Článek
Žádná slavobrána ani vítání chlebem a solí. Spíše posměšné klepání na čelo a uštěpačné poznámky o Pražácích. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková ani její emisaři se na Křivoklátsku při své přesvědčovací kampani o prospěšnosti navrhovaného národního parku nesetkali s příznivou atmosférou. Více než třicítka starostů se několik měsíců před komunálními volbami sešikovala do jednotné fronty a s podporou většiny místních obyvatel trvají na tom, že v křivoklátských lesích podél Berounky žádný národní park není potřeba. A že ho nechtějí.
V první řadě je zapotřebí konstatovat, že Křivoklátsko si status národního parku skutečně zaslouží. Jde o mimořádně cenný kus přírody, někteří přírodovědci dokonce hovoří o tom, že patří mezi klenoty českého přírodního dědictví.
Je určitě dobře, když se ministerští experti přímo v „jámě lvové“ snaží místním lidem vysvětlit, co pro ně nejvyšší stupeň ochrany přírody bude znamenat. Byť někteří tyto argumenty slyšet vlastně ani nechtějí, přesvědčit přesvědčené nelze a významná skupina místních obyvatel bude proti vyhlášení protestovat do poslední chvíle. Samozřejmě každý má právo nesouhlasit – s čímkoli.
Některá „protiparková“ tvrzení ovšem stojí na vodě. Třeba to, že vyhlášení národního parku přitáhne na Křivoklátsko ze dne na den davy turistů, kteří zaplaví okolní obce auty, budou prakovat, kde se jim zlíbí, a nechají po sobě hromady odpadků. Což ostatně ukázaly poslední dva covidové roky, když byly zavřené hranice a lidé vyráželi do českých luhů a hájů.
Jenže turisté budou na Křivoklátsko jezdit tak jako tak dál, i kdyby se tu národní park nikdy nevyhlásil. Všichni zkrátka neodjedou k moři. Zvláště ne, když nás kvůli inflaci čekají hubenější časy. A národní park může turistické toky lépe regulovat, jakkoli se samozřejmě vždycky najdou lidé, kteří pravidla nedodržují. Tamní obce mají navíc lepší přístup ke státním dotacím a pokud jejich zástupci zasednou v radě národního parku, budou se přímo podílet na řízení turistiky v oblasti.
Dlouholetým odpůrcem nového národního parku je státní podnik Lesy ČR. Jenže teď musí být spíše zticha a nemůže se opřít ani o své nadřízené Ministerstvo zemědělství. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) se totiž ve svém programovém prohlášení zavázala národní park Křivoklátsko vyhlásit. Nicméně protestní hlas lesníků a myslivců je slyšet stále – prostřednictvím některých starostů a místních obyvatel, kteří na setkání se zástupci Ministerstva životního prostředí používají úplně stejné argumenty i slovní obraty.
Ačkoli alfou a omegou všech veřejných debat o připravovaném národním parku Křivoklátsko je tamní unikátní příroda a stupeň její ochrany, v pozadí jsou také nemalé peníze v řádech desítek milionů korun. Křivoklátsko je už od pradávna vyhledávaným loveckým revírem. O tomto území, kde lovili už kníže Jaromír, Přemysl Otakar I. i Karel IV., se dokonce říká, že je kolébkou české myslivosti. Většina křivoklátských honiteb je úspěšně pronajatých a tržby za myslivost jdou do milionů korun.
Ještě větší sumu představuje příjem z prodeje vytěženého křivoklátského dřeva. Pokud by byl park vyhlášen, právo myslivosti i řízení těžby dřeva by přešly na novou správu parku. A tak se na veřejné debatě se zástupci Ministerstva životního prostředí koncem dubna objevily i zkazky o odstrašujících příkladech, čeho jsou zaměstnanci národních parků schopní. V národním parku Šumava se prý střílí laně včetně březích, což je zákonem přímo zakázané. O „lovu březích laní s již plně vyvinutými kolouchy“ se přitom psalo v časopisu Myslivost už loni v říjnu. Historie tohoto příběhu je přitom ještě o pár měsíců starší. Jako první s ním loni v srpnu přišel bývalý ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek, načež na něj současné vedení parku podalo trestní oznámení pro pomluvu. Jak je ale vidět, příběh o zlých lovcích z národního parku žije dál.
Bude velmi zajímavé sledovat, jak se k vyhlášení křivoklátského národního parku postaví nejsilnější opoziční strana ANO, pokud příslušný zákon doputuje do Parlamentu. V poslední knize bývalého premiéra s názvem „Může za to Babiš a jeho vláda“ se v kapitole Životní prostředí a zemědělství uvádí také to, že Babišův kabinet zahájil přípravu národního parku Křivoklátsko.
To je samozřejmě lež jako věž. S přípravou se začalo už za předchozích vlád. A především Babišův ministr životního prostředí Richard Brabec měl celých osm let ve funkci na to, aby vyhlášení křivoklátského parku dotáhl do konce. Jenže jakmile on i Babiš ucítili odpor místních obcí, zase se stáhli. Uvidíme, zda jim parlamentní debata vrátí odvahu postavit se za správnou věc.
