Hlavní obsah

„Plyšáka? Dudlík? To řešit nebudeme,“ slyšeli rodiče. Teď mohou u dětí v nemocnici být

Foto: Beenicebeelove, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Dosud si nemocnice zákon vykládaly různě a vznikaly tak spory. Nová metodika tomu má udělat přítrž. „Děti mají při hospitalizaci nárok na přítomnost rodiče. Tečka,“ uvedl ministr zdravotnictví.

Článek

Syn Jany Škerlové byl hospitalizovaný ještě jako dvouměsíční kojenec v brněnské Dětské nemocnici. Několik dní strávil na oddělení anesteziologie a resuscitace (ARO), poté na jednotce intenzivní péče. V ani jednom případě s ním ale matka nemohla zůstat přes noc.

„Bylo mi nekompromisně řečeno, že tam není místo. Každá máma by chtěla spát vedle svého dítěte. Ale odpovědí pro všechny bylo: ‚Ne, nejde to, není tady místo‘,“ shrnuje Škerlová vlastní zkušenost.

„Chápu, že na ARO nešlo přespat, na ‚jipce‘ byl ale při vědomí, vnímal. Kdybych byla s ním, bylo by to pro nás oba jednodušší a zotavení možná rychlejší,“ myslí si. „Oddělit malé dítě od matky, notabene kojence, je prostě špatně. Následky si nesou oba.“

Podobnou zkušenost má Andrea z několikatisícového města v Královéhradeckém kraji. Když byl její dceři rok a čtvrt, v nestřežené chvíli vypila skleničku s vodou od barev. V nemocnici jí proto vypumpovali žaludek, zůstala tam pět dní na pozorování. Ani jeden z rodičů však s dítětem nemohl zůstat.

„Bylo to pro nás opravdu hodně těžké. Chtěli jsme se jí dát dudlík nebo aspoň nějakého plyšáka. Řekli nám ale, že to tam hlídat nebudou,“ vzpomíná.

Ještě dlouho po návratu domů se prý dcerka potýkala s problémy. „V té době už žvatlala, po návratu z nemocnice ale přestala úplně mluvit, opakovala jen ‚máma, máma, máma‘. Je to pro ni trauma,“ popisuje.

Konec sporů?

Takovým příběhům by měl nyní být konec. Ministerstvo zdravotnictví představilo nový metodický pokyn, který umožňuje nepřetržitou přítomnost rodičů u všech nezletilých.

Jde o reakci na podnět Kanceláře Veřejného ochránce práv. Současný zákon, který se k přítomnosti rodičů vyjadřuje, si totiž nemocnice často vykládaly různě, což vedlo ke konfliktům.

„Končí tím debaty o různých interpretacích pravidel a práv, hádky na nemocničních chodbách i pláč malých dětí, které v cizím prostředí nechápou, co se s nimi děje a proč s nimi nemůže být máma nebo táta,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Pro někoho tohle možná může být drobnost pod jeho rozlišovací schopnosti, jiným to ale ušetří probdělé noci,“ dodal.

„Se zavedením nových a jasných pravidel počet těchto sporů výrazně poklesne, předejde se tak i možným žalobám. Věřím, že je to změna ku prospěchu všech. Dětí, jejich blízkých i zdravotního personálu,“ napsala na svůj facebook poslankyně Olga Richterová (Piráti), která úpravu prosazovala.

„Empatický a citlivý přístup k právům a potřebám dětských pacientů je předpokladem k dobré a moderně fungující zdravotní péči,“ doplňuje vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Nová úprava má ale i limity. „Snažili jsme se také o negativní vymezení – právo přece jen není bezbřehé. Existují tedy i případy, kdy může nemocnice přítomnost rodiče zakázat,“ vysvětluje vedoucí rezortního týmu zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

Příkladem jsou situace, kdy by byl rodič opilý, infekční nebo by například bránil poskytnutí akutní léčby.

Kuchařka pro nemocnice

Právo zůstat s dítětem se vztahuje na oba rodiče, nemocnice přitom nemohou některého upřednostnit na základě pohlaví.

To ale může přinést i spory. „Někdy nastává problém, kdy chce u dítěte zůstat otec a ostatním maminkám na pokoji to vadí,“ uvádí příklad mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková.

„Komplikace mohou nastat i v případě, pokud budou oba zákonní zástupci trvat na nepřetržité přítomnosti, což se občas děje. Na to nejsou naše lůžková oddělení zařízena,“ dodává.

Doplnila, že nemocnice je vybavená rozkládacími křesly pro spaní na pokojích, zatím proto není v plánu jejich množství navyšovat.

Podle ministra Válka je metodický pokyn jakousi „kuchařkou“ pro všechny poskytovatele zdravotních služeb při rozhodování o konkrétních případech.

„Poskytování zdravotních služeb může být pro dítě náročnou životní zkušeností, jelikož se podrobuje zdravotním výkonům, které někdy doprovází strach nebo bolest. Pokud je však v přítomnosti rodiče, má to velice pozitivní dopad nejen na jeho psychiku, ale i psychiku samotných rodičů,“ myslí si.

„Vždy je zapotřebí si uvědomit i individuální možnosti poskytovatele. Například je v nich často problematické uspávání dětí – ne všechna zařízení jsou na to postavená,“ podotýká jeho náměstek Pavlovic.

„Věřím, že tento materiál bude velkým pomocníkem v praxi pro zdravotnické pracovníky nejen naší nemocnice,“ doplňuje pak ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný.

Doporučované