Článek
Po pěti letech je jasno. Česká lékařská komora diskriminovala potenciální zájemce o vypsanou pracovní pozici, když na sociální síti Facebook vyvěsila, že shání „administrativní pracovnici – asistentku revizní komise“.
Začal se tím zabývat Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu a komoře za to vyčíslil pokutu 15 tisíc korun. Nabídka totiž měla diskriminační charakter z hlediska pohlaví.
Mohl by „asistovat“ i muž
Komora se ale rozhodla bránit žalobou a spor se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten rozhodl, že nabídka je zjevně určená výhradně pro ženy a uchazeči – muži – tak po seznámení se s obsahem inzerátu mohli o pozici ztratit zájem. Přitom podle soudu neexistuje žádný logický důvod, proč by pozici nemohl zastávat i muž.
Podle informací Seznam Zpráv přitom bylo jedním z motivů, že si čistě ženský kolektiv přál kolegyni.
„Olomoucká pobočka zdejšího soudu žalobu ČLK zamítla s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým je soud nalézací vázán,“ uvedl mluvčí Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl s tím, že následné rozhodnutí krajskéhou soudu je už pravomocné.
Zcela se tak otočil původní závěr soudu, o kterém Seznam Zprávy informovaly loni v létě. Tehdy dal Krajský soud v Ostravě České lékařské komoře za pravdu a udělení pokuty od inspektorátu práce za diskriminační nabídku práce označil za „přepjatě formalistické, neodpovídající rozumnému uspořádání vztahů ve společnosti“.
„Budeme respektovat pravomocné rozhodnutí soudu. Do budoucna budeme v inzerátech uvádět názvy pracovních pozic vždy neutrálně,“ řekl k definitivnímu rozhodnutí mluvčí ČLK Michal Sojka.
Zdravotnictví hledá ženy
Diskriminační inzeráty se ovšem dál objevují. Když zůstaneme ve zdravotnictví, v poslední době dostaly pokutu dvě nemocnice. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav letos v červnu na jednom inzertním portálu uveřejnila, že hledá „pracovnice úklidu“ na sály, oddělení následné péče a do nemocnice.
Nezůstalo to bez povšimnutí inspekce práce, která v nemocnici provedla kontrolu. Protokol z ní získaly Seznam Zprávy podle informačního zákona. Inspekce v něm uvádí, že inzerát vykazoval diskriminační prvky, a nemocnice tak porušila zákon o zaměstnanosti.
„V tomto případě jsme uveřejnili inzerci na uklízečku (neuvedli jsme mužský rod – uklízeče), protože je to ustálený název pozice, podobně jako mzdová účetní nebo všeobecná sestra. Rozhodně jsme tím nechtěli dát najevo, že nepřijmeme jiné pohlaví,“ říká mluvčí nemocnice Hana Kopalová s tím, že pokutu uhradili.
Stejně tak dostala pokutu také Krajská zdravotní provozující sedm nemocnic v Ústeckém kraji. I tady vyšel inzerát s názvem pozice v ženském rodě.
„V dotazovaném případě došlo k pochybení jednotlivce, nikoli k chybě celkově nastaveného systému zveřejňování nabídek zaměstnání – a jednalo se o jeden inzerát z několika set pracovních nabídek,“ vysvětluje mluvčí Krajské zdravotní Tomáš Petr.
Většinou jde o udání, zní z inspekce
I data od Státního úřadu inspekce práce ukazují, že pokuty za diskriminačně vypsané pracovní inzeráty jsou stále živé téma.
V roce 2023 bylo zjištěno 155 porušení a uděleno 125 pokut v celkové výši 294 tisíc korun a dalších osm napomenutí. Do konce listopadu letošního roku bylo zjištěno celkem 129 porušení a rozdáno bylo 72 pokut v celkové výši 179 tisíc korun a čtyři napomenutí.
Nutno dodat, že data jsou za celou širší kategorii „oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace“.
Mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibáč popisuje, že většina kontrol je zahájená na základě podnětu a vztahují se i například na výběrové řízení. Ostatně i na úvodní případ ČLK přišel podnět - a zajímavostí je, že ze zahraničí.
Na rozdíl od inzerce jsou ovšem podněty na výběrová řízení daleko složitější z pohledu prošetřování.
„Prokazování porušení v této oblasti je velmi komplikované z důvodu, že se téměř vždy jedná o tvrzení proti tvrzení, kdy uchazeč o zaměstnání, zpravidla podatel podnětu, tvrdí, že mu byly v rámci výběrového řízení pokládány nevhodné otázky či na základě informace o věku nebyl přijat a kontrolovaná osoba toto zcela popírá,“ vysvětluje mluvčí.
Stejně tak zmiňuje, že neexistuje žádná zákonná povinnost uchovávat podklady z výběrového řízení. I to komplikuje a limituje provádění kontrol.
Problém? Když vyplývá, že někoho nechcete
Vývoj soudních rozhodnutí sleduje i Kancelář veřejného ochránce práv. A ukazuje se, že i po letech se hranice mezi tím, co je nepřípustné, definuje stále jen složitě.
„Úplně obecně však můžeme říci, že za hranou jsou požadavky či inzeráty, z kterých přímo či nepřímo vyplývá, že zaměstnavatel nechce přijmout uchazeče z určité skupiny,“ vysvětluje Jan Slavíček, právník Kanceláře ombudsmana.
Rázem ale doplňuje, že i takový požadavek může být relevantní a spojený s povahou práce, a zaměstnavatel pak musí umět důvody vysvětlit.
„Prakticky vždy platí, že pokud zaměstnavatel nemá určitý oprávněný požadavek související s povahou práce, lze inzerát formulovat neutrálně,“ říká Slavíček.
Zároveň právník z Kanceláře veřejného ochránce práv zdůrazňuje, že se setkává i s konkrétněji zacílenou diskriminací vůči některým osobám.
„Setkáváme se jak s odmítnutím při přijímání do zaměstnání, tak s problémy v rámci zaměstnání, ať už budeme mluvit o odměňování či šikaně. Obrací se na nás i lidé, kteří mají za to, že byli diskriminováni při ukončení zaměstnání,“ zmiňuje.
