Článek
Potíže s kousáním, žvýkáním a polykáním – tedy takzvaná dysfagie – trápí převážně pacienty s neurologickými nemocemi, po cévní mozkové příhodě nebo nemocné s onkologickými diagnózami.
Týkají se ale i seniorů, pacientů po úrazech čelisti nebo s covidem, kterým dělá polykání často problémy. Jen v Česku jde o desítky tisíc lidí.
Ti byli doposud odkázáni na rozmixovanou stravu, která však zpravidla kvůli konzistenci, vzhledu i chuti strávníky spíš odrazuje.
„Ať se rozmixuje cokoliv, docílí se hnědé nebo šedé barvy a u pacientů, kteří potřebují dobře a plnohodnotně jíst a jíst s chutí, tomu tak není. Řekli jsme si, že to takto nechceme,“ říká Lucie Růžičková, vedoucí nutričních terapeutů ve VFN.
Má to svá úskalí. „Strava musí být zároveň zcela hladká, bez zrníček, slupek nebo semínek. Nemohou konzumovat ani zcela tekutou stravu, protože nesmí dojít ke vdechnutí,“ popisuje.
Nemocní tak kvůli ztíženým možnostem stravování bývají ohroženi podvýživou. „Sedm let jsem hledala možnosti, jak lidem s potížemi s polykáním a nechutenstvím pomoci. Snažila jsem se je přesvědčit, aby jedli. Ovšem mixovaná bezbarvá strava bez chuti je příliš nelákala. Není divu, že obvykle končili na nitrožilní výživě, dehydratovaní a podvyživení,“ pokračuje terapeutka.
Běžný pokrm a jeho modifikovaná verze pro pacienty se speciálními potřebami (vpravo).
V nemocnici proto začali vyvíjet stravu, která by si udržela nutriční vyváženost i chuť a zároveň konzistencí a vzhledem odpovídala nárokům nemocných.
Po řadě pokusů se nakonec podařilo dojít k cíli, a to s pomocí instantního prášku z modifikovaného bramborového škrobu, který je vhodný pro zahuštění stravy i nápojů. Jídlo se následně vkládá do silikonových formiček, které odpovídají jednotlivým částem pokrmu.
„Záleželo nám také na barvě – používáme přírodní a běžně dostupné ingredience, jako je mrkev, červené zelí nebo hrášek. Po rozmixování se jídlo šokově zamrazí a poté ohřívá,“ vysvětluje Lucie Růžičková.
Pro každodenní použití
Tým nutričních terapeutů, klinických logopedů a kuchařů zároveň během roku vytvořil nový jídelníček.
„Díky přispění všech profesí, které se na péči (o pacienty) s dysfagií podílejí, byl vznik receptáře veden snahou o jeho maximální využitelnost v každodenní praxi,“ přibližuje projekt dietolog VFN František Novák.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici dostávají pacienti modifikovanou stravu už od začátku listopadu, o zkušenosti a postupy se ale tamní experti podělí.
„Naším cílem je, aby se recepty dostaly k dalším zdravotnickým zařízením, ústavům, domovům důchodců a dalším, kdo pečují o pacienty s poruchou polykání. Zaslouží si totiž jednoznačně chutnější stravu, důstojnější stolování a dobrý pocit z jídla, což nepochybně přispěje k jejich psychické pohodě a dobrým výsledkům léčby,“ dodává k projektu ředitel nemocnice David Feltl.
