Článek
Při přechodu na střední školu dochází nezřídka k situaci, že žák nemůže ve výuce dalšího cizího jazyka pokračovat v tom, co se naučil na základní škole. Nová škola buď výuku takového jazyka nenabízí, a žák tedy nemůže navázat na dovednosti získané na základní škole a musí se začít učit jazyk nový, nebo škola vybraný cizí jazyk v nabídce má, ale ne všichni se tento jazyk na ZŠ učili, proto je žák nucen začínat znovu od začátku.
Oba tyto případy jsou pro žáka demotivující, ale dle našeho názoru se kontinuita ve výuce druhého cizího jazyka při přechodu na střední školu nedá zajistit žádným opatřením, usnesením, návrhem ani doporučením odborníků. Závisí to jen na tom, jaké učitele má ředitel školy k dispozici. Je zřejmé, že si žáci budou vybírat střední školu dle oboru studia a ne podle toho, jaký druhý cizí jazyk škola nabízí, a že tedy návaznost bude chybět i nadále.
V této oblasti nevidíme ani žádné řešení v podobě nově nastupujících absolventů pedagogických fakult. Nejistá situace o povinné/povinně volitelné/volitelné/nepovinné výuce druhého cizího jazyka v době vzniku revidovaného Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pravděpodobně způsobila i to, že se do škol nebudou hlásit zástupy nově vystudovaných učitelů těchto jazyků. Studovat obor s nejistou budoucností si možná někteří zájemci rozmysleli…
Problém však existuje i v návaznosti výuky angličtiny jako prvního cizího jazyka. Dle informací učitelů středních škol se úroveň u žáků nastupujících do 1. ročníků středních škol v současnosti pohybuje od A1 (tito žáci tedy neplní ani požadovanou výstupní úroveň ze ZŠ) až do C1. Ti slabší žáci s vypětím sil dohánějí to, co se nenaučili na základní škole, ti pokročilí (na jejichž dosažené úrovni se zpravidla nepodílela jen školní výuka) stagnují.
Za této situace vidíme rozhodnutí zvýšit úroveň angličtiny ze základní školy na úroveň B1 pro všechny žáky jako velmi problematické, značné procento žáků totiž nedosahuje ani současné závazné úrovně A2. Rozhodnutí nevychází ze žádných výzkumů a reálných podkladů, chybí jakákoli relevantní data o současné výstupní úrovni anglického jazyka u žáků 9. tříd.
Jediná dostupná objektivní data o jazykové úrovni angličtiny žáků v Česku poskytují pouze výsledky didaktického testu jako součásti státní části maturitní zkoušky z AJ. Tato data se však týkají pouze receptivních dovedností (poslech a čtení) a pouze maturantů. Pro žáky nematuritních oborů žádná data o výstupní úrovni neexistují.
Z dat získaných z výsledků maturitní zkoušky vyplývá, že ani všichni žáci maturující na středních školách výstupní úrovně B1 nedosahují. Za těchto okolností a při současném nedostatku kvalifikovaných jazykářů (dle výroční zprávy České školní inspekce ve školním roce 2022/2023 byla výuka cizího jazyka na více než polovině škol zajišťována neaprobovanými učiteli) nepovažujeme výstupní úroveň v anglickém jazyce B1 u všech žáků ZŠ za dosažitelnou.
Stejným problémem je i zavedení povinné výuky angličtiny od 1. třídy. Toto rozhodnutí sice respektuje poznatky o důležitosti začínat s výukou cizího jazyka v co nejnižším věku, ale bohužel nereflektuje současnou situaci na školách, kdy pro tuto výuku chybí dostatek kvalifikovaných učitelů. Hrozí tak, že děti při nekvalifikované výuce získají nevhodné návyky (výslovnost, struktura jazyka, špatný přístup k jazyku atd.), kterých se budou později jen s obtížemi zbavovat.
Odborníci z AMATE, kteří se problematikou výuky cizích jazyků u malých dětí dlouhodobě zabývají, nabízejí pomoc při řešení alespoň těch nejpalčivějších problémů. Jde především o přípravu školení pro učitele, kteří budou angličtinu od roku 2027 v 1. třídách povinně vyučovat. Učitelé by se zde seznámili se základními specifiky, principy a metodami výuky cizího jazyka u malých dětí. Dále se jedná o přípravu vhodných materiálů odpovídajících cílové skupině a metodickou podporu pro učitele pro jejich využití. Zatím jsme se však s žádnou reakcí na naši nabídku ze strany Ministerstva školství ani Národního pedagogického institutu nesetkali.
