Článek
Opava – povodňové škody přes 10 miliard korun. Krnov více než pět miliard korun. Bohumín také miliardové ztráty.
Ač velká města na severní Moravě dál zpřesňují účty za ničivé zářijové povodně, zatím se rozhodly upustit od zvažované žaloby na stát. Zrychlení staveb proti velké vodě chtějí docílit jinak.
„Jak se vláda k problému postaví“
Politici ze zaplavených měst kritizovali, že státní aparát a jeho úřady od katastrofálních povodní v roce 1997 nezajistily protipovodňové zábrany, které další katastrofě zabrání. Zmiňují třeba přehradu Nové Heřminovy či dílčí opatření v Krnově nebo Bohumíně.
„Žalobu zatím necháváme u ledu. Je to až nejkrajnější možnost. Počkáme, jakým stylem stát vyhlásí dotační tituly na obnovu silnic, škol, školek, sportovišť. Uvidí se, jak reálná jeho pomoc bude. Podle toho se dohodneme na dalším postupu,“ sdělil starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti).
Podobně mluví i v Bohumíně. „Po několika schůzkách s ministry jsem vnímal, že chtějí situaci řešit. Teď budeme sledovat, jak se vláda k problému postaví,“ uvedl starosta Petr Vícha (Socdem). Město by se podle něj nyní k žalobě nepřipojilo.
Samospráva i další aktéři teď chtějí na stát tlačit jinak. V Moravskoslezském kraji vznikla Asociace Obnova 2024+, kterou založily firmy v regionu v čele s Kofolou. „Chceme komunikovat se státem a jeho institucemi, ať se ke škodám postaví čelem a uznají, že od povodní v roce 1997 dostatečná opatření v regionu nevznikla. Ministerstva zavedla dotační programy a další připravují. Z našeho pohledu je to pomalé. Pro OSVČ není připravené nic stejně jako pro velké firmy,“ popsal René Sommer, předseda dozorčí rady společnosti Kofola. Zároveň se stal členem výkonného výboru nové asociace.
Jen výrobce nápojů odhaduje škody ve firmě okolo 300 milionů korun.
„Hlídací pes“
Asociace Obnova 2024+, do níž se vedle firem hodlají zapojit i velká města v kraji jako Opava či Krnov, chce také záruky pro zrychlení přehrad, jezů či valů. Aby se neopakovaly chyby po povodních z roku 1997 a opatření se nevlekla jako v předešlých dekádách. „Budeme hlídací pes, ať potřebné stavby vzniknou. Sami jsme schopní dát dohromady odborníky, abychom si řekli, co všechno je k protipovodňové ochraně potřeba,“ doplnil Sommer.
Podle starosty Hradila má asociace tlačit na stát, aby plně kompenzoval škody, když nebyl schopný protipovodňové zábrany vystavět včas. V Krnově zářijové povodně poničily městský majetek za miliardu korun, celkové škody ve městě přesáhnou pět miliard. „Ideální varianta? Kdyby stát zaplatil sto procent škod. Ale umím si představit i menší spoluúčast města. Pokud stát nepokryje minimálně polovinu škod, tak je žaloba stále reálná,“ myslí si tamní starosta.
Vláda současné škody po povodních odhaduje na 65 až 70 miliard korun. Kvůli tomu o 30 miliard navýšila výdaje v letošním rozpočtu a s dalšími desíti miliardami počítá pro ten příští. „Pokud srovnáváme zkušenosti z povodní z let 1997 a 2002, tehdy se státní rozpočet podílel na škodách zhruba z 25 procent. Navržených 40 miliard korun by tedy stačilo na pokrytí více jak poloviny nyní odhadovaných celkových škod z letošních povodní,“ reagoval mluvčí vlády Jakub Tomek.
Zdůraznil, že stát nebude platit všechny položky. „Například škody, které zaplatí pojišťovny, se v této chvíli odhadují na 20 miliard korun. I když jsou vysoké škody na státním majetku, částka vyčleněná v rozpočtu je dostatečná,“ doplnil mluvčí.
Bohumínský starosta a dlouholetý senátor Vícha míní, že bude účinnější tlačit na stát, ať novelami zákonů umožní rychlejší stavby zábran proti velké vodě. „Žaloba a soudy se mohou vléct deset let. Podle mě mohou být rychlejší legislativní změny,“ řekl.
Členové vlády avizovali, že by vznik protipovodňových zábran mohlo usnadnit jejich automatické řazení mezi veřejně prospěšné stavby či striktnější přístup k blanketním (neúplným) odvoláním v povolovacím procesu staveb.
Starosta Hradil však zdůrazňuje, že v přípravě často zaspaly přímo státní instituce a jejich úředníci. „Mnohdy to nebylo o zákonech. Povodí Odry mělo v přípravě staveb stoprocentně postupovat rychleji. Nesplnilo vládní usnesení z roku 2008 ke stavbě přehrady. A předtím od roku 1997 do roku 2008 se tam jen debatovalo,“ kritizoval Hradil.
Podle něj s tím nepochybně souvisí avizovaný konec ředitele Jiřího Tkáče v čele Povodí Odry. Ten se v říjnu dohodl s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), že ve státním podniku opustí šéfovský post k 31. březnu 2025. Oficiální důvody však nespecifikovali.
