Konec papírových slevových letáků? Senioři ztratí maják, jak na nákupech šetřit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Projednávaná novela zákona o obalech má zavést kromě zálohování PET lahví a plechovek i recyklační poplatek za komerční tištěné letáky, takzvané černé pasažéry modrých i černých kontejnerů. Ministerstvo životního prostředí bude novelu po zpracování připomínek projednávat v dalších týdnech.

Poplatek by padal na ramena přímo výrobcům letáků. „Pro některé (obchodníky) může být poplatek natolik zásadní, že distribuci letáků zcela zruší nebo na čas přeruší,“ říká marketingový manažer České distribuční Jaroslav Staněk. Česká distribuční je jednou z největších společností zajišťujících roznos letáků.

Zdražování a případné rušení těchto tiskovin může mít i sociální dopady. Pro mladistvé je roznos letáků jedna z nejčastějších brigád, u osob z hendikepem jde o druhé nejčastější zaměstnání. Pro seniory je to zase často jediný informační zdroj o cenách. Bez nich se bojí vyšších nákladů.

Na význam letáků v životě důchodců si nechávala Rada seniorů ČR dělat specializovaný průzkum. „Celkově čte ze seniorské populace leták občas 86 %, častěji 38 %. Naopak jako nepotřebný ho označilo pouze šest procent seniorů,“ popisuje významnou roli letáků pro důchodce předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.

To potvrzuje i ředitel neziskové organizace Život 90 Jaroslav Reichl Lorman. „Slevové letáky hrají, bohužel, velkou roli. Ne proto, že by to starší lidi bavilo, možná někoho ano, ale prostě proto, že musí počítat, aby vyšli. A vědí, že si velké sumy v životě už nevydělají,“ vysvětluje Reichl Lorman.

Z průzkumu Rady seniorů vyplývá, že podle letáků skutečně plánuje nákup zhruba 60 % seniorů nad šedesát let, v kategorii nad sedmdesát let je to 74 %.

Další variantou, jak se se zvýšením nákladů na výrobu vyrovnat, je, kromě úplného zrušení, pro výrobce přechod do online prostředí. To ostatně spadá i do prevenčního záměru ministerstva zmírnit znečištění, na kterém se nadprodukce letáků podílí.

Digitalizace ale pro důchodce není žádným řešením. Tištěné letáky podle Desatové preferuje 77 % seniorů nad šedesát let. Ve věkové kategorii nad sedmdesát let je to 84 %.

Digitalizace je nicméně pro seniory problém obecně. „Otázka tištěných letáků není nikterak významným tématem v porovnání s mnohem palčivější digitalizací úřadů, bank. (…) Vyplnit různé formuláře bývá bez pomoci druhé osoby nepřekonatelnou překážkou a starší lidé to raději vzdají, než aby na sebe vzali takový stres. Je to opravdu velké, necitlivé vyjití z komfortní zóny,“ popisuje Reichl Lorman.

Na vyloučení seniorů ze společnosti digitalizací upozorňuje i Desatová. „I oni sami (důchodci) mluví o ageismu a digitální diskriminaci,“ vysvětluje s odvoláním na statistiky, že až 48 % seniorských domácností nemá výpočetní techniku ani přístup k internetu.

Letáky poskytují také pracovní příležitosti. Těch by se zrušením výrazně ubylo.

Letáky roznášejí většinou lidé, kteří hledají jen méně náročnou práci, a především časově flexibilní. „Brigády na roznos letáků bývají oblíbené hlavně díky tomu, že roznos bývá časově flexibilní – většinou je vázaný maximálně na den v týdnu, kdy ho je potřeba vykonat. Proto jde o velmi často hledanou brigádu hlavně u studentů nebo rodičů na rodičovské dovolené,“ potvrzuje projektová manažerka portálu Fajn-brigady.cz Martina Ryšková.

Nabídky na pozice roznosu letáků se podle ní objevují především před vánoční sezonou, slevovými akcemi, blížícími se volbami nebo třeba letními prázdninami.

Kromě studentů a lidí na rodičovské využívají takové brigády i důchodci a osoby s hendikepem. „Aktuálně zaměstnáváme zhruba šest tisíc distributorů. Celou čtvrtinu pak tvoří právě osoby se zdravotním postižením, ti však u nás pracují na hlavní pracovní poměr,“ popisuje Staněk z České distribuční.

V seniorském věku pak Česká distribuční zaměstnává tisíc šest set lidí. Pro důchodce je roznos letáků důležitý i socializačně. „Není to jenom o tom, že si něco přivydělají, ale mají to jako určitou socializaci. Navíc je to něco, co je donutí vstát, hýbat se. Udržuje je to aktivními a soběstačnými, což by měla společnost podporovat,“ vysvětluje Desatová.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že se jedná o požadavek obcí. „Není možné zastírat, že nadprodukce letáků má své náklady v oblasti odpadového hospodářství – separaci a recyklaci – a tyto náklady by měly jít na vrub výrobcům. Tak, jako je to u obalů,“ vysvětluje mluvčí resortu Veronika Krejčí.

„Pro obce by zavedení tohoto „recyklačního“ poplatku mělo znamenat, že získají finanční prostředky, které budou sloužit k úhradě jejich nákladů spojených s provozem systému nakládání s odpady, v němž odpadní letáky končí,“ doplňuje k profitu obcí Krejčí.

I terminologie je ale zavádějící. Novela se totiž týká zákona o obalech. Rada seniorů i Česká distribuční se ale shodují na tom, že letáky by měly být takto probírány pouze na úrovni odpadu.

A chybná je podle Desatové i číselná argumentace v návrhu ministerstva. Seniorských domácností bez internetu je podle ní dvakrát tolik, než uvádí resort, a počet vytištěných letáků je naopak poloviční.

„Ministerstvo se snaží novelu prosadit „na sílu“, navzdory tomu, že proti ní bylo podáno více než sedm set připomínek. My sami jsme novelu v prosinci loňského roku detailně připomínkovali,“ říká Staněk za Českou distribuční.

Ministerstvo se připomínkami obšírně zabývalo. Většinu z nich nicméně podle Krejčí považuje za neodůvodněnou, protože novela výrobu letáků nikterak nezakazuje a distribuci neomezuje.

Resort navíc argumentuje dostatkem času k přípravě. „Připravovaná novela bude účinná nejdříve v roce 2025, do té doby mají producenti letáků dostatek času na řešení směřované zvláště pro seniory, kteří nevyužívají online prostředí ve svém počítači nebo telefonu,“ doplňuje Krejčí.