Komentář: Nebezpečná mýlka studie Národní rozpočtové rady

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Obce a kraje stále pokračují v trendu akumulace úspor na bankovních účtech, které kvůli vysoké inflaci a nízkému zhodnocení ztrácí svou hodnotu. To je také částečně důsledek neefektivního finančního managementu zejména v případě menších obcí. Takto vysokou akumulaci prostředků nelze považovat za makroekonomicky optimální, protože není využívána k investiční aktivitě. Řešením může být například změna rozpočtového určení daní ve prospěch státního rozpočtu, která by kromě zpomalení kumulace prostředků samospráv znamenala také podporu hospodaření centrální vlády, které je naopak dlouhodobě deficitní.“ Studie Národní rozpočtové rady, 2025.

Autor nové studie Národní rozpočtové rady (NRR) na základě extrémně zjednodušené agregátní analýzy došel k chabě podloženému závěru, že obce dostávají z rozpočtového určení daní (RUD) průběžně příliš mnoho peněz. To je velká mýlka a navíc nebezpečná, protože autor na jejím základě rovnou doporučuje snížit objem peněz rozdělovaných systémem RUD ve prospěch zoufale deficitního státního rozpočtu. Tahle studie by asi nestála za větší pozornost, pokud by její mylné závěry a doporučení nepřejímali v argumentaci i lidé z vedení NRR, významní reprezentanti Ministerstva financí a také část politické reprezentace.

Nejdříve vám povím příběh typické české obce. Po roce 1989 zdědila malou školu a školku, jejichž kapacity na přelomu století přestaly stačit. V obci chybí tělocvična, takže celá desetiletí místní děti nezažily opravdový tělocvik, v zimě lidé z obce nemají kde cvičit a sportovat. V obci také chybí společenský dům, kromě místní hospody není kde se scházet, kulturní a společenský občanský život tím dlouhodobě trpí.

V obci nejsou dobudované chodníky, natož cyklostezky, byť automobilový provoz v obci se znásobil. Vybudování parkovacího domu u místní vlakové zastávky je neskutečně drahé. Spádovou kanalizaci má v obci jen polovina domů, stará čistička větší objemy splašků nezvládne a zbytek domů v obci proto na divoko stále provozuje žumpy.

Plejáda úřadů vypisuje dotace na obecní infrastrukturu nepředvídatelně. Do velmi svazujících podmínek dotačních výzev často nelze potřeby obce ani napasovat. Většina dotačních žádostí je pak neúspěšná, protože poptávka žadatelů diametrálně překračuje objem rozdělovaných peněz. Obec na administrativní a projektové přípravě dotačních žádostí provaří spoustu času svých zaměstnanců a peněz.

Obci s 1500 obyvateli a ročními příjmy a výdaji kolem 30 milionů korun pak nezbývá, než si na dostavbu školy, tělocvičny, kanalizace atd. průběžně spořit z obecních příjmů z RUD. To znamená dávat si každý rok stranou pár milionů. Dnes vyjde stavba školního zařízení s několika třídami na 50 až 100 milionů korun. Uspořit na něco takového pak trvá klidně 20 a více let. Nic lepšího než držet peníze na termínovaných účtech si ale obec dovolit nemůže a zastupitelé nelajsnou.

A pak ještě přišla inflační vlna v letech 2022-2023 a přinejmenším čtvrtinu obecních úspor sežrala, nemluvě o ještě větším růstu cen pozemků a stavebních prací. Stavbu potřebné obecní infrastruktury a potřebnou dobu spoření to o další roky oddálilo.

A teď někdo od zeleného stolu z NRR a na základě několika čísel bez znalosti skutečné situace v terénu dojde k závěru, že se obec topí v penězích, neví co s nimi, a doporučí proto příjmy obcí z RUD osekat.

Autor studie NRR bez dostatečné empirické opory dochází k nepodloženému závěru, že obce získávají z rozpočtového určení daní zbytečně moc peněz, které nedokážou smysluplně utrácet. Závěr stojící na analytické vodě pak opět poňouká ke snížení výše příjmů obcí z RUD.

Skutečnost je taková, že českým obcím nadále chybí spousta i základní veřejné infrastruktury. Tedy školská zařízení, čističky, kanalizace, společenské domy, tělocvičny, cyklostezky, hasičárny, domovy seniorů a pečovatelské domy a tak podobně. Náklady na výstavbu takové infrastruktury často násobně převyšují objem ročních obecních příjmů z RUD a provozní výdaje.

I proto by se tato infrastruktura v principu neměla financovat z průběžných peněz RUD, ale z dotačních titulů. Jenomže pravděpodobnost získat dotace je dlouhodobě velmi nízká. Obce na odpovídající dotační výzvu mnohdy čekají dlouhá léta, klidně deset a více let. A když už je konečně vhodná výzva vypsána, úspěšnost v získání dotace bývá velmi nízká. Právě proto si obce peníze musí na větší investice dlouhodobě spořit, a to v objemech, které odpovídají násobkům jejich ročních příjmů a výdajů. Obcím nezbývá než úspory držet na nízko úročených bankovních účtech. Lépe to správci obce nejenže namnoze neumí, ale ani moc nemohou dělat, protože prostě hospodaří s veřejnými penězi svých voličů a riskovat si nemohou dovolit.

Jen poznámka: Studie NRR celkem pěkně dokládá, že úročení obecních úspor kladně koreluje s velikostí obcí. Za tím jsou zřejmě dva fenomény. Za prvé, větší obce si přirozeně spoří větší balíky peněz, za což jim banky na termínovaných účtech nabízejí o něco vyšší míru úročení. Za druhé, s rostoucí velikostí obcí roste pravděpodobnost, že se v zastupitelstvu či mezi úředníky obce najde někdo znalejší základů ekonomie a financí, kdo se vyzná ve složitostech bankovních spořicích produktů. Připomínám ale, že střední česká obec má méně než 500 obyvatel a tři čtvrtiny obcí mají méně než 1000 obyvatel, takže ta pravděpodobnost moc vysoká většinou není.

Uspořené peníze obce navíc potřebují i v případě, kdy nečekaně investiční dotaci získají, protože naprostá většina dotací vyžaduje spolufinancování, nebo se z dotace smí financovat jen část stavby.

Studie NRR také argumentuje tím, že v posledních letech rozpočtový přebytek obcí výrazně narostl, aniž by obce investovaly více. Ale vysvětlení je úplně jiné než to, že obce neví, co s penězi. Důvod je ten, že reálnou hodnotu úspor obcí během krátké doby brutálně snížila inflační vlna a další prudký růst cen stavebních prací. Takže pokud nějaká obec měla v covidovém roce 2021 na stavbu školní budovy naspořeno již dost, v roce 2024 už v důsledku inflace zase dost neměla. V posledních letech se navíc v důsledku konsolidace veřejných rozpočtů snižuje počet, resp. objem udělovaných dotací obcím, a tedy roste nutnost financovat vše z obecního. Tím se ovšem potřeba obecních úspor ještě zvýšila.

Autor studie NRR na základě zkratkovitého zjištění doporučuje politické reprezentaci obcím snížit příjmy z RUD. Jenže to by pravděpodobně dobu obecního spoření na investice ještě více prodloužilo. Stát by navíc musel peníze do obcí ve větší míře začít sypat jinou formou, tedy tou dotační. Musel by tedy ještě více dělat to, co už dnes zahlcuje administrativou jak obce, tak stát, co přináší obcím finanční nejistotu a pasivní fenomén čekání na Godota, tedy na dotaci, a co zvyšuje korupční potenciál v zemi.

Pokud chce úřad NRR dostát svému solidnímu renomé, měl by co nejdříve zadat zpracování detailní, precizní a externě oponované analýzy založené na časové řadě položkových příjmů a výdajů obecních rozpočtů na úrovni dat z jednotlivých obcí, která jsou dnes velmi snadno dostupná. Takovou analýzu by měl doprovodit analýzou vybavenosti, přesněji nevybavenosti obcí veřejnou infrastrukturou, jako jsou čističky, kanalizace, školy a školy, tělocvičny, domovy pro seniory a pečovatelské domy, cyklostezky. A doplnit by to celé měl případovými studiemi typických obcí, sérií focus groups zkušených správců a veřejných konzultací k danému tématu.

Autor je ekonom a také zastupitel.