Kojenecké ústavy za dva měsíce končí. Co bude s některými dětmi, není jasné

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už jen dva měsíce budou existovat kojenecké ústavy, nebo přesněji dětské domovy pro děti do tří let.

Nejnovější data ukazují, že v první polovině letošního roku se v nich stále nacházelo 107 nejmenších dětí a dalších 202 čtyř a víceletých dětí.

A protože se počítá s tím, že kojenecké ústavy zaniknou, je proto nutné najít nový domov celkově pro 309 dětí.

S konkrétními počty ke konci května přišla podrobná monitorovací zpráva za rok 2024 vydaná na podzim. Podílelo se na ní Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s iniciativou 8000důvodů Nadace J&T.

Manažerka iniciativy Barbora Křižanová ovšem doplňuje, že letošní data o počtech dětí v kojeneckých ústavech se dál překotně vyvíjí.

„Než jsme zprávu stihli vydat, tak se data výrazně změnila. Ještě před měsícem jsme se doptávali a u více než poloviny z těch 309 dětí je jejich situace vyřešena,“ hlásí Křižanová s dovětkem, že některé se vrátily domů nebo do širší rodiny, pro další se našla pěstounská péče, nebo zamířily do domovů pro osoby se zdravotním postižením.

„Toto číslo potvrzuje setrvalý trend, kdy počet dětí do tří let v těchto zařízeních klesá,“ komentuje data Jakub Augusta, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí s odkazem na to, že v roce 2018 bylo v ústavech 441 dětí do tří let.

A fakt, že se jen za posledních několik měsíců podařilo v řadě případů vyřešit situace dětí, podle manažerky iniciativy 8000důvodů vnáší optimismus i směrem k blížícímu se konci ústavů.

„Ale věřím, že panuje určitá nervozita a může dojít k tomu, že v řádu jednotek se bude umístění dětí řešit do poslední chvíle,“ zmiňuje ovšem Křižanová s dovětkem, že budou muset soudy a Orgány sociálně-právní ochrany napnout síly, protože situace všech dětí musí být do konce roku vyřešená.

Právě z toho důvodu, aby se dětem podařilo najít vhodnější péči, už byl celý konec kojeneckých ústavů posunut o rok.

Mluvčí Ministerstva práce zdůrazňuje, že ústavy už přestaly plnit svůj účel a některé samovolně zanikly nebo prochází transformací na jiné sociální a zdravotní služby.

I nadále bude možné ve výjimečných situacích menší děti umísit do zařízení, pokud budou vyžadovat okamžitou pomoc. „Jako stěžejní ale vnímáme i nadále podporu vlastní rodiny, kromě rodičů tedy příbuzných nebo dalších blízkých osob, a zapojení pěstounské péče,“ zdůrazňuje Jakub Augusta.

Jenomže právě na nekoncepčnost ohledně toho, „co bude dál“, upozorňuje květnová zpráva Veřejného ochránce práv. „Několik zařízení zvažuje transformaci v centrum komplexní péče o děti, ale brzdí je, že předmětná novela zákona o zdravotních službách dosud není schválena,“ stojí v souhrnné zprávě ombudsmana z návštěv pěti zařízení.

Novela nakonec prošla vládou v září. Účinnost je tak možná nejdříve od července 2025 a odborníci z Kanceláře veřejného ochránce práv upozorňují, že tak vzniká minimálně půlroční mezera.

Dále v souhrnné zprávě zazněla i obava, že ohledně ústavní péče dojde se zákazem jen ke kosmetickým změnám. „Aby vznikla komunitní služba z těch stávajících ústavů, bylo by potřeba značných investic. Kombinace plánované velké kapacity a využití stávajících budov zachová ústavní ráz služby,“ obává se Kancelář veřejného ochránce práv.

Barbora Křižanová z 8000důvodů mluví o tom, že konec ústavů představuje potenciál ke komplexnější změně a peníze, které mířily do kojeneckých ústavů začaly proudit mimo jiné do terénních služeb.

„Jak v těch krajích pracujeme, tak ta síť prakticky nikde není dostatečná. Měli by se orientovat na komunitní a terénní služby, které jdou za dítětem. Je zásadní nepřemýšlet s klapkami na očích, že jde o zdravotnické zařízení, tak se bude dál pokračovat ve zdravotnických službách,“ popisuje manažerka iniciativy.

A tímto směrem by se měly upínat síly i podle Ivety Dvořákové, výkonné ředitelky Asociace Dítě a Rodina. „Odborná veřejnost roky upozorňuje na sociální a ekonomické dopady nezájmu o prevenci v rodinách a upřednostňování ústavní péče, která má v České republice vybudovanou silnou pozici,“ zmiňuje.

Právě monitorovací zpráva o nejmenších dětech v dětských domovech k tomu dodává smutný kontext. Zabývá se totiž i důvody, proč jsou malé děti do ústavů umisťovány. A převládají důvody spojené se sociální situací rodiny.

„Strašidelný je počet důvodů u bytové nouze rodiny. Zatímco zdravotní důvody, které mimochodem měly být od roku 2022 jediným důvodem umístění do tohoto typu zařízení, se objevují v 37 procentech aktuálně umístěných dětí,“ vypichuje Křižanová.