Hlavní obsah

Komentář: Ministr, který nezvládá. Válka čekají zlé časy

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek čelí protestům, kam se podívá.

Na jedné vyjednávací frontě si hrál na štědrého strýčka a na druhé přijal roli přísného hospodáře. Není divu, že se obě tyto fronty nyní ministru Válkovi zhroutily.

Článek

Předvolební rok bude pro Vlastimila Válka ještě těžší než pro mnoho jeho vládních kolegů. Ve zdravotnictví vybublává na povrch nespokojenost. Nutno ovšem dodat, že do kleští, v nichž bude trávit několik následujících měsíců, se šéf zdravotnického resortu dostal vlastní vinou.

O budoucím vývoji ve zdravotnictví rozhodnou dva zásadní dokumenty.

Prvním je dobře známá dohoda z prosince loňského roku, která ukončila protest mladých lékařů za důstojnější pracovní i platové podmínky pod názvem „Nebuď mýval“.

Druhým dokumentem je úhradová vyhláška na příští rok, tedy plán rozdělení financí vybraných na zdravotním pojištění mezi jednotlivé oblasti zdravotní péče.

Pod oběma dokumenty je podpis Vlastimila Válka, přičemž oba dokumenty jsou v mnoha ohledech protichůdné.

Loňský lékařský protest skončil několika sliby. Kromě změny zákoníku práce a příslibů lepší organizace péče v nemocnicích či změn ve vzdělávání lékařů také závazkem bezprostředního zvýšení lékařských platů v letošním roce. Ten byl naplněn po bezprecedentním zásahu největší zdravotní pojišťovny, která tak fakticky popřela svou oficiálně deklarovanou funkci v systému.

A konečně tu zbyl poslední, dosud nesplněný slib – předložit nový zákon o odměňování zdravotníků, který mimo jiné přikáže krajským i soukromým nemocnicím, kolik mají svému personálu platit (a že mají platit výrazně více než dnes). Tady se to zaseklo. Jednání o podobě zákona selhala a v září letošního roku zdravotnické odbory ohlásily nový protest, tentokrát pod značkou Slibem neuzdravíš. O pár dní později zasáhly Česko ničivé povodně a odboráři protest solidárně přerušili, slibují ale návrat k neposlušnosti někdy zkraje příštího roku.

Podstatné je, že představa odborářů o úpravě odměňování znamená zvýšení nákladů systému veřejného zdravotního pojištění zhruba o 30 miliard korun.

Souběžně sepsalo Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhlášku na příští rok. Vláda před časem přijala usnesení, že vyhláška musí být tentokrát vyrovnaná. Tedy že ministerstvo nesmí pojišťovnám nařídit, aby utratily více peněz, než kolik vyberou na pojistném – což se v minulých letech stávalo. Takový závazek ovšem znamená, že mnoha lékařským odbornostem vzrostou úhrady za péči jen velmi mírně, v mnoha případech tento nárůst nepokryje ani inflaci.

Stručně řečeno - Vlastimil Válek se na jedné straně písemným slibem odborářům zavázal, že zásadně zvýší mzdové náklady nemocnic, a na straně druhé přijal od vlády závazek, že úhradová vyhláška na příští rok bude přísná a zajistí jen minimální nárůst plateb z pojišťoven. Na jedné vyjednávací frontě si hrál na štědrého strýčka a na druhé přijal roli přísného hospodáře.

Není divu, že se obě tyto fronty nyní Válkovi zhroutily.

Přísná úhradová vyhláška naštvala praktické lékaře, kteří hodlají na konci října na dva dny zavřít své ordinace. Nejspíš se k nim přidají i ambulantní specialisté. Přes všechen důraz, který vláda a Ministerstvo zdravotnictví ve svých deklaracích kladou na primární péči, jsou pravidelnými vítězi úhradových vyhlášek nemocnice. Ačkoli i praktici dostali v minulých letech obstojně přidáno, čísla o jejich jasné prioritizaci nesvědčí. Praktickým lékařům stouply úhrady mezi lety 2018 a 2023 o 70 procent, nemocnicím ve stejném období narostly o 68 procent. Například gynekologové či zubaři zaznamenali v tomto období nárůst úhrad přibližně o polovinu. A nesplněný slib o zakotvení vyšších odměn do zákona zase naštval odboráře, kteří mají sice nyní protestní pauzu, ale jen na chvíli. Takže pár týdnů poté, co Válek tak či onak přestojí protest praktiků, se mu pod rukama opět naplno rozhoří nespokojenost lékařů v nemocnicích.

Jediné, co může Válkovi v této situaci trochu pomoci, je rozdělení samotných lékařů, dané dvěma faktory.

Jak praktici, tak odboráři jsou naštvaní na Válka, ale zároveň se perou o podíly na stejném balíku peněz z veřejného zdravotního pojištění. Praktici dobře cítí, že pokud si odboráři vykřičí další zvýšení platů, zbude na ně z peněz rozdělovaných úhradovou vyhláškou méně. Mimochodem odboráři se domáhají zvýšení platů zhruba o 30 miliard. Jen toto navýšení představuje větší objem peněz, než který pojišťovny vydaly na veškerou péči všech praktických lékařů v roce 2023 (27,2 miliardy).

Druhá dělicí linie mezi lékaři je dána tím, že praktici a ambulantní specialisté jsou většinou soukromníci, kteří svou ordinaci provozují jako podnikání a sami bývají v pozici zaměstnavatelů (přinejmenším vůči zdravotním sestrám). Naproti tomu Lékařský odborový klub i nelékařské zdravotnické odbory zastupují armádu zaměstnanců nemocnic. Že jsou pohledy těchto dvou skupin v mnoha věcech velmi odlišné, je zcela přirozená věc.

Důsledkem je mimo jiné to, že obě protestní akce neproběhnou koordinovaně, což jejich dopad oslabí.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek by měl teoreticky zastupovat zájmy obou skupin lékařů – jak zaměstnanců, tak soukromníků. Sice je sám ambulantním specialistou, nicméně slávu si získal jako někdejší předseda Lékařského odborového klubu a k odborům (a zaměstnancům) si uchoval blízkost i v čele profesní komory. Za soukromé lékaře vždy spolehlivěji vystupovaly jejich odborné organizace, jako je Sdružení praktických lékařů nebo Sdružení ambulantních specialistů.

Na jedné straně může Válkovi toto rozdělení pomoci zvládat situace, které protesty přinesou. Jenže zároveň je jeho důsledkem rozložení protestních akcí v čase. Ministr se proto může snažit podle staré zásady „rozdělit a panovat“, ale v důsledku bude stejně vypadat jako politik, v jehož resortu každou chvíli vyvře někde na povrch nějaká nespokojenost, která ohrozí fungování celého systému. Tedy jako politik, který svůj resort nezvládá. Těžko si v předvolebním období představit horší obraz.

Doporučované