Článek
Míra ignorace, kterou projevujeme vůči vědeckým faktům, jež čím dál intenzivněji varují před klimatickou katastrofou, je podivuhodná. Jako kdyby měl lidský druh sám sebe už plné zuby nebo byl natolik zlenivělý a neochotný cokoliv měnit, že se smířil s pomalou sebevraždou.
Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Napsala to agentura AFP s odkazem na rozsáhlou mezinárodní studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Earth System Science Data.
„V období 2013 až 2022 se oteplování způsobené lidstvem zvyšovalo bezprecedentním tempem o více než 0,2 stupně Celsia za desetiletí,“ píše v časopise asi padesát vědců, kteří použili metodiku Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu.
Planeta se však již v důsledku lidské činnosti, především využívání fosilních paliv, v letech 2013 až 2022 oteplila v průměru o 1,14 stupně Celsia oproti předindustriální době. V roce 2022 to bylo dokonce o 1,26 stupně Celsia, vyplývá ze studie.
To se nás netýká. Nesmysl
Že se nás to netýká? Ale kdeže. Zaprvé se počasí změní i u nás směrem k větším vedrům a častějším extrémním bouřím, povodním, vlnám sucha. Zadruhé se bezesporu staneme jednou z cílových zemí běženců, kteří začnou od rovníku před nesnesitelnými životními podmínkami prchat na sever. Zatřetí povede změna klimatu k radikální změně například v českém zemědělství.
Vědci varují, že lidstvo čeká „kritické“ desetiletí, neboť hranice 1,5 stupně Celsia by mohla být dosažena nebo překročena v průběhu příštích deseti let. Překonání této hranice podle nich spustí nezvratné změny po celém světě.
Takzvaný uhlíkový rozpočet, který má předpovědět, jak velké množství emisí může být vypuštěno do atmosféry předtím, než teploty dosáhnou na hranici vyšší o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, podle studie nyní činí asi 250 miliard tun. Oxid uhličitý je stále vypouštěn a hromadí se v atmosféře. To při současném tempu růstu emisí znamená, že času je opravdu málo.
A co má být?
No a co, reagujeme obvykle na znepokojivé prognózy v našich končinách. Stejně nic nezmůžeme, protože mocnosti jako Čína, Indie nebo USA škodí klimatu násobně víc než celá střední Evropa.
Takže je lepší nedělat nic? Aha.
Věren tomuto zpátečnickému myšlení, polský premiér Mateusz Morawiecki tento týden razantně zatrhl diskuze, které se v českém a německém pohraničí vedou desetiletí. Polsko podle něj nezavře hnědouhelný důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše pro to, aby fungoval až do roku 2044.
„Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost,“ řekl.
A basta.
Spláchl tak do výlevky kromě jiného čerstvý verdikt varšavského správního soudu, vydaný na základě stížnosti německého města Žitava i české a německé pobočky Greenpeace. Pokud by varšavský verdikt, který říká, že činnost dolu Turów může ohrozit životní prostředí, vstoupil v platnost, těžba uhlí by po roce 2026 ustala.
Současně tak Morawiecki odmítl dekády snahy Libereckého kraje i saských úřadů o uzavření dolu a sousední elektrárny.
Fascinující je reakce českého premiéra Petra Fialy (ODS), který se nepostavil na stranu Česka – a de facto celé střední Evropy –, ale za polského ministerského předsedu.
Tunelové vidění Fialovo
Česká republika má díky mezivládní dohodě z loňského roku podle něj dostatečné garance, že těžba v Turówě nepoškozuje zdejší životní prostředí. „Je tu celá řada garancí, že důl nepoškozuje zájmy České republiky a zájmy našich občanů,“ uvedl předseda vlády.
A není to trochu málo? Není krátkozraké zajímat se jen o lokální podzemní vody na Liberecku a nenahlížet problém komplexně?
Nuže, hnědouhelná elektrárna Turów podle dostupných informací v roce 2019 vypustila 5,5 milionu tun oxidu uhličitého, v roce 2020 to bylo již 5,8 milionu tun a trend je zřejmý – setrvalý růst.
Už jen proto, že před dvěma roky spustili v elektrárně nový blok s výkonem 496 megawattů. Ročně vypustí přibližně 2,7 milionu tun oxidu uhličitého. Roční uhlíkovou stopu nového bloku je prý možné porovnat s uhlíkovou stopou devíti milionů lidí cestujících letadlem mezi Varšavou a Aténami – tam a zpět.
V období let 2020 až 2038 spalování uhlí vytěženého v Turówě přinese emisi minimálně 10,3 milionu tun oxidu uhličitého. Každý rok.
Je-li stanovisko Petra Fialy ve vztahu k polskému dolu a elektrárně konečné, pak dramaticky selhal v nejdůležitější politické otázce dneška.
