Článek
Karlova univerzita oznámila, že opouští Twitter. To je sociální síť, kterou koupil Elon Musk, přejmenoval ji na X a v současné době ji pohání algoritmus optimalizovaný na nejsilnější lidské emoce. A nikoli, láska či pochopení mezi nimi nejsou, ty „nejlíp fungující“ emoce jsou negativní.
Twitter byl svého druhu unikátní sociální sítí. Jeho uživatelé byli - a ano, budeme generalizovat - považovaní za chytřejší než ti na Facebooku, méně narcistní a povrchní než uživatelé Instagramu a méně nudně arogantní a korporátní než obyvatelé sítě LinkedIn.
Ale to bylo dávno, když ještě Twitter nutil ke stručnosti (protože limit byl původně pouhých 140 znaků) a věcnosti.
Nic z toho dnes neplatí a se změnami v posledních pěti letech (Elon Musk jen urychlil a zesílil trend, který začal před jeho akvizicí) padly všechny důvody, proč na Twitteru být z jiného důvodu než získat pozornost a laciný dopamin z jakéhosi virtuálního společenského úspěchu.
Twitter byl skvělou platformou pro sdílení myšlenek, a tím pádem pro profesionály všeho druhu (včetně novinářů) a také akademiky. Kdo chtěl sledovat nové věci a důležité myšlenky ve svém oboru, většinou našel na Twitteru svou komunitu.
Bohužel, dnes je to čím dál těžší. Nějaké komunity se stále drží (například kolem AI), ale to jsou opravdu výjimky. Jestliže algoritmus „zesiluje“ emotivní výkřiky, a v podstatě znemožňuje šíření běžného obsahu, nedává to smysl.
Motorem „engagementu“, tedy oné interakce uživatele se sítí - té svátosti sociálních médií, jsou hněv, strach a pobouření, nikoli láska či pochopení. Pokud přidáte k tweetu odkaz na článek (tedy něco, co vyžaduje více než tři sekundy pozornosti), snížíte jeho dosah až o dva řády.
Tím pádem to nedává smysl ani instituci, jako je Karlova univerzita. Jediná věta, která v jejím prohlášení o odchodu budí rozpaky, je „najdete nás na Bluesky“. Ne, Karlovu univerzitu najdete v jejích budovách v Praze, na konferencích všude na světě a zmíněnou v akademických studiích.
A zároveň ji najdete napříč celou společností.
Univerzita nepotřebuje sociální síť a už vůbec ne vlastněnou excentrickým miliardářem, který teď zrovna nenávidí Evropu. Každá univerzita je totiž síť sama o sobě a tvoří jí její absolventi. To jsou nejsilnější followeři a ambasadoři a ti úspěšní a viditelní jsou její influenceři.
Karlova univerzita a její PR oddělení nemá ztrácet čas na Bluesky ani jinde, ale přemýšlet, jak využít tuto silnou a skvělou vlastní síť. Plus má zároveň špičkové akademiky, kteří v tom můžou pomoct. Nejen své instituci, ale nám všem. Protože poté, co se sociální média ukázala toxickými a nefungujícími a zároveň tradiční média ztrácejí své výsadní postavení, vydobyté ve 20. století, potřebujeme své „náměstí“.
Potřebujeme prostor, kde se lidé budou setkávat. Kde si budou vyměňovat myšlenky, klidně s nimi navzájem nesouhlasit, ale tak, aby to přispělo ke kultivaci, nikoli znečištění veřejného prostoru.
Mysleli jsme si, a já velmi významně i hlasitě, že sociální média tohle „náměstí“ dokážou vytvořit. Dokonce to ještě před patnácti lety tak vypadalo. Dnes musím říct, že jsem se mýlil a že to byl omyl velký a fatální.
Nemyslím si, že se moc mýlím, když se v budoucnosti ukáže, že sociální média - snad dočasně a částečně - změnila svět k horšímu. Líbí se mi metafora přirovnávající sociální média ke kouření. Dnes kroutíme hlavou nad historickými fotkami či filmovými záběry, na kterých cigaretu v ruce drží děti ve školním věku, lékaři v nemocnici nebo moderátoři v televizním studiu.
Dnes víme, že kouření zabíjí. Nebo že – méně dramaticky řečeno – lidem škodí. Vsadil bych se, že to samé budeme říkat o dnešních sociálních sítích. Fotky školáků s očima přibitýma k displeji mobilů budou ekvivalentem fotek dětí s cigaretou v puse.
Nežádám, aby se sociální sítě zakazovaly nebo aby se proti nim bojovalo. Věřím ale, že logicky dojdeme k tomu, že jejich používání odsuneme do podobné kategorie jako kouření. Ano, hodně lidí to stále dělá, ale není to nic, čím by se chlubili. A už vůbec ne ti, co chtějí být považováni za úspěšné.
I proto potřebujeme jakýkoli nápad, co by mohlo být ve 21. století oním „náměstím“ úspěšných a chytrých lidí. V tom můžou pomoct instituce, mezi něž patří i Karlova univerzita. Třeba přijdou s vizí, jak komunikovat bez závislosti na rozmarech miliardářů. Těch „hodných“ i „zlých“, ono je to jedno.
Karlova univerzita měla do svého prohlášení napsat: „Najdete nás tam, kde to bude lepší než na X, TikToku i Bluesky. Hned, jak přijdeme na to, kde takové místo je. Makáme na tom.“
Nebo na to přijde někdo jiný. Nechci Karlovu univerzitu stresovat. Ale už aby to bylo.