Článek
Jak budou od září placeni nepedagogičtí zaměstnanci škol, tedy účetní, správci IT sítí, školníci a kuchařky? To ještě v polovině ledna není úplně jasné. Vláda ale již dříve slíbila, že věc vyřeší. Konkrétně – místo aby peníze na platy nepedagogů do škol nadále posílalo Ministerstvo školství, začne je od září do obecních rozpočtů stát zřejmě posílat zavedeným mechanismem RUD (rozpočtové určení daní). A protože o konkrétnější podobě nemá ponětí ani autor těchto řádků, zafantazíroval si, jak to nakonec asi může vypadat.
Miliony dotčených
Platy nepedagogů na první pohled jako důležité téma nevypadají, ale opak je pravdou. Přímo či zprostředkovaně se týkají spousty lidí, potažmo voličů. A volby na obzoru. Počítejte se mnou. Hraje se o platy zhruba 100 000 nepedagogických pracovníků, o zhruba 10 000 ředitelů škol a o něco vyšší počty školních účetních, kteří to budou muset ve své škole řešit. K tomu připočtěme účetní, starosty a zastupitele v téměř 6300 obcích. A k tomu ještě až 1,5 milionu rodičů žáků. Samotný problém sice řešit nebudou, pokud zrovna nepůsobí ve školských radách, ale budou ten humbuk kolem přinejmenším poslouchat.
Kdyby zaměstnanec podniku či úřadu v lednu nevěděl, zda a jak bude od září placen, asi by byl dost nervózní. Podobně jako podnikatel, nevěda, zda od něj bude hlavní odběratel za pár měsíců stále brát zakázky.
Nejistoty posiluje, že dosavadní platy části nepedagogických pracovníků se drží nevysoko nad minimální mzdou, a to namnoze jen díky tomu, že na ně ředitelé vyškrabují peníze z jiných finančních škatulek. Na druhé straně je ale také pravda, že vláda se verbálně zavázala, že peníze budou, a že se školy a nepedagogičtí pracovníci nemají čeho bát. To jistě míru nejistot výrazně snížilo, ale řada nejistot zůstává.
Nejasná cesta peněz do škol
I když nakonec bude na platy nepedagogických pracovníků celkově peněz dost, není jasné, zda do každé jedné školy na nepedagogy dorazí stejně peněz jako dosavadním mechanismem. Věc je totiž poněkud složitější.
Otázkou číslo jedna je, jak se peníze na nepedagogické pracovníky do škol dostanou. Pokud to opravdu bude prostřednictvím rozpočtového určení daní, bude zřejmě třeba změnit příslušný zákon. A to asi rychlou poslaneckou iniciativou, bez podrobnějších analýz. To by se normálně asi stihnout dalo, ale v obstrukcemi mrzačené Poslanecké sněmovně, která navíc bude s příchodem léta před volbami rozpuštěna, to bude dost obtížné. Toť tedy nejistota číslo jedna.
Druhou nejistotu představuje předpis, jak se vlastně peníze na nepedagogy mezi obce nově rozpočítají. Stávající systém RUD totiž používá pravidla velmi jednoduchá. To klíčové spočívá v tom, že do obecních rozpočtů posílá za každého žáka v obecní škole či školce něco málo přes 20 tisíc korun ročně. Naopak dosavadní vzorec používaný MŠMT k rozdělení peněz na nepedagogy je poměrně složitý a zohledňuje mimo jiné i velikost školy. Do menších škol tak dosud na nepedagogy šlo, při přepočtu na žáka, peněz výrazně více.
Pokud by změna spočívala v pouhém navýšení částky v RUD obcím na žáka, do jednotlivých obcí poplynou jiné objemy peněz na nepedagogy než dosud. Konkrétně by obce s menšími školami, většinou tedy ty menší, dostávaly v novém systému na nepedagogické zaměstnance výrazně méně peněz než dosud. Naopak by si výrazně polepšily obce, které provozují školy velké, tedy většinou obce větší.
Posílat do obecních rozpočtů podle počtu žáků i peníze na nepedagogy se nabízí jako přirozená volba. Jenomže by pak hrozilo, že dodatečná finanční zátěž menších obcí bude neúměrně vysoká. Podobně by tomu bylo v případě obcí větších s menšími školami, které potřebují delší čas na slučování jejich provozu nebo na zakládání obecních firem sdílených servisních služeb školským zařízením.
Aby toho nebylo dost, je zde ještě třetí nejistota: zda vůbec obce do svých škol ty dodatečné peníze pošlou. Jednoho to překvapí, ale spousta lidí z vedení obcí, o běžných zastupitelích nemluvě, nemá moc tušení, zda obec školám posílá částky větší či menší, než jaké za žáky do obecního rozpočtu v rámci RUD plynou. Když jsme na podzim ve spolupráci s EduIn zveřejnili analýzu a online kalkulačku systému RUD, byli starostové a radní v mnoha obcích velmi překvapeni, jak to vlastně u nich finančně vychází.
A ještě ty správné motivace
A pak je zde ještě jedna důležitá otázka, systémová. Nový systém financování nepedagogických pracovníků by měl obce a školy průběžně a autonomně motivovat ke slučování školských zařízení do větších celků. Struktura školských zařízení v Česku je totiž extrémně fragmentovaná do příliš vysokého počtu malých škol. A malé školy mají výrazně vyšší jednotkové náklady připadající na žáka. Zde nejde o malé rozdíly desítek, ale stovek procent.
Určitě by tedy bylo špatně, pokud by systém RUD do obcí posílal peníze na nepedagogické pracovníky podle jejich počtů. To by totiž obce motivovalo k ještě větší fragmentaci škol. Řešením by asi mohlo být navýšení prostředků za žáka, ale ponechat přechodné období, které by větším obcím dalo čas nepedagogické agendy v obecních školách sloučit. Otázka zůstává, jak naložit s obcemi malými s jednou malou školou, kterou není s čím slučovat.
Uspokojit všechny obce a školy prostě bude neskutečně těžké. Ale možná vláda překvapí něčím přijatelným pro naprostou většinu škol a obcí a co zároveň naplní i systémová očekávání ohledně žádoucích motivací, které bude nový systém vyvolávat. V opačném případě nervozita ve školách a kolem škol dál poroste. To by nebyla dobrá zpráva ani pro školství, ani pro voliče.
