Koupila byt za 80 tisíc korun. Stal se z toho horor, říká majitelka

Na litvínovské sídliště Janov, kde vlastní byt, se Pražanka Jana Jirsová naposledy podívala začátkem června. Zajela na schůzi vlastníků jednotek, která ale nebyla kvůli nízké účasti usnášeníschopná.

„Nejsou tam ani popelnice, ani autobus tam už nestaví, je to opuštěné. Vchody zazdili bílými tvárnicemi. Ale dva jsou už rozbité. Stejně se tam zase někdo dostal. Bylo vidět, že v baráku hořelo ve čtvrtém nebo pátém patře,“ shrnuje aktuální stav nemovitosti.

Byt v domě, o kterém hovoří, si seniorka koupila někdy po roce 2015 – přesné datum už si nepamatuje. Pořídila ho tehdy velmi levně. Lokalita totiž patří mezi takzvaně sociálně vyloučené. Zaplatila za něj 80 tisíc korun.

Dalších zhruba 70 tisíc korun investovala do základní rekonstrukce: vymalovala, dovezla starší ale funkční kuchyňskou linku, opravila elektrické rozvody a byt vybavila bezpečnostními dveřmi.

Jejím hlavním cílem bylo zařídit bydlení známému, který se ocitl prakticky na ulici. „Měl radost, že má střechu nad hlavou. Bylo mi ho líto. Měl zdravotní potíže,“ vzpomíná Jana Jirsová.

Jak říká, i v důchodu se snaží „furt někoho zachraňovat“. Vypočítává, že podobně nechala bydlet bezdomovce ve své garáži a dalšímu člověku dala k dispozici svoji chatu.

Podívejte se, jak vybydlený blok domů vypadal během loňského roku:

Nákup bytu v Janově byl čistě pragmatický. „Hledala jsem byt, na který finančně dosáhnu, a byla jsem domluvená, že známý si ho odkoupí v rámci podnájmu. Měla jsem s ním dokonce takovou smlouvu, že nájem se bude počítat do splátek a až to zaplatí, tak byt na něj bezúplatně převedu,“ vysvětluje.

Příliš nízká částka jí úplně podezřelá nebyla. „Takhle tam ty byty stály. Proto to právě kupovali různí spekulanti, kteří skupovali byty a dávali tam sociálně slabé,“ říká.

Zároveň ale dodává, že se před koupí na místo se známým zajela podívat. V obrysech tedy věděla, do jakého místa míří.

„Už to byla sociálně vyloučená lokalita. Ptala jsem se, jestli to známému nevadí, a on říkal, že ne, že není žádný rasista. Bydlelo se tam ještě normálně, vše bylo funkční,“ říká a funkčním myslí, že v domě fungoval výtah, bydleli v něm lidé, tekla voda a topilo se a svítilo. Nájemník tak podle seniorky v domě několik měsíců bydlel relativně spokojeně.

Reportér Seznam Zpráv příběh paní Jirsové sleduje od roku 2018. V tom roce došlo k zásadnímu zlomu – kvůli dluhům barák odstřihli od teplé vody.

Od té chvíle se podle seniorky příběh začal měnit v horor. „Nájemník utekl, nešlo tam bydlet,“ říká Jana Jirsová.

Panelák postupně začali zabydlovat lidé ze stále nižších sociálních skupin a jejího známého slovně, následně i fyzicky napadat. „První mu vždycky vzali mobil. Aby se nedovolal o pomoc, to je jasné,“ říká Jana Jirsová.

Situace eskalovala ve chvíli, kdy nájemník po napadení skončil v nemocnici, od té doby už se do bytu nechtěl vrátit. A seniorka poznamenává, že se ani nebylo pro co vracet.

„Všechno bylo ukradené. Našli jsme rozřezané dveře a pryč byly i měděné dráty, i ty tenké na světlo. Všechno, co šlo zpeněžit, tak bylo pryč,“ popisuje majitelka bytu.

Její známý proto odstoupil od smlouvy, že si postupnými splátkami byt koupí. „Tím to skončilo. Byt nechtěl a já po něm také nic nechtěla,“ říká Jana Jirsová.

Svého rozhodnutí pořídit byt v sociálně vyloučené lokalitě přesto nelituje. „To řešení, kvůli kterému jsem byt kupovala, dopadlo dobře,“ říká s odkazem na to, že její známý se poté zvládl postavit na vlastní nohy a našel trvalé bydlení v Praze.

„A mě to stojí necelých šest stovek měsíčně na poplatcích SVJ. To jde. Snad nebudu muset platit to bourání,“ zamýšlí se seniorka.

Odkazuje na to, že na sídlišti už probíhá demolice panelových domů, které město odkoupilo potom, co zůstaly vybydlené.

Společenství vlastníků vede Jiří Velebný, který sám v panelovém domě vlastní několik bytů. Tvrdí, že samotné SVJ už nemá žádný dluh.

„Na účtě máme peníze, třeba kolem milionu korun. Ale problém je, že když svoláme schůzi, tak přijde tak 30 procent majitelů. Nejsme schopní s tím proto hnout,“ říká k aktuálnímu stavu Velebný.

Popisuje, že už měli domluveného kupce, investora z Indie, který v poslední chvíli začal z nákupu couvat. „Jde to i k soudu,“ zmiňuje předseda SVJ.

Stěžuje si také na to, že neobývaný dům někdo rozkrádá. „Někdo začal rozebírat střechu a bere si i okna. I zdi. Někdo si z toho staví barák a policie nad tím mává rukou, že nám ten dům stejně zbourají,“ stěžuje si Jiří Velebný.

Podle předsedy SVJ je budoucnost domu ve znamení udržování ho ve stavu, aby se podařilo sehnat nějakého developera. „Po technické stránce tomu domu nic není,“ tvrdí Velebný.

A ani Jana Jirsová se nevzdává a míní, že dům může mít budoucnost. „Všechno se dá oživit, když se chce, že jo,“ věří vlastnice.