Článek
Špatný nápad. Po všech stránkách. Mluvím o plánovaném zvýšení maximální rychlosti na vybraných úsecích tuzemských dálnic. Místo 130 se někde bude moci jezdit 150 kilometrů v hodině.
Koncept ministra dopravy Martina Kupky z ODS, který ve středu prošel Sněmovnou, bude ukázněn masivními svodidly vyspělé Evropy.
Už jen rozdíl ve spotřebě je neúnosný. Při stopadesátce logicky poroste. A s ní i množství zplodin.
Pak je tu hluk. Ne náhodou ve městech – v zabydlených čtvrtích, jimiž vedou dálnice – přibývají čtyřicítky i třicítky. Právě i kvůli nesnesitelnému lomozu.
Nizozemsko brzdí
Lokálnímu i globálnímu klimatu škodící emise jsou jeden z důvodů, proč Nizozemci v roce 2020 přistoupili k plošnému snížení rychlosti na dálnicích ze 130 na 100 kilometrů v hodině.
Další v řadě problémů je bezpečnost. Jak jsem nedávno sebekriticky napsal, na dálnicích pořád neumíme jezdit. Na D10 jsem nezažil dne, kdy bych náhle nemusel brzdit za favoritem s osmdesátkou na tachometru. Stane-li se to nikoli ve 130, nýbrž ve 150, riziko karambolu roste.
Kupkova idea není nová. Poslanci podobný plán řešili už v roce 2015. „Směrové a výškové vedení dálnice a s tím spojené rozhledové poměry jsou podle státních norem projektování silnic a dálnic navrhovány na rychlost 130 kilometrů,“ citoval tenkrát server Zdopravy.cz tehdejšího ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). „Při zvýšené dovolené rychlosti nad 130 kilometrů nebudou splněny rozhledy pro zastavení na velké části dálniční sítě, vozidla se budou pohybovat větší rychlostí, než na kterou je zajištěn rozhled pro bezpečné zastavení.“
Německo. Oblíbený omyl
Zastánci kvapíku rádi argumentují rychlostně donedávna neomezeným Německem. Populární omyl. Na mnoha úsecích Němci v posledních letech otupili rychlost. Nyní doporučují 130 kilometrů v hodině. Jakost jejich dálnic bývá přitom úplně jiná než těch českých.
Podle studie německého ministerstva životního prostředí, již citoval server Zdopravy.cz a na kterou upozornila Deutsche Welle, přinese omezení rychlosti na 130 kilometrů snížení emisí CO2 zhruba o dva miliony tun ročně.
Anketa
Pravda, v Česku se má zrychlovat jen v moderních revírech. Tím hůř. Na ještě teplém asfaltu nakopnete stopadesátku (reálně o tolerovaných deset kilometrů víc), abyste po dvou kilometrech pálili pneumatiky, snažíce se dobrzdit do kolony klusající krokem po betonových plástvích.
Takže nikoli. Rychlost je možné zvedat ve chvíli, kdy budou tuzemské dálnice většinově bezpečné. Zkušenost s opravami D1, jež se vlečou desítky let, říká, že zítra to nebude. Účelné to navíc bude až ve chvíli, kdy emisně neutrální vozy vyjdou výrazně laciněji než auta se spalovacími motory.
Čili asi ne dříve než na konci století. Smiřme se s tím.
Na světě se dějí mnohem horší věci.
Jak má vypadat zvýšení rychlosti
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) předpokládá, že první úseky, na kterých bude možné zvýšit rychlost z nynějšího maxima 130 až na 150 kilometrů v hodině, se na českých dálnicích objeví do dvou let. Do legislativy možnost zrychlení na nejmodernějších částech dálnic přináší novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou ve středu schválili poslanci. Pokud normu podpoří i Senát a prezident, měla by vejít v platnost 1. ledna příštího roku. Kupka řekl, že zavedení změny bude i na nejmodernějších částech dálnic podmíněno připraveností telematiky snižovat povolenou maximální rychlost v závislosti na počasí, zhoršení viditelnosti či jiném ztížení jízdy.
Mohlo by vás zajímat
Mohlo by jít prý o jihočeskou D3. Podle Ministerstva dopravy se zvýšení rychlostního limitu bude týkat pouze rovných a přehledných dálničních úseků. Podmínkou navýšení limitu navíc je, že vybrané úseky budou osazeny telematikou a proměnnými značkami, které umožní snížit rychlost i pod 100 kilometrů v hodině v případě nepříznivého počasí, snížené viditelnosti a podobně.
