Šéf BIS Koudelka: Před volbami čekám velkou dezinformační aktivitu

Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na semináři v Poslanecké sněmovně věnovaném ovlivňování svobodných voleb zdůraznil, že i v české předvolební kampani očekává vysokou dezinformační aktivitu, především na sociálních sítích. Zmínil, že s ní už měla zkušenost jak vláda Andreje Babiše, tak Petra Fialy.

Pokus o ovlivnění Česko zažilo také před poslední volbou prezidenta, kdy účet na sociální síti –⁠⁠⁠ podle Koudelky prokazatelně napojený na Rusko –⁠⁠⁠ sdílel manipulativně sestříhané video Petra Pavla.

„Jedním z aktuálních narativů proruské dezinformační scény je otočení viny. Tedy například, že za zrušením voleb v Rumunsku stojí tamní tajná služba. Nikoliv ti, kteří volby napadli,“ sdělil Koudelka v souvislosti s příklady ze zahraničí.

Do kompetence BIS podle jejího šéfa ochrana voleb rozhodně patří. Při práci s takovým vměšováním podle Koudelky využívá tajná služba zkušenosti svých partnerů ze zemí, kde se nějaká cizí mocnost, podle jeho slov většinou Rusko, snažila volby ovlivnit. Jmenoval mimo jiné americké prezidentské volby v roce 2016 nebo poslední volby v Moldavsku.

„Zásah Ruské federace do voleb v Moldavsku je jasně prokázán,“ zmínil Koudelka.

Připomeňme, že začátkem loňského října moldavské úřady informovaly, že v zemi bylo z Ruska řízeno rozsáhlé schéma kupování hlasů. Moldavská policie z operace následně obvinila Moskvu a proruského oligarchu Ilana Šora.

Schéma údajně zahrnovalo pokus o uplacení nejméně 130 tisíc Moldavanů, celkem asi za 15 milionů dolarů (v přepočtu necelých 349 milionů korun). Cílem bylo ovlivnit volby tak, aby nevyhrála prezidentka a prozápadní politička Maia Sanduová, což se nepodařilo, a byl zablokován vstup země do EU.

Manipulaci zažilo v poslední době kromě Moldavska také Rumunsko. Jak to bylo s volbami tam?

Rumunská vnitřní zpravodajská služba (SRI) odhalila, že za náhlým nárůstem popularity krajně pravicového prezidentského kandidáta Călina Georgescua stála organizovaná kampaň na sociálních sítích, zejména na TikToku, kde influenceři propagovali jeho obsah bez označení jako volební, což porušuje pravidla platformy i rumunské volební zákony.

„V Rumunsku je až polovina obyvatel na TikToku. Ten mimo jiné nedovoluje volební reklamu. Funguje tak, že jeho algoritmus uživatelům dodává obsah, který uzná za nejvhodnější. A tento algoritmus v Rumunsku někdo podle tamních tajných služeb hacknul, až 25 tisíc falešných účtů uměle zvyšovalo dosah jednoho z kandidátů,“ říká mediální analytik Josef Šlerka.

SRI také identifikovala účet, který během měsíce vyplatil 361 872 eur (zhruba devět milionů korun) uživatelům podporujícím Georgescua. Dále bylo zaznamenáno přibližně 85 tisíc hackerských útoků s cílem získat přístup k volebním údajům, přičemž stopy vedou i k Rusku, které však jakékoli vměšování popírá. Rumunský ústavní soud poté prezidentské volby označil za neplatné a nařídil jejich opakování.

Podle Šlerky nicméně v současnosti neexistuje žádný přímý důkaz o zapojení zahraničních aktérů. „Modus operandi ale známe i z jiných zemí,“ doplňuje analytik.

BIS se podle Koudelky bude snažit, aby se Česku takový scénář vyhnul. „Chtěl bych jasně zdůraznit, že v souvislosti se šířením dezinformací a jiných hybridních hrozeb se zabýváme jen a pouze ovlivněním voleb v České republice, ne volební soutěže jako takové,“ zdůraznil Koudelka.

Podle Koudelky jsou k ovlivnění nejvíce náchylné volby, kdy se voliči rozhodují mezi dvěma kandidáty, typicky druhé kolo přímé volby prezidenta. Parlamentní volby jsou podle šéfa tajné služby roztříštěnější a tím pádem by do nich musel útočník vložit více prostředků.

Pokusy o ovlivňování, většinou neúspěšné, již několik let pozoruje na evropské úrovni také Věra Jourová, bývalá místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost.

Český volební systém bude podle ní náchylný k ovlivnění také kvůli novince –⁠⁠⁠ možnosti korespondenční volby. „Konspirátoři se budou snažit tlačit narativ, že volby se snaží zmanipulovat samotný stát,“ řekla Jourová.

Češi jsou ke kritickému myšlení vůči proruským vlivům vycvičeni. Potvrzuje to také podzimní průzkum společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy. Podle něj Češi vnímají, že nejvíce propagandy a dezinformací k nim putuje z Ruska, zprávy si však moc často neověřují.

Podle Jourové je nezbytné, aby každý evropský stát několik týdnů před volbami zmapoval co nejvíce hrozeb, které přináší především digitální prostor. Detekování hybridních hrozeb by měl mít na starosti vždy speciální tým a v případě pokusů o ovlivnění je konzultovat s Evropskou komisí. Vychází to také z Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act).

„V Rumunsku mechanismus evidentně selhal,“ dodala Jourová.

V Česku je národním koordinátorem pro digitální služby Český telekomunikační úřad.

Podle Marka Eberta, předsedy Rady ČTÚ, je z hlediska dezinformací a hybridních hrozeb obecně především nutné posílit mediální gramotnost. Instituce jako telekomunikační úřad pak mají zajistit co největší integritu voleb –⁠⁠⁠ zachytit pokusy o manipulace jako v Rumunsku či Moldavsku co nejdříve a bojovat proti nim.

Úloha ČTÚ je ve vztahu k volbám pouze kontrolním orgánem. „Nejde o žádnou cenzuru,“ zdůraznil Ebert. Pokud by nastal „rumunský“ scénář, vstoupily by do hry podle Eberta hlavně orgány činné v trestním řízení.