Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pacientské organizace neustále bojují s pokrytím svých provozních nákladů. Sněmovna má na příští schůzi jednat o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by mohla život pacientských organizací významně zjednodušit. Získaly by nově finance na svůj provoz z rozpočtů zdravotních pojišťoven. Poslanecký výbor pro zdravotnictví však k návrhu zaujal neutrální stanovisko. Podpora opět nepřišla.
Další naděje pacientů, že jejich organizace přestanou bojovat o přežití každoročním podáváním grantů, opět utrpěla. Politici pacientským organizacím přislíbili systémové financování z veřejných rozpočtů už v roce 2020. Dodnes se ale ničeho nedočkaly, přestože státnímu rozpočtu šetří desítky miliard ročně a politici včetně ministra zdravotnictví práci pacientských organizací chválí, kudy chodí.
Vládní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zřizuje nové fondy obecně prospěšných činností zdravotních pojišťoven. Z nich budou pojišťovny moci financovat specializační vzdělávání lékařů, činnost Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a také činnost pacientských organizací. Naprostá většina peněz půjde na vzdělávání a ÚZIS. Pacientské organizace mají dostat maximálně pět procent prostředků ve fondu.
V případě ÚZIS však má podle novely Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou stanovit podmínky pro poskytnutí, výši a účel příspěvku, zatímco pro pacientské organizace podobné ustanovení chybí. Znamená to, že postavení pacientských organizací bude netransparentní a zůstane na libovůli zdravotních pojišťoven, jak a které organizaci příspěvky poskytnou (pokud vůbec). Různé pojišťovny budou mít navíc různé podmínky a procesy poskytnutí peněz. Pacientské organizace budou muset žádat o příspěvek u každé pojišťovny samostatně a pojišťovny budou zavaleny žádostmi, neboť pacientských organizací je víc než stovka.
Poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL) proto předložil pozměňovací návrh, který žádá stanovení jasných podmínek, za nichž by pojišťovny poskytovaly pacientským organizacím finance. Podobně jako v případě ÚZIS by to mohla vyřešit ministerská vyhláška.
Výbor pro zdravotnictví bohužel k Philippově návrhu zaujal již zmíněné neutrální stanovisko. Je důvodné se obávat, že v této situaci pozměňovací návrh nezíská dostatečnou pozornost poslanců a neprojde. Prostředky zdravotních pojišťoven budou využity na pokrytí potřeb ÚZIS jako organizační složky státu a pacientské organizace, které se věnují prevenci a edukaci pacientů, čímž snižují pojišťovnám náklady, zůstanou na vedlejší koleji.
Šetříme státu miliardy, peníze si na provoz musíme sehnat sami
Pacientské organizace svými činnostmi významně šetří prostředky státu: poradenská společnost EY v roce 2023 vyčíslila ekvivalent hodnoty jejich služeb na několik desítek miliard korun ročně. Čím pacientské organizace přinášejí státnímu rozpočtu takovou úsporu? Konzultačními a poradenskými službami pro pacienty, které by jinak musel zajistit stát. Prevencí vzniku a zhoršení onemocnění, protože pacientské organizace pomáhají pacientům udržovat se v co nejlepší kondici – léčba těžších forem nemoci pochopitelně stojí víc peněz. A v neposlední řadě rychlejším návratem pacientů do aktivního života, čímž stát šetří na vyplácení invalidních důchodů a získává vyšší odvody na daních od pracujících osob s chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením, které nesedí doma.
Tyto tři oblasti nejsou zdaleka vše, co pacientské organizace dělají. Především zvyšují kvalitu života pacientů, ale není metoda, jak vyčíslit hodnotu této činnosti.
Ministerstvo peníze na podporu pacientů nenavýšilo už tři roky
O tom, jak zranitelné je postavení pacientských organizací, svědčí průběh poslední dotační výzvy na Ministerstvu zdravotnictví. Třetina podaných projektů byla vyřazena proto, že žadatel k velmi komplexní žádosti s plánem aktivit a rozpočtem přiložil nesprávný typ výpisu z Evidence skutečných majitelů (místo úplného organizace omylem přiložily částečný výpis, oba dokumenty vypadají na pohled stejně). Nedodání dokumentu, který si úředníci na ministerstvu mohou sami vzít z veřejných registrů, bylo považováno za neodstranitelnou vadu, která vede k vyloučení žádosti bez možnosti nápravy.
Ani po vyřazení třetiny projektů nedokáže Ministerstvo zdravotnictví pokrýt celou finanční částku, o kterou úspěšné organizace dohromady žádají. Budget na podporu zdravotních projektů se nezvýšil už tři roky, přitom ceny za tuto dobu extrémně narostly. Česká republika se chlubí kompetentními pacientskými organizacemi, které pomáhají samotným pacientům a podílejí se také na zlepšování podoby celého zdravotního systému. Pokud o tuto pozici nechceme přijít, musejí politici rychle najít způsob, jak provoz pacientských organizací udržet. V současných podmínkách je to stále složitější.
