Článek
Do tří let, konkrétně do 26. listopadu 2027, musí těžařská společnost KMK Granit doplnit svůj oznámený záměr o stanovení dobývacího prostoru v blízkém okolí obce Potůčky a na území chystané chráněné krajinné oblasti Krušné hory.
Záhy poté, co rozhodování o těžbě vrátilo Ministerstvo životního prostředí zpátky karlovarskému krajskému úřadu, vydal tamní odbor životního prostředí závěr, že těžba „může mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví“.
Konkrétně tak úřad požaduje záměr doplnit o řadu podrobností. Celkově jde o 26 úkolů.
O co se přesně jedná? Například o obecně znějící „dostatečně konkrétně“ vyhodnocené dopady na všechny složky přírody, krajiny, biotopů, lesních společenstev a vodních toků s důrazem na zvlášť chráněné části přírody, a to v rozsahu celých vegetačních sezon.
Stejně tak má těžař přijít s vyhodnocením dopadů směrem k budoucímu vyhlášení už zmíněné chráněné krajinné oblasti Krušné hory.
Dále musí také vyhodnotit vliv nákladní automobilové dopravy, zpracovat rozptylovou studii související s dopravou po lesních cestách i veřejných komunikacích, dopracovat informace o archeologickém dědictví či vyhodnotit vliv na veřejné zdraví obyvatel s ohledem na hlukovou zátěž nebo kvalitu ovzduší.
Vyhodnotit je třeba také dopad hornické činnosti na kvalitu bydlení a místní cestovní ruch.
Obyvatelé s těžbou nesouhlasí
Podle mluvčí Karlovarského kraje Jitky Čmokové je cílem podrobně zhodnotit možné vlivy těžby na životní prostředí i veřejné zdraví.
„Celý tento proces končí vydáním závazného stanoviska, tedy až po jeho vydání bude možno s přípravou a realizací projektu pokračovat. Lhůta pro předložení dokumentace je dle zákona do tří let ode dne vydání závěru zjišťovacího řízení,“ popisuje Čmoková.
Aktuální vývoj tak nahrává spíše odpůrcům připravované těžby. „Určitě jsme rádi, že se záměr bude posuzovat podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,“ zmiňuje Roman Jeníček, místostarosta Potůčků, kde žijí čtyři stovky obyvatel.
Zároveň Jeníček zmiňuje, že může nastat hned několik scénářů. Těžební společnost podle něj může například požadavky úřadu splnit rychleji, než je stanovená lhůta. „To záleží na nich, mají na to lhůtu těch tří let. A pokud by to nesplnili, tak by podle mě museli dát nové oznámení o záměru,“ říká místostarosta s tím, že by se tak celá věc vrátila úplně na začátek.
Redakce Seznam Zpráv skrze telefon i e-mail oslovila i zástupce těžařské společnosti KMK Granit. Do vydání článku ovšem nezískala reakci.
V létě ovšem místopředseda správní rady společnosti Pavel Tatýrek redakci popsal, že živec patří mezi Evropskou unií vyhlášené kritické suroviny a je tak v evropském zájmu surovinu těžit než dovážet ze třetích zemí.
„Chceme dělat druhé nejstarší řemeslo na světě, bez kterého bychom neměli nic. Všechno, co máme, tak je ve výsledku ze země. Každý má v baráku půl tuny živce i víc a ani si to neuvědomuje. Je to tak. V dlažbě máte 50 procent živce. To samé sklo, skelnou vatu,“ popsal svůj postoj Pavel Tatýrek.
