Komentář: Začlenění uprchlíků bude drahé. Všechno ostatní ale vyjde dráž

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Příliv uprchlíků utíkajících z napadené Ukrajiny nepolevuje a staví vládu před dosud těžko představitelné úkoly. Způsoby, jimiž se s nimi tým Petra Fialy v nejbližších týdnech vyrovná, předurčí podobu české společnosti na dlouhá léta dopředu. Hraje se opravdu o hodně.

Tváří v tvář téměř čtvrtmilionu Ukrajinců, kteří přibyli na české území v posledních 14 dnech, se vláda v první řadě musí vyvarovat jedné zcela zásadní chyby – svůdné představy, že na uprchlickou krizi uplatní svůj konsolidační metr a pokusí se na jejím řešení ušetřit. Prakticky ve všech oblastech, jichž se migrační nápor bezprostředně dotkne (bydlení, vzdělávání, sociální systém, pracovní trh, zdravotnictví), se náklady budou muset počítat v miliardách.

Nová studie, která vznikla ve spolupráci agentury PAQ Research, iniciativy České priority a mnoha dalších expertů, dává vládě dobrý vhled do zahraničních praxí i rozumné rady pro různé scénáře vývoje uprchlické krize. Podílelo se na ní i několik lidí z ministerstev práce a místního rozvoje, takže je naděje, že u Fialova týmu najde sluchu. A tady se ve výčtu předpokladů pro úspěšné zvládnutí krize bez jakýchkoli skrupulí píše, že v souvislosti s prvním rokem integračních snah „je třeba počítat s vyčleněním minimálně vyšších desítek miliard“.

Lidé, kteří na studii pracovali, nemluví do větru. Jejich práce stojí na předpoladu, že většina uprchlíků v Česku zůstane delší dobu. Z citované metastudie zkoumající chování uprchlíků ve více než 50 konfliktech po celém světě vyplývá, že déle než 10 let zůstávají v hostitelské zemi v průměru více než dvě třetiny uprchlíků. To je samozřejmě velmi abstraktní údaj. Ale představa, že za rok budou všichni Ukrajinci, kteří do Česka dnes přicházejí, zase zpátky doma, by byla naivní.

Pokud by válka na Ukrajině dopadla úplně špatně a došlo k „poruštění“ země třeba v čečenském stylu, dá se naopak očekávat, že příliv uprchlíků bude pokračovat a sílit. Ani při optimističtějších představách konce konfliktu ale nelze počítat s tím, že za rok bude všechno ve starých kolejích.

Česko si nyní právě na rok rozvázalo ruce přijetím balíku užitečných zákonů zvaného lex Ukrajina. To jistě pomůže zrychlit některé procesy, ale nad začleněním uprchlíků je třeba uvažovat v delším horizontu. A také samotní uprchlíci by měli co nejdříve dostat delší perspektivu a ujištění, že budou-li chtít zůstat, země s nimi počítá.

Stát musí nastavit mechanismy, které umožní maximálnímu počtu příchozích získat zaměstnání, a to s maximálním využitím jejich kvalifikace. Souběžně je třeba integrovat ukrajinské děti do českého vzdělávacího systému, což dlouhodobě vylepší jejich perspektivu a krátkodobě umožní jejich rodičům snazší uplatnění ve společnosti i na trhu práce.

S tím souvisí i problematika bydlení, které bude krátkodobě pravděpodobně nejnákladnější. Ačkoli se bezprostředně při větším náporu asi neobejdeme bez tělocvičen či nějakých modulárních „základen“, když se chceme vyhýbat termínu „uprchlický tábor“, nesmí se z toho stát dlouhodobé řešení. Příspěvek solidárním domácnostem ochotným ubytovat uprchlíky, o němž uvažuje vláda, je správná cesta. Navrhované 3 tisíce korun za ubytovanou osobu a měsíc jsou sice o tisícovku méně, než doporučují experti v citované studii, ale smysl návrh dává. Kompenzace hotelům a penzionům ale budou muset proti současným úrovním narůst, pokud chce vláda s těmito kapacitami počítat i na období, které přesáhne momentální vzmach občanské solidarity.

Je celkem patrné, že tady není prostor pro žádný tradiční český rezortismus. Opatření musejí být provázaná, koordinovaná a musejí do sebe zapadat. I malá netěstnost může v delším horizontu způsobit velké problémy.

Ano, bude to po čertech drahé. Pokud bude chtít vláda zvládnout uprchlickou krizi se ctí, bude muset přehodnotit svůj étos po léta budovaný na myšlence rychlé konsolidace veřejných financí těžce nabouraných covidem a politikami předchozí vlády. Není ale potřeba tento étos opustit. Jen musí dostat nový obsah. Jeho základem je skutečnost, že nezvládnuté nebo odfláknuté začlenění statisíců uprchlíků může znamenat pofidérní úsporu v letošním rozpočtu, ale dlouhodobě by početná, neintegrovaná menšina uzavřená v uprchlických ghettech znamenala pro Česko mnohem větší, dlouhodobější a nepříjemnější náklady.

Naopak úspěšné začlenění představuje vysoký, ale krátkodobý výdaj, jehož výsledkem v ideálním případě bude několik desítek nebo stovek tisíc ekonomicky aktivních plátců sociálního a zdravotního pojištění, jejichž děti budou mít perspektivu dobrého vzdělání i budoucího zaměstnání.

Tímto úhlem pohledu naopak dobrá migrační politika do konsolidačního příběhu zcela bez problémů zapadá.

Ano, po covidu mnozí včetně autora tohoto textu mluvili o „rozvalu veřejných financí“, což může na první pohled evokovat dojem, že na zvládnutí uprchlické vlny už prostě a jednoduše nemáme.

Není to tak. Zásadní rozdíl spočívá právě v tom, že výdaj na rychlou a úspěšnou integraci Ukrajinců může být v podstatě jednorázový, rozložený do roku nebo dvou. Navíc lze očekávat, že část výdajů bude možné vykrýt z evropských peněz. Takový jednorázový šok česká státní kasa i dluhová služba unesou.

Problém předchozího období byl v tom, že vláda Andreje Babiše v předstírání boje s covidem extrémně navyšovala strukturální výdaje (hlavně na zdravotnictví a důchody) a ve spolupráci s částí dnešní vládní garnitury zároveň státu systémově podsekla příjmy nesmyslnou daňovou revolucí. Tím vznikla ve veřejných financích díra, která se z roku na rok kopíruje do každého dalšího rozpočtu.

Nepochybně i část výdajů spojených s uprchlickou krizí bude mít dlouhodobější charakter, ale dá se očekávat, že náklady budou s úspěšným začleňováním rychle klesat – za zaměstnané Ukrajince nemusí stát platit zdravotní pojištění, postupem času si dokážou najít vlastní bydlení mimo dotované solidární mechanismy, integrace žáků postupně sníží nároky na jazykovou i jinou asistenci ve školách a tak dále.

Pokud budou výdaje na začlenění správně nastaveny, půjde o velmi dobře investované peníze. Za takové situace nemusí být rozpočtový schodek pro letošní nebo příští rok nedotknutelnou modlou.