Článek
Od ledna příštího roku začne platit novelizovaný zákon o návykových látkách, který by měl zásadně proměnit českou protidrogovou politiku. Dokonce by se dalo říct, že jestli vláda Petra Fialy prosadila aspoň jednu skutečnou reformu, mohla by se za ni označit právě tahle právní úprava.
Jejím hlavním účelem je pokud možno pružně reagovat na dynamický vývoj trhu s novými psychoaktivními látkami. A zabránit tomu, aby se stát například k různým derivátům konopí, jako je HHC, dál choval stejně jako k heroinu či pervitinu.
Přesto reálně hrozilo, že český stát bude nové konopné látky i v příštím roce dál kriminalizovat. Ve středu odpoledne o tom měla v podstatě formálně rozhodnout vláda.
Nakonec to ale celé dopadlo jinak a držitelům výrobků s obsahem HHC by od Nového roku skutečně nemělo – na rozdíl od dnešního stavu – hrozit vězení.
Byl to docela napínavý a ne úplně přehledný příběh.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek původně na jednání vlády předložil návrh nařízení, podle nějž HHC a několik dalších konopných odvozenin zůstane i po Novém roce na seznamu ilegálních návykových látek.
Novelizovaný zákon o omamných látkách přitom počítal s tím, že – zjednodušeně – kromě seznamů zakázaných látek vzniknou dva seznamy nové. Do takzvaného seznamu „zařazených psychoaktivních látek“ spadnou nové přípravky, které se objeví na trhu. Dokud budou „zařazené“, nebudou se smět prodávat, nicméně jejich držení zároveň nebude trestné. Právě na tento seznam se mělo od ledna přesunout HHC a další dnes zakázané konopné deriváty.
Státní orgány „zařazené“ látky posoudí z hlediska návykovosti a dalších zdravotních rizik. Pokud se látka ukáže jako nebezpečná, přesune se na „tradiční“ seznam zakázaných, pokud experti dojdou k tomu, že jde o drogu jen málo škodlivou, dostane se na druhý, nový seznam – seznam psychomodulačních látek. Tyto látky bude možné nejen držet, ale za přísných omezení také prodávat ve specializovaných obchodech.
Toto pojetí je i v evropském kontextu dost novátorské a přelomové. Duchovní rodiče nové úpravy, dnes už bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil z ODS a expertka na závislosti a dnes už bývalá Pirátka Jana Michailidu, s ní objížděli i mezinárodní konference a vyvolávali uznalý zájem.
Přesto to ještě chvíli před jednáním vlády vypadalo, že náběh této inovace narazí na českého úředního šimla. Ještě 9. prosince nahrává Ministerstvo zdravotnictví do příslušného systému poslední změnu nařízení, v níž o HHC píše: „Navrhuje se opětovné zařazení, či fakticky ponechání těchto látek v aktuálním stavu, z důvodu zatímní absence prováděcích právních předpisů k novele zákona. Zejména s ohledem na nutnost technické notifikace u všech těchto prováděcích právních předpisů, která trvá nejméně 3 měsíce, nelze jejich platnost a účinnost předpokládat k 1. lednu 2025.“
V důvodové zprávě návrhu nařízení úředníci sdělují: „(…) na prováděcích právních předpisech k této novele zákona se ještě konají přípravné práce a očekává se zahájení připomínkového řízení až na začátku prosince 2024, nelze (tedy) tyto látky přeřadit na nově vznikající seznamy již k datu 1. ledna 2025.“
Přesto 11. prosince přichází ministr zdravotnictví na jednání vlády a oznamuje, že HHC a osm dalších konopných odvozenin ze seznamu zakázaných látek od ledna zmizí a přesunou se tak, jak předpokládá zákon, na nový seznam látek „zařazených“. Ten by měl být do týdne hotový. Na otázku, co se za dva dny změnilo, ministr odpovídá, že odmítl čekat na výsledek debaty odborníků z WHO a Evropské komise o příslušných substancích a prostě se rozhodl jednat podle schváleného zákona.
Podle citovaných dokumentů to ale spíš vypadá, že se ministr Válek rozhodl zatopit vlastním úředníkům, vzbouřit se proti jejich váhavosti a donutit je aplikovat nový zákon rychleji.
To samo o sobě nemusí být špatné rozhodnutí a politik na něj má právo. Zároveň za takové rozhodnutí ponese politickou odpovědnost i v případě, že se objeví potíže s notifikací u evropských orgánů nebo jiné trable, před nimiž opatrní úředníci varují.
Bezprostředním důsledkem Válkova rozhodnutí je však dekriminalizace držitelů produktů s obsahem HHC a dalších osmi dosud zakázaných substancí, což je jednoznačně pozitivní zpráva. Tyto látky se zároveň nevrátí na trh přinejmenším do doby, než budou zhodnocena jejich rizika. Tam už je ostatně nahradily jiné syntetické a polosyntetické konopné produkty, které by měl nový zákon postupně „dohánět“.
Zároveň jde z Válkovy strany o snahu naplnit slib z doby, kdy vláda HHC a další látky narychlo zakazovala kvůli několika případům intoxikací mladých lidí i dětí. Tehdy slibovala, že jde o dočasné řešení, než začne platit nový zákon. Plnění slibu lze ministrovi zdravotnictví těžko vyčítat.
Na celém procesu je ale vidět, že nástup novátorského protidrogového zákona bude drhnout. Vzhledem k tomu, že jeho mechanismus není ani mezinárodně příliš ozkoušený, můžeme být svědky ještě mnoha karambolů. Přesto se v dané chvíli a za dané situace zdá správné, že ministr sebral odvahu a v zájmu dílčí inovace bouchl do stolu. Nebývá to v Česku vidět příliš často.
