Mnoho uprchlíků chce zůstat v Česku. Ministerstvo chystá podmínky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do 15. března se váleční uprchlíci musí registrovat, pokud chtějí zažádat o prodloužení dočasné ochrany do března 2025. Mezitím Ministerstvo vnitra připravuje plán, za jakých podmínek budou moci v Česku získat trvalejší pobytové oprávnění.

„Vytváří se systém toho, kdo na to bude mít nárok,“ potvrdil Seznam Zprávám ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) .

Konkrétně zmínil, že jedním z měřítek bude sociální soběstačnost. Podmínky chce v blízké době prezentovat vládnímu grémiu a jednat chce i s opozičními hnutími.

Už dříve uvedl, že disponuje daty, podle kterých se zhruba 180 tisíc uprchlíků bude chtít v Česku usadit. Aktuálně je v tuzemsku hlášeno přes 385 tisíc ukrajinských uprchlíků (data k půlnoci 25. února). Přes 117 tisíc z nich podle Úřadu práce ke konci ledna pracovalo.

Podle Rakušana je naivní představa, že by se všech bezmála 400 tisíc lidí překlopilo do nějaké formy trvalého pobytového oprávnění. „To by systém zkrachoval a nezvládl to, všechno jsou to správní řízení,“ vysvětlil ministr vnitra.

Dodal, že dokud bude Rusko útočit na Ukrajinu, nebude Česko lidi, kteří na trvalejší pobyt nedosáhnou, ze země vypovídat. „Umožnili bychom jim nějaký systém dočasné ochrany v českých konturách,“ vysvětlil.

Podle něj zatím není jasné, jestli se na evropské úrovni rozhodne o dalším prodloužení dočasné ochrany až do roku 2026. Za Česko vyjednává, aby v tomto ohledu bylo jasno do června.

Co tedy budou muset uprchlíci splnit, aby získali povolení k dlouhodobějšímu pobytu? Na stole je aktuálně více variant.

Redakce Seznam Zpráv ověřila u tří na sobě nezávislých zdrojů, které jsou obeznámené s přípravou návrhů, že pod takzvanou sociální soběstačností se skrývá hned několik poměrně přísných podmínek.

Žadatelé například nebudou smět v Česku pobírat žádné dávky, dále se pak pracuje i s nutností mít zajištěné bydlení a práci. Podobně jako například u trvalého pobytu by se měly zkoumat i příjmy a to, jestli je bydlení udržitelné.

Další podmínkou by měla být například trestní bezúhonnost.

Podle Sdružení pro integraci a migraci by podmínky měly zahrnovat co nejvíce lidí. „Aby nevypadly zranitelné skupiny a aby to neznemožnilo lidem se integrovat a vstupovat na trh práce. Rádi bychom, kdyby se o tom vedla nějaká odborná diskuze,“ říká ředitelka Magda Faltová s dovětkem, že zatím profesionálové z neziskového sektoru k diskuzi nejsou přizvaní.

Na to, že do příprav podmínek nebyli přizváni akademici ani odborníci z neziskového sektoru, naráží i Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Například Hospodářská komora se snaží na Ministerstvu vnitra prosadit jiné řešení: aby váleční uprchlíci s dočasnou ochranou byli překlopeni na zaměstnanecké karty. Jedná se o pobytové oprávnění, které je svázané se zaměstnáním a vydává se maximálně na dva roky.

„Považujeme za nelogické, aby 100 tisíc lidí s dočasnou ochranou, kteří už dnes jsou evidovaní u zaměstnavatelů, muselo podstupovat nové správní řízení. V takovém případě by došlo ke kolapsu rozhodcovských pracovišť, která na to nejsou personálně koncipovaná,“ říká Tomáš Zelený, ředitel Odboru usnadňování obchodu na Hospodářské komoře.

Za velmi problematickou vnímá Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty, informaci, že ne všechny žádosti o trvalejší pobyt by procházely správním řízením. Pak by nebyla jistota možnosti odvolat se.

„V případě, že někoho neregistrují, tak ten člověk nemá žádný opravný mechanismus,“ říká ředitelka Konsorcia.

Sám ministr Rakušan na konci loňského roku zmiňoval, že trvalejší pobytové oprávnění mají představovat jistotu jak pro uprchlíky, tak zaměstnavatele.