Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Síť školních jídelen Primirest přestala jednou v měsíci nabízet jídlo obsahující maso. To určitě není problém, zpestření jídelníčku je vhodné a ne každý chce a potřebuje jíst maso každý den. Preferuje-li někdo živit se čistě rostlinnou stravou, ať má tu možnost. Problém je, jakým způsobem je akce pojmenována a prezentována.
Rodiče a děti dostali následující zprávu: „Pátek pro planetu (…) zahrnuje podporu zdravého životního stylu a zvýšení povědomí o přínosech vegetariánské a veganské stravy, snížení spotřeby masa s cílem přispět ke zmírnění (…) emisí (…).“
Kdo by nechtěl zdravější děti a k tomu i planetu? Podívejme se, nakolik je prezentace této akce („přínosy vegetariánské stravy“ a „zmírnění emisí“) konzistentní se současným stavem vědeckého poznání. Bohužel málo, jak uvidíme dále. Hlavní body lze shrnout následovně:
- Spojovat maso s morálními principy pro děti není v pořádku. Vytváříme jim zbytečně poruchy příjmu potravy.
- Vliv spotřeby masa u dětí na životní prostředí je sporný. Zdůrazňováním pochybných mechanismů torpédujeme celkovou věrohodnost klimatické politiky.
- Je obtížné jíst čistě vegetariánskou (natož veganskou) stravu bez doplňků stravy a zůstat dlouhodobě zdravý.
Začněme dopady stravy na zdraví. Níže podrobněji rozebíráme současný výzkum, přičemž stavíme do velké míry na práci stanfordského profesora Hubermana.
Vliv rostlinných diet na zdraví
Živočišné proteiny jsou kompletní, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v ideálních poměrech pro lidské tělo. Mají též vyšší biologickou dostupnost, což znamená, že je organismus lépe vstřebává a efektivněji využívá při budování svalů, regeneraci a celkovém metabolismu. Například hovězí maso, vejce nebo syrovátkový protein obsahují vysoké množství leucinu, který hraje klíčovou roli v syntéze svalových bílkovin.
Naopak rostlinné proteiny jsou často nekompletní, tedy některé esenciální aminokyseliny jim chybí. Například sója je kompletní protein, ale jiné rostlinné zdroje (luštěniny, obiloviny) je nutné kombinovat pro plnohodnotný aminokyselinový profil. I u sóji mohou být při vyšší spotřebě problémem fytoestrogeny, které ovlivňují hladinu pohlavních hormonů. Biologická dostupnost rostlinných proteinů je nižší, jelikož obsahují vlákninu a další látky, jež mohou narušovat jejich vstřebávání. Proto lidé na čistě rostlinné stravě často potřebují konzumovat větší množství bílkovin, nebo se spoléhat na izolované rostlinné proteiny a doplňky.
To určitě neznamená, že z veganské či vegetariánské stravy nelze vytěžit vše potřebné. Ale vyžaduje to pečlivé plánování a většinou též doplňování vitamínu B12, železa, omega-3 mastných kyselin a dalších živin. Kromě samotného složení stravy je zásadní také mentální přístup ke stravování – není vhodné označovat některé potraviny jako „špatné“, protože to může vést k nezdravému vztahu k jídlu a negativním stravovacím vzorcům. Nezapomeňme, že anorexie (odmítání jídla) patří mezi nejfatálnější psychiatrická onemocnění.
Jinými slovy, vegetariánská či veganská dieta není automaticky zdravější než vyvážená smíšená strava. Ano, smažené a průmyslově zprocesované potraviny, včetně těch masitých, zdravé nejsou. Lze jíst jen rostliny, ale častou nutností pro zdraví jsou pak pravidelné krevní testy a užívání potravinových doplňků. Respektujeme ty, kteří si tuto cestu zvolí z přesvědčení a vydrží to. Je ale zavádějící říkat ve škole dětem, že tato dieta je pro ně výhodná. Dejme jim informace o výhodách i nevýhodách, aby se později mohly samy rozhodnout.
Vliv spotřeby masa na planetu
Teď se podívejme na tu část „pro planetu“. Chov hospodářských zvířat skutečně přispívá k vyšším emisím skleníkových plynů, to je vědecký fakt. Zvířata produkují mimo jiné metan, díky němuž se rychleji otepluje. Protože se otepluje, jiným zvířatům a lidem to škodí. Budou-li děti jíst méně masa, mohlo by být nakonec méně krav a méně emisí. Jestli bude planeta opravdu „zdravější“, je sporné. Louky a pastviny jsou ekologicky i společensky hodnotnější než pole, což jsou biologické pouště.
Navíc není vůbec jasné, co se vlastně stane s počty krav, budou-li děti na českých základních školách jíst méně masa. Záleží na tom, jak se zachovají ostatní spotřebitelé a výrobci. S nižší poptávkou klesne cena masa, takže si steaky mohou dovolit i chudší lidé. Je-li nabídka neelastická, počet krav se změní málo či vůbec.
Shodneme se, že se změnou klimatu je vhodné něco dělat. „Pátek pro planetu“ je pouze symbolická a u mnohých rodičů nepopulární akce. Není lepší začít u opatření, která jsou vědecky podložená, účinná a konsensuální? Nabízí se hlavně intenzivnější sázení stromů. Stromy globálně vysázené na holinách, kde se nedá jídlo pořádně pěstovat, mohou z atmosféry stáhnout čtvrtinu uhlíku. Hodiny výchovy k občanství by měly zahrnovat i diskuse o účinnosti různých líbivých opatření.
Neděsme děti zbytečně, obzvlášť ne ve škole. Oteplování není jejich vrozená vina. Změna klimatu má technická řešení. Budoucnost pro mladého člověka vypadá lépe než dřív. Přesto čelíme epidemii duševních nemocí dětí, depresí, sebevražd. Proč? Data Stanfordu: Čtyři z deseti mladých lidí se kvůli klimatu bojí mít děti. Polovina se kvůli klimatu cítí smutně, naštvaně, bezmocně a provinile. Pro skoro polovinu představuje klima stres týrající je každý den.
Za to můžeme my dospělí a přispívají k tomu teď školní jídelny. Zamysleme se nad tím, jestli to, co dětem říkáme, dává smysl. Nestačí, že to na první poslech zní dobře. Začneme-li přehánět a lhát, abychom upozornili na dobrou věc, nebude nám nakonec věřit nikdo. Případ USA ukazuje, co se stane, když klimatické politiky ztratí důvěryhodnost – totální obrat. Chceme-li zdravé životní prostředí, stavme na rigorózní vědě a široké podpoře společnosti. „Pátek pro planetu“ nesplňuje ani jedno.
