téměř 260 zaměstnancům družstva.

Celý spor se točí kolem bezdlužnosti družstva. Právě bezdlužnost je jednou z podmínek, aby zaměstnavatel mohl čerpat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Družstvu Myjómi ovšem už v roce 2022 vznikl na sociálním pojištění dluh přes 3,3 milionu korun.

S Městskou správou sociálního zabezpečení Brno se ovšem vedení družstva mělo domluvit na splátkovém kalendáři a tento způsob řešení měl Úřadu práce ještě začátkem letošního roku vyhovovat.

Ovšem příspěvky za druhé čtvrtletí – a jde podle informací Seznam Zpráv o zhruba 18,5 milionu korun – už odmítl vyplatit. Družstvo Úřad práce už nevnímal jako bezdlužné. A spustil navíc rozsáhle kontroly.

Neproplacení příspěvků tak podle Petra Horkého znamenalo definitivní konec.

„Neříkám, že si Myjómi vedlo skvěle, byli jsme na tom hůř. Kdyby přišla dotace, tak by to bylo ještě řešitelné,“ tvrdí předseda představenstva.

Adam Šoukal dokonce mluví o tom, že Úřad práce svévolně změnil postupy. Vysvětluje, že tyto kroky mají dopad na celý segment půjčování chráněným dílnám přes platební instituci Roger.

Od roku 2016 měli investoři přes platformu profinancovat pohledávky vůči Úřadu práce ve výši 1,3 miliardy korun a jen v loňském roce takto půjčili 323 milionů.

Jde přitom především o drobné investory, pro které konec Myjómi představuje negativní signál a ztrátu důvěry v bezpečné půjčování peněz chráněným dílnám.

„Odrazí se v nedostatku prostředků v daném sektoru a vyšší nezaměstnaností hendikepovaných. Současné nastavení státní podpory, které je náročné na finanční zdroje družstev kvůli dlouhé splatnosti nárokových dotací, totiž vede k tomu, že se družstva bez finanční pomoci prostě neobejdou,“ říká Šoukal.

Generální ředitel Úřadu práce zapojení platební platformy Roger nechce komentovat. „Jde o soukromoprávní, obchodní aktivitu, která stojí mimo rámec a pohled Úřadu práce ČR jakožto správního orgánu,“ říká Daniel Krištof.

Sám označuje případ družstva Myjómi za komplikovaný a zdůrazňuje, že výjimečný.

„Úřad práce ČR dosud obdobnou situaci neřešil,“ popisuje pro Seznam Zprávy. Zdůrazňuje, že jeho podřízení musí postupovat podle zákona a že nelze přehlédnout dluh.

„S družstvem vedeme správní řízení týkající se žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Jeho součástí je také informace o nedoplatku penále na pojistném na sociální zabezpečení,“ uvádí Krištof.

Vilma Baudišová, bývalá předsedkyně Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených, aktuální působící v Komoře zaměstnavatelů zdravotně postižených a současně i jako předsedkyně výrobního družstva nevidomých Karko, pak obecně mluví o tom, že nevnímá nějaké neobvyklé postupy a změny v přístupu Úřadu práce během letošního roku.

„Na každém Úřadu práce požadují jiné dokumenty, to pravda je, ale když to člověk dává každé čtvrtletí, tak už ví, co chtějí a jde o drobné změny. Nemůže se stát, že když dáte žádost včas a máte všechno splněné, že potom Úřad práce vyplatí pozdě,“ tvrdí Baudišová.

Z insolvenčního rejstříku přitom vyplývá, že finanční situace družstva Myjómi rozhodně nebyla stabilizovaná.

Do konkurzu se zatím přihlásilo 28 věřitelů, kterým družstvo dluží peníze. Mimo jiné Brněnské vodárny a kanalizace chtějí peníze za dodávku pitné vody, VZP a Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra celkově statisíce za zdravotní pojištění. A UniCredit Bank více jak čtyři miliony za úvěr.

Samotné družstvo v návrhu na insolvenci popisuje i fakt, že kvůli dalšímu dluhu mu byly obstaveny exekučně všechny bankovní účty.

„Jsou tam samozřejmě moje chybná podnikatelská rozhodnutí, to ne že ne,“ připouští i předseda představenstva Horký.

V insolvenčním návrhu pak i družstvo zmiňuje jako další důvod i to, že se výše příspěvku na zaměstnance v čase fakticky zmenšila. Zatímco dříve šlo o 125 procent minimální mzdy, aktuálně jde jen o 87 procent, a i na to družstvo doplatilo.

Horký ale vidí problém v tom, že byl moc sociální. „Chtěl jsem všem pomoct a myslel si, že to zvládnu, ale bylo to na úkor celé firmy,“ míní.

Redakce Seznam Zpráv oslovila i dosazeného insolvenčního správce Michala Štefánka, jestli by byl schopen říct, zda družstvo spíše doplatilo na neproplacenou podporu, nebo chybné podnikatelské rozhodnutí.

„Je to větší konkurz, je tam více poboček, mnoho zaměstnanců, strašně mnoho úkonů. V tuto dobu mě primárně nezajímá, proč družstvo skončilo v konkurzu,“ omluvil se insolvenční správce, že v této otázce bude mít větší přehled až na jaře příštího roku.