Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Všichni známe rčení o hlasu volajícího na poušti. V Markově evangeliu, odkud pochází, má trochu jiný význam, ale postupem času se ustálilo jako označení snahy upozornit na nějaký problém, aniž by se volajícímu dostávalo jakéhokoli publika.
Otázkou k přemýšlení je, zda v případě, že jste volajícím na poušti, nějakým způsobem pomůže, pokud své volání dejme tomu výrazně zesílíte, případně podpoříte dobrými argumenty. Protože - pořád jste na poušti.
Tyto úvahy se vtírají na mysl při pohledu na novou iniciativu, za níž stojí dva think tanky – Racionální politiky závislostí a Ministr zdraví – a také evropské zastoupení Světové zdravotnické organizace. Jedná se o „Výzvu k ochraně veřejného zdraví a omezení dostupnosti alkoholu“.
Ano, už zase.
Výzva tentokrát míří především na politickou reprezentaci a dožaduje se uvážení konkrétních kroků. Nejde o volání po prohibici. Účast think tanku Racionální politiky závislostí, založeného někdejším protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem, je sama o sobě celkem slušnou zárukou rozumného přístupu k regulaci drog, v tomto případě alkoholu.
Východiskem celé iniciativy, byť je formulováno kulantněji, v podstatě je, že s alkoholismem velké části české dospělé populace už nic moc neuděláme, tudíž je nutné přistoupit alespoň k redukci rizik (snížením spotřeby). Máme ale šanci ukázat dětem a mladým lidem v nastupující generaci, že alkoholismus jejich rodičů není ani optimální, ani rozumná, a už vůbec ne jediná společensky přijatelná cesta.
Právě široké společenské toleranci vůči masové konzumaci vysoce návykového nervového jedu, jímž je alkohol, je ve výzvě věnováno hodně prostoru. Není divu. Stačí se podívat do letáků s aktuální „velikonoční“ nabídkou českých supermarketů.
Jeden z nich například píše: „Velikonoční svátky jsou především časem setkávání, kdy s radostí pohostíte i toho strýčka, kterého jste neviděli od minulých Velikonoc. Jako správný hostitel musíte myslet na všechny libůstky (…) svých příbuzných a přátel.“ Pod tímto reklamním textem se spotřebitelům k uspokojení „libůstek“ nabízí fernet, vodka, rum, whisky, smetanový likér a rovněž jakýsi nápoj, který pod obchodním označením „Jemná“ skrývá líh, jemně naředěný na 30procentní koncentraci. Literárnímu fajnšmekrovi naopak v nabídce citelně chybí kontušovka, čert, jeřabinka, ořechovka, višňovka a vanilková.
Dodejme, že jde o jeden z velkých online supermarketů, nikoli o diskont, jehož hlavním úkolem je prodat petku braníku o korunu levněji než konkurence přes ulici. Společenské odpovědnosti učinila progresivní online firma zadost tím, že tuto konkrétní stránku letáku nazvala „Velikonoce pro dospělé“.
O stránku dál, která už je zjevně i pro děti, je pod veselým velikonočním sloganem „Zchmeluje se k novému životu“ vyobrazen velikonoční zajíček v barmanské vestě s čerstvě načepovaným pivem. Pod roztomilým obrázkem je nabídka produktů japonské pivovarnické skupiny vyrobených nejspíš v Plzni a Velkých Popovicích. Nebo možná v Nošovicích. Anebo ještě někde jinde.
Z dějin českého abstinenčního hnutí:
Jak uvádějí data studie Zdravá generace z mezinárodního projektu HBSC, alkohol někdy ochutnala čtvrtina jedenáctiletých Čechů, 44 procent třináctiletých a 73 procent patnáctiletých. Velmi často z rukou člena rodiny.
Čtvrtina patnáctiletých v průzkumech uvádí, že alespoň dvakrát v životě zažili opilost.
Dobrou zprávou je, že i tato děsivá čísla představují významný pokles oproti konci minulého století. Alespoň někde lze tedy pozorovat trochu pozitivní trend.
To se nedá říct o celkové spotřebě alkoholu. V Česku se za posledních 15 let prakticky nezměnila, podle dat WHO z roku 2019 prolil každý Čech včetně kojenců hrdlem průměrně 13,3 litru čistého lihu, z toho průměrně polovinu v pivu a po jedné čtvrtině ve víně a kořalkách. To nás ve zmíněných datech řadilo na třetí místo v evropském regionu za Rumunsko a Gruzii. A také o čtyři litry nad průměr a o tři litry nad Rusko.
To je ale všechno stará vesta. Poměrně nově máme k ruce také informace o tom, co by se s tím dalo dělat. Citovaná výzva WHO a dvou expertních think tanků volá na základě zahraničních zkušeností po pětici opatření. Jen jedno z nich má částečně prohibiční charakter.
Jde o přísnější regulaci reklamy, byť stále ne tak přísnou, jako mají léky nebo tabák. Dále o změnu konstrukce spotřební daně, zejména zrušení výjimky pro tichá vína a cidery, valorizaci daně a danění dle koncentrace alkoholu. Dalším bodem je důslednější vymáhání platných pravidel (zejména zákazu prodej mladistvým). Čtvrtým požadavkem je rozjezd vzdělávacích kampaní. A konečně onen „prohibiční“ prvek - omezení dostupnosti alkoholu v některých typech prodejen (čerpací stanice), případně v okolí škol a také omezení prodeje v nočních hodinách.
Důraz na vzdělávání, regulaci reklamy a vymáhání pravidel je tam kvůli zmiňovanému tlaku na ochranu mladých lidí. To ostatní – daně a regulace prodeje – by mělo zvýšit cenu a snížit dostupnost alkoholu obecně. Což, jak ukazuje zkušenost z Finska nebo Litvy, vede při dobrém nastavení k poklesu celkové populační spotřeby.
Po obecně rostoucím tlaku na prevenci, po studii McKinsey a navazující práci Pavla Hroboně, po návrhu PAQ Research na chytřejší spotřební daň, po alkoholové studii Ministra zdraví i po čerstvé Zprávě o alkoholu v České republice 2024 jde o další apel na to, aby se politici začali českým alkoholismem zabývat. Pod výzvou je podepsáno víc než 20 společenských organizací od lékařské komory po Sokol.
Například s chytřejším nastavením spotřební daně počítá nejen programové prohlášení Fialovy vlády („Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost“), ale pracuje s ním i platný Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023–2025.
Tady se píše: „Během období platnosti Akčního plánu bude vytvořen a projednán návrh nastavení optimálních daňových nástrojů na základě komplexní analýzy daňového systému.“ Nic takového se samozřejmě nestalo, byli jsme svědky jen nedůstojné a neúspěšné anabáze s pokusem o zrušení nulové sazby spotřební daně na tichá vína.
Nebo: „Během období platnosti Akčního plánu bude prostřednictvím optimálního nastavení daňového systému otevřeno téma financování preventivně-léčebných opatření a opatření ke snižování škod z výnosu spotřební daně (resp. daně z hazardních her), zejména z tabáku, alkoholických nápojů, z hazardních her a nově z konopných produktů.“ Věčné téma, pokrok nula.
Nic není staršího než akční plán s termínem dokončení v letošním roce.
Česká politická reprezentace o alkoholovém problému Česka velmi dobře ví, občas o něm dokáže trochu pomudrovat, ale jakmile má dojít na jakýkoli konkrétní úkon, zarazí hlavu do písku a vyčká, až si lobbisté prosadí svou. Načež předstírá, že se s tím nedá nic dělat.
Když dojde na systémová opatření v oblasti alkoholu, je ve srovnání s českými politiky i širá poušť beze známky života velmi vnímavým auditoriem. Nedá se proto očekávat, že by dnešní volající nalezli nějaké chápavé ucho. I kdyby, současná vláda už nic nestihne, takže vše závisí na otevřenosti mysli příštích obyvatel Strakovy akademie.
Česko by si nějaký posun v boji s alkoholem zasloužilo. Prospělo by to veřejnému zdraví i ekonomice. Občanský a neziskový sektor tady víc než jinde všechnu těžkou práci za politiky odvedly - opatření jsou navržená, zahraniční zkušenost prozkoumaná, analýzy sepsány. Chybí jediné - aby někdo těm hlasům halekajícím politickou pouští dopřál sluchu.
