Komentář: Podpora Ukrajině ubývá zvláště v Česku. Mohou za to dějiny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Humanitární pomoc obětem války na Ukrajině schvaluje 78 procent Čechů. To je ovšem o 15 procent nižší podpora než na jaře 2022. Méně vstřícní jsou v rámci EU jen Rumuni a Bulhaři.

S finanční podporou Ukrajině souhlasí jen 43 procent zdejších obyvatel. To je o jednadvacet procentních bodů méně než před dvěma lety, a vůbec nejslabší výsledek v rámci Unie.

Eurobarometr položil občanům členských zemí celkem šest otázek týkajících se války. První dvě se týkaly opatření zaměřených přímo proti Rusku (sankce, zbraně pro Ukrajinu). Češi v tomto případě podporují politiku EU přece jen víc než obyvatelé šesti států z jihovýchodu Evropy, tedy Kypr, Řecko, Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko a Slovensko.

V dalších dvou otázkách šlo o přímou podporu obyvatel válkou postižené země (humanitární pomoc, dočasný azyl). Tady Češi patřili společně s Rumuny a Bulhary k těm nejméně nadšeným. Pokud šlo o hospodářsko-politickou spolupráci s napadenou zemí (finanční pomoc, přijetí do EU), projevili Češi vůbec největší skepsi ze všech.

Obdobné výsledky měli pouze Bulhaři a Maďaři, zároveň Česko patří k zemím, kde podpora Ukrajině klesá nejrychleji. Určitou rezervovanost vůči politice EU projevuje i větší část dalších čtyř národů – již zmíněných Kypřanů, Řeků, Slováků a Slovinců. Ovšem ti se od průměru Evropy neliší v otázkách humanitární pomoci, Slováci ani příliš nebrání možnému vstupu Ukrajiny do Unie.

Z výsledků Eurobarometru nutně nevyplývá, že zdejší občané nedokážou projevit dost účasti či soucitu k příslušníkům jiných národů. Už z toho důvodu, že v přepočtu na obyvatele má Česko nejvíc ukrajinských uprchlíků z celé Evropy a případnou únavu místních obyvatel proto lze pochopit.

Větší odstup k Ukrajincům – a tím menší averze k Rusům – nemusí vždy vycházet ani ze společného náboženství. K pravoslaví se v Evropské unii sice hlásí Kypr, Řecko a Bulharsko, jejichž občané o protiruských sankcích pochybují častěji než průměr EU, ovšem stejně pravoslavné Rumunsko se zbytku Evropy ve většině otázek nevymyká.

Menší odpor vůči Rusům není způsoben ani zeměpisnou blízkostí, protože například Pobaltí a Polsko patří k regionům, kde lidé nejvíc schvalují podporu Ukrajinců i protiruské sankce.

Tři z šesti opatření, kterými EU reagovala na ruskou invazi, podporuje v šesti zemích nejvýš polovina obyvatel. Ve všech případech to může mít historické kořeny, konkrétně ruskou podporu národnostních hnutí v boji proti Němcům (Češi, Slovinci, Maďaři) nebo Turkům (Bulhaři, Řekové, Kypřané). Stejný důvod může mít skepse, kterou vůči politice EU projevují z nečlenských států především Srbsko a Severní Makedonie.