Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ceny potravin vyrostly v lednu ve srovnání s prosincem o 3,1 procenta. Z podrobných dat od Českého statistického úřadu vyplývá, že tahounem zdražování bylo ovoce, zelenina, nealkoholické nápoje, sladkosti a ryby, ovšem kromě pečiva zdražovalo všechno. Stejným tempem se ceny potravin nezvýšily nikde jinde v Evropě.
Obchodníci i statistici se snaží vysvětlovat, že se nic tak strašného nestalo, že jde pouze o zvláštnost tuzemského maloobchodu. Provozovatelé supermarketů a některých služeb vydávají vždy počátkem roku nové ceníky, kterých se pak více či méně drží celý rok. Veškeré zdražení proto v Česku připadá na leden a obchodníci z ostatních zemí Čechy v průběhu roku doženou.
Letos však byla česká anomálie neobvykle silná. Vyšší nárůst cen než o zmíněná 3,1 procenta z měsíce na měsíc zažilo Česko pouze v listopadu 2007, když se obchodníci chystali na čtyřprocentní navýšení daně z přidané hodnoty, a potom už jenom v lednu 2022, v lednu 2023 a třech měsících v mezidobí – tedy v časech „velké inflace“, kdy se ceny vymkly jakékoli kontrole.
Nabízejí se dvě vysvětlení, co se v Česku počátkem roku vlastně stalo. Ta horší varianta varuje před tím, že se velká inflace může vrátit. Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová netajila v televizním rozhovoru rozladění nad tím, že celková inflace v lednu předčila očekávání centrální banky, a upozornila, že se tak „stalo prakticky výhradně z titulu růstu cen potravin“. Příznivci katastrofických scénářů to mohou interpretovat úvahou, že potraviny budou první vlaštovkou celkového zdražení.
K podpoře takových spekulací může posloužit argument, že inflace zrychluje i v dalších východoevropských zemích, které dosud nevstoupily do eurozóny a které jsou tedy citlivější na vývoj globálních trhů. Meziroční růst inflace (průměrné zdražení veškerého zboží za celý rok) nejméně o pět procent ohlásili v lednu Maďaři, Poláci i Rumuni. V tom ohledu jsou na tom Češi lépe, protože celková inflace se udržela pod třemi procenty. Lednový cenový skok však způsobil, že potraviny v tuzemských supermarketech zdražily oproti lednu 2024 o pět procent, stejně jako ve třech zmíněných státech.
Správci rodinných rozpočtů proto mohou s napětím sledovat, jestli bude platit příslib obchodníků a ceny potravin už v příštích měsících neporostou, anebo naopak začne rychleji zdražovat i jiné zboží či služby.
Lepší variantou je vysvětlení, že obchodníci či dodavatelé potravin jenom chtějí počátkem roku víc vydělat a zvyšovali položky svých ceníků o procenta, na jaká uvykli v časech inflační krize. V tom případě může hrozící drahotu zahnat obvyklá kontrola antimonopolního úřadu, jestli obchodní řetězce či výrobci potravin nezneužívají svého postavení oligopolu.
