Případ znásilněné dívky: Šéf krajského soudu kárat podřízené nebude

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Okolo 150 lidí ve čtvrtek večer protestovalo proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který muži za opakované znásilnění a výrobu dětské pornografie zmírnil trest vězení na podmínku. Lidé se ptají, zda a jak bude případ pokračovat. Seznam Zprávy zpracovaly nejčastější otázky a odpovědi ke sledované kauze.

Ano, lze, ale jen za jasně daných podmínek. Verdikt odvolacího Krajského soudu v Brně, který 11. ledna zmírnil muži trest na tříletou podmínku s pětiletým odkladem, je pravomocný a vykonatelný, ale s pomocí takzvaného dovolání k Nejvyššímu soudu lze kauzu případně znovu otevřít.

Dovolání podle trestního řádu může podat jen obviněný nebo Nejvyšší státní zastupitelství. První varianta je v tomto případě nereálná, nejvyšší žalobce Igor Stříž už však avizoval, že se případem zabývá.

„Lhůta pro případné podání dovolání trvá dva měsíce ode dne doručení rozhodnutí účastníkům řízení. Předpokládáme, že tuto lhůtu nevyužijeme a jasněji bychom měli mít dříve, v řádu týdnů,“ sdělil v pátek mluvčí NSZ Petr Malý.

Nejvyšší žalobce si už v předešlých dnech vyžádal potřebné materiály. „Nejvyšší státní zastupitelství podrobně prostuduje nejen písemný rozsudek odvolacího soudu, ale veškeré podklady včetně kompletního spisového materiálu případu, který jsme si vyžádali od kolegů z nižších složek státního zastupitelství, a vyhodnotí, zda je splněn některý ze zákonných důvodů pro podání dovolání,“ doplnil Malý. Než Stříž dospěje k závěru, nebude k rozhodnutí poskytovat žádný komentář.

Dovolání lze podat jen za jasně stanovených podmínek. Musí v něm být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok a v jakém rozsahu je napadán a čeho se dovolatel domáhá.

Trestní řád vymezuje 13 důvodů pro tento postup – třeba když obviněný neměl obhájce, ve věci rozhodl nepříslušný soud nebo je výrok rozhodnutí neúplný.

V případě znásilněné dívky se případně nabízí možnost vymezená odstavcem 1g (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení).

Nejvyšší soud by případně mohl verdikt úplně zrušit a postoupit nižšímu soudu k novému projednání.

Případem se zabývá také Ministerstvo spravedlnosti v čele se šéfem resortu Pavlem Blažkem (ODS).

„Po zveřejnění rozsudku si bezprostředně požádalo o zaslání celého soudního spisu, neboť odůvodnění rozsudku vyvolalo některé právní otázky, jež bez znalosti spisu nelze relevantně posoudit. O dalším postupu budu veřejnost informovat,“ informoval ministr na sociální síti X (dříve Twitter).

Ministr si při splnění určitých náležitostí může podat stížnost k Nejvyššímu soudu pro porušení zákona. Justice je však opět vázána právními předpisy. Může případně vyslovit pouze takzvaný akademický výrok a konstatovat porušení zákona. To má význam pro podobné případy v budoucnu, ale stávající verdikt u diskutovaného případu už změnit nemůže.

Mohou, ale opět to jasně vymezuje zákon. V případě znásilněné dívky rozhodoval tříčlenný odvolací senát v čele s Miroslavem Novákem. Každý ze soudců má před vynesením verdiktu svůj hlas, není veřejný. Není tak zřejmé, zda byl při rozhodnutí v plné shodě.

Se soudci může být vedené takzvané kárné řízení. Náležitosti přesně vymezuje Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. V kárných řízeních rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kárná řízení mohou započít na návrh prezidenta, ministra spravedlnosti, předsedy Nejvyššího soudu či Nejvyššího správního soudu, anebo v tomto případě také předsedy Krajského soudu v Brně Milana Čečotky.

Seznam Zprávy opakovaně žádaly o vyjádření soudců odvolacího soudu, stejně jako jejich nadřízeného. „Dobrý den, rozhovor možný není, pouze mým prostřednictvím na základě vašich otázek,“ napsala v SMS mluvčí soudu Klára Belkovová.

Redakce se například dotazovala, jak vedení soudu vnímá demonstrace, nebo zda za něj v diskutovaném případě došlo k nějakým pochybením. „Nad rámec informací uvedených v tiskové zprávě nebude vedení soudu věc dále komentovat,“ sdělila mluvčí.

Předseda soudu Čečotka pouze avizoval, že návrh na kárné řízení nechystá. „Předseda soudu v tomto případě žádný důvod pro podání podnětu k zahájení kárného řízení neshledává,“ dodala mluvčí.

Mezi kárná provinění soudce patří jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Pokud Nejvyšší správní soud shledá provinění soudce, může mu udělit důtku, snížit plat, odvolat jej z funkce předsedy senátu, anebo v krajním případě odvolat z funkce soudce.

Část odborné veřejnosti věří, že diskutovaný případ ještě více rozproudí diskuzi o trestech za znásilnění či sexualizované násilí.

Od tohoto roku začala platit novela, podle níž mají podobné případy v justici řešit specializované trestní senáty. Takto specializované soudce měl doposud jen Vrchní soud v Praze, což se má změnit.

„Soudce musí mít i jiné znalosti než ty čistě právní, musí vědět, jak jednat s obětí, jak vést její výslech,“ sdělil už dřív náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).

Podle stávajících zákonů je soudce „povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií, případně soudy a vysokými školami.“

Jenže řada soudců o dovzdělávání nejeví zájem.

Velkou kritiku vyvolalo i ve čtvrtek zveřejněné písemné odůvodnění diskutovaného případu. „Mezi řádky lze vyčíst, že pokud s někým máte sex dobrovolně, nemáte se divit, že vás pak do něj bude nutit, bude vás vydírat. V tom případě říkáme, že vás může znásilnit prakticky kdokoliv, s kým se vyspíte. Je to jen další viktimizace oběti,“ namítla Michaela Studená z neziskové organizace Pod Svícnem, která pomáhá obětem násilí i zmiňované poškozené dívce.

Psycholog Tomáš Kvapilík se na sociálních sítích také podivuje nad postupem soudu i znalců. Nechápe, že soud konstatoval, že dívka trpí jen malou duševní újmou. Zdůrazňuje, že oběti znásilnění často trpí narušenou sexualitou, potížemi v partnerství, ztrátou pocitu bezpečí, narušením identity i sebedůvěry i posttraumatickou stresovou poruchou. „Žádný z těchto dopadů na duševní zdraví není měřitelný v krátké době po činu. Ptám se, jak to, že soudcům chybí tak základní znalosti a tato neznalost vede k tak nízkým trestům?“ uvedl na sociální síti Instagram.