Článek
Před budovou ruské ambasády na náměstí Borise Němcova v Praze se před polednem táhne několikasetmetrová fronta.
„Před dvaceti minutami jsme spočítali, že dosud odvolilo na 400 lidí,“ říká studentka Anna, která prosí každého voliče vycházejícího z ambasády o vyplnění krátkého anonymního dotazníku. Dobrovolnický průzkum tímto způsobem monitoruje, kolik lidí reálně v ruských prezidentských volbách hlasovalo a pro koho.
V dlouhé frontě převažují mladí lidé, drtivá většina z nich přišla, aby vyjádřila svůj nesouhlas s politikou diktátora Vladimira Putina. „Kohokoliv, jenom ne Putina. Možná na volební lístek něco nakreslím, udělám z něj trochu umělecké dílo,“ směje se černovláska Arina, která žije v Praze a pracuje jako úřednice. Spolu s ní stojí ve frontě student z Pardubic Dima, jenž přemýšlí o tom, že dá hlas Vladislavu Davankovovi.
Čtyřicetiletý Davankov je nejmladším kandidátem, u něhož by se mohly sejít hlasy Putinových odpůrců, kteří původně zamýšleli volbu Borise Naděždina, jemuž ale nakonec režim zakázal kandidovat. Davankov se na začátku ruské války na Ukrajině vyjádřil pro mírová jednání, protože válka podle něj znamená jen oběti a sankce. Později přešel k tvrzení, že Rusko hájí „ideály mírové existence“, kvůli čemuž se dostal na sankční seznamy EU.
O znehodnocení volebního lístku nebo volbě jiného kandidáta než Vladimira Putina uvažuje i Maxim, který pracuje jako programátor ve společnosti Seznam, vydavateli Seznam Zpráv.
Uznat, nebo neuznat?
O vítězství Vladimira Putina ve víkendových prezidentských volbách nikdo nepochybuje. Debaty o neuznání jeho výhry ale nemají právní základ, říká pro Seznam Zprávy expertka Veronika Bílková. Jde spíše o politickou deklaraci.
Jen o kousek dál stojí mladá žena, která se představí jako Lu. Jako jediná dává svůj protest proti politice Kremlu jasně najevo – v rukách drží malý transparent s nápisem „Nevzdávejte se“ a pod ním srdce vytvořené z rukou.
„Davankov je jediný kandidát, který je pro ukončení války,“ říká a oceňuje český postoj k válce na Ukrajině, respektive českou pomoc Ukrajincům. „Já sama se živím jako tiskařka a v práci každou chvíli tisknu nějaké propagační materiály, například na kurzy nabízející asimilaci uprchlíkům z Ukrajiny,“ zmiňuje.
Válečný zločinec
Lidí aktivně podporujících Ukrajince je ve frontě více. Uprchlíkům jako dobrovolník pomáhal zaměstnanec nadnárodní korporace Timur, jenž žije v Praze už 15 let. „Budu volit proti Putinovi, považuju ho za válečného zločince, můžu tak ukázat svůj postoj. Českou politiku vzhledem k válce podporuji, Česko dělá správnou věc,“ říká.
Učitelka Alina, jež s ním stojí ve frontě, souhlasně přikyvuje a anglicky říká, že má stejný názor. Z Ruska odešla před osmi lety právě kvůli politice Putinova režimu. „Jsem ráda, že je tu tolik lidí,“ těší se z množství Putinových odpůrců.
Fronta před vchodem na ruskou ambasádu v Praze.
Odpovědi lidí se vesměs opakují, najít člověka s jiným názorem je obtížné, přesto se ale najdou. Spojují je dvě věci – svoji volbu si nechávají pro sebe a jsou staršího nebo středního věku. „Rusové jsou jiní než Ukrajinci, nám tady ukrajinské vlajky nevadí,“ říká čtyřicátník Pavel, který žije a podniká v Praze.
Volby v Rusku byly vždy svobodné, říká Julie
„Lidí ve válce je mi líto, svoji zemi si ale zruinovali, je to škoda,“ zamýšlí se. Na otázku, jak se dívá na český postoj k válce, má jasno: „Česko nemá na výběr, musí se přizpůsobit postoji Američanů,“ říká. „Mně se to nelíbí,“ doplňuje ho žena, jež ho doprovází.
Argument o závislosti Prahy na politice Západu používá i starší žena jménem Julie. „K volbách chodím od 18 let a vždycky byly svobodné,“ říká. Českou politiku ve válce na Ukrajině vůbec nesleduje, protože jí nepřijde samostatná: „Sleduju spíš evropský postoj, Česká republika je závislá na Bruselu a Americe,“ myslí si. O chvíli později pózuje před kolegyní novinářkou se svatojiřskou stužkou, jedním z ruských symbolů.
Jak se Putin udržuje u moci
Válka na Ukrajině nekončí. Velké úspěchy nepřicházejí. Západní sankce komplikují Rusům život. Nic z toho není argument. Ruský diktátor Vladimir Putin aktuálně má podle průzkumů větší popularitu než před lety.
To důchodkyně Natalie je naopak přesvědčená, že volby svobodné rozhodně nejsou: „Jde jen o vyjádření občanské pozice, je jasné, jak to dopadne. Volební lístky asi zničíme, lidé od Alexeje Navalného hlasujícím radili co dělat,“ zmiňuje nedávno zesnulého opozičního vůdce, z jehož smrti viní Západ Putina.
S Natálií se ve frontě baví zhruba stejně stará paní, která přijela hlasovat z Karlových Varů, dalšího velkého sídla české ruskojazyčné komunity.
„Stále platí, že v Karlových Varech jsou lidé více proputinovští než v Praze, i tam jsou ale opoziční skupiny,“ řekl Seznam Zprávám na místě politolog Ivan Preobraženskij z Pražského ruského protiválečného výboru. Ve volbách v Česku podle jeho slov obvykle hlasují dva až dva a půl tisíce Rusů, letos to prý ale bude méně vzhledem k tomu, že ruské úřady neotevřely hlasovací místnost na konzulátu v Karlových Varech. Občanů Ruské federace žije nyní v Česku podle Ministerstva vnitra přes 40 tisíc.
