Článek
Pavel Benda v pátek skončí v čele Správy Národního parku České Švýcarsko. K 30. září ho odvolala ministryně životního prostředí za KDU-ČSL Anna Hubáčková, která svůj krok zdůvodnila nezvládnutím manažerských povinností a nedostatečnou komunikací s obcemi.
Sám Benda své odvolání komentovat nechtěl, podle oslovených komunálních politiků ale vina neleží pouze na něm a jde o dlouhodobější problém.
Někteří se ale po prázdninovém požáru chtějí obrátit na policii. „Obec Staré Křečany bude podávat trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci jak kůrovcové kalamity, tak následného požáru a škod,“ uvedl pro Seznam Zprávy starosta František Moravec.
Jinde s právními kroky zatím čekají na výsledky policejního vyšetřování. Kriminalisté se požárem zabývají pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení.
Obce proti bezzásahovosti
Místním samosprávám v minulosti vadilo zejména bezzásahové hospodaření v lesích v blízkosti zástavby.
„Měl tam být nějaký lesní hospodářský systém. Chtělo se to řešit tak, že se to nechá volně přírodě. Upozorňovali jsme, že tam leží miliony kubíků dřeva, a říkali, že je tam velké požární riziko,“ říká starosta Moravec, který už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že na důsledky kůrovcové kalamity upozorňoval už v roce 2018.
Správa národního parku kritiku odmítá s tím, že příčinou požáru bylo především sucho, nikoliv neodklizené dřevo. To podle ní dokládá i fakt, že se plameny šířily nejen uschlým, ale i zeleným lesem. Ředitel Benda už dřív poukázal na to, že zadáním ministerstva bylo nechávat mrtvé dřevo v bezzásahových zónách.
Bývalý jetřichovický místostarosta Milan Dařina je přesvědčen, že vedení parku nemělo jasnou koncepci, jak se o lesy starat. „Já jsem řediteli Bendovi kladl otázku, jestli došlo k nějaké sebereflexi, pokud jde o zavinění požáru v národním parku. Jeho správa je trvale přesvědčena o tom, že oni nepochybili. Na otázku, jestli je správně v parku těžit, řekl že ano. Na otázku, zda je správně v parku netěžit, řekl také ano. Což podle mě svědčí o tom, že vůbec nevědí, která bije. Vůbec nevědí, co je vlastně špatně a co dobře,“ tvrdí.
Obrazy zkázy Českého Švýcarska
Jaké škody napáchal oheň v Českém Švýcarsku, uvidíte v našich fotogaleriích:
Špatná komunikace
„Myslím, že komunikace opravdu vázla ve všech směrech. Není to jenom o panu řediteli, je to vůbec o přístupu celkové rady parku k samosprávám,“ říká Moravec k jednomu z důvodů, kterým ministryně zdůvodnila Bendovo odvolání. Starosta ale dodává, že je zvědavý především na další kroky ze strany Ministerstva životního prostředí.
„Dlouhodobě voláme po tom, aby park nějakým způsobem postupoval a neustále jsme označováni za lidi, kteří tomu nerozumí, kteří nejsou odborníci na biodiverzitu a na dřevo a samozřejmě tohle je důsledek,“ uvádí pro změnu Dařina.
Ani podle něj ale není odvolání ředitele Bendy dostatečnou odpovědí na požadavky obcí.
„Je to jeden z kroků, který jsme očekávali, nicméně odvolání ředitele národního parku neřeší ten 20letý problém, který tady vyvstal v rámci nekomunikace s obcemi. To není vina pana ředitele, to je vina managementu národního parku,“ dodává.
Výzva odborníků
Na sedm desítek odborníků vyzvalo Ministerstvo životního prostředí, aby kvůli požáru v Českém Švýcarsku neměnilo koncepci a fungování národních parků. Bojí se omezování přirozeného lesa.
Dobrovolní hasiči a rozdělení území parku
Podle obyvatel Mezné vedení Národního parku České Švýcarsko také zanedbalo preventivní hasičskou péči, a proto požár dosáhl obřích rozměrů.
Protipožárními opatřeními se už hodlá ministerstvo zabývat. „Obecně se bude přehodnocovat požární péče. Počká se na vyhodnocení požáru, ministryně chce více zapojit dobrovolné hasičské sbory a zabezpečit více technologií na monitorování požárů. Také se chce zaměřit, aby byla dostupná požární voda v lokalitách, které by mohly být ohrožené požárem,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Beata Berníková.
Podle místostarosty Dařiny musí nová protipožární především reflektovat letošní zásah hasičů. Jedná hlavně podle něj především o zprůchodnění cest a rozdělení území národního parku pomocí protipožárních bariér.
„Ta protipožární bariéra je jednoduchá: prostě aby tam byly vytvořeny pásy, kde budou moct hasiči bezpečně a standardně zasahovat, ne aby se museli tři dny prořezávat do lokalit, kde zrovna hoří,“ popisuje.
Požár podle policie vznikl pravděpodobně v Malinovém dole a hasiči ho uhasili po zhruba třech týdnech. Na místě se vystřídalo kolem 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Celkem požár zasáhl přibližně 1000 hektarů lesa.
