Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Páteční hlasování o důchodové reformě je dramatické do poslední chvíle. Vládní poslanci se ještě tento týden nemohli shodnout na důležité otázce: která profese bude zařazena mezi náročné a bude moci odejít dříve do důchodu bez krácení peněz.
Nakonec podle zjištění Seznam Zpráv našly „kličku“ – kterou ovšem nebude jednoduché prosadit a bude to vyžadovat zvláštní zákon.
mohlo by vás zajímat
„Ještě ve středu se sešla pracovní skupina k tomuto tématu, dospěli jsme k dohodě, kterou představíme v pátek,“ potvrdil lidovecký poslanec Jiří Navrátil.
Původně vláda navrhovala, aby nárok na dřívější důchod bez krácení měla jak čtvrtá riziková skupina zaměstnanců, která čítá zhruba 12 tisíc osob, tak skupina třetí. Do ní spadá dalších 108 tisíc lidí.
Jenže plán se ve Sněmovně zadrhl. Předsedové poslaneckých koaličních klubů Jan Jakob z TOP 09 a Marek Benda z ODS načetli pozměňovací návrh, který možnost dřívějšího odchodu bez zkrácení peněz přiznává jen nejrizikovější skupině a pracovníky v třetí kategorii rizik vypouští.
Co s tím? Jak Seznam Zprávám potvrdilo několik zdrojů, pracovní skupina přišla doslova za pět minut dvanáct s kompromisním řešením. Podle nového plánu si mají pracovníci zařazení do třetí rizikové skupiny na dřívější odchod do důchodu spořit ve třetím důchodovém pilíři, do kterého jim budou přispívat zaměstnavatelé.
„To je základ shody, konkrétní parametry teprve představíme,“ říká poslanec Viktor Vojtko (STAN). Zaměstnanci ze třetí skupiny by mohli odcházet do důchodu o pět let dříve a na vyrovnání by využili právě naspořené peníze.
Podle informací Seznam Zpráv by měli zaměstnavatelé přispívat čtyři procenta z hrubé mzdy. Příspěvky by nabíhaly postupně. Pro zaměstnavatele by oproti původnímu návrhu nemělo jít o peníze navíc – i ten současný totiž počítá s tím, že u rizikových pozic budou muset platit vyšší sociální pojištění.
„Rozdíl mezi tímto návrhem, a tím původním je v tom, že zaměstnavatel nebude částku odvádět do průběžného systému, ale přímo do třetího pilíře zaměstnance,“ popsal ministr Marian Jurečka.
To má podle Vojtka některé výhody – například to má být výrazně byrokraticky méně náročné.
„To už je fakt matrix“
Zádrhel je však minimálně v proceduře. Důchodová reforma je v pátek ve Sněmovně už ve třetím čtení, takže nový nápad už do ní vládní poslanci nemají jak dostat. Plán je proto následující – v pátek bude schválena osekaná Bendova verze pouze pro čtvrtou skupinu.
Zároveň vládní poslanci v pátek slíbí co nejdříve připravit extra zákon, který vyřeší připojištění pro třetí skupinu. A budou se dušovat, že ho prosadí, aby uklidnili opozici, odbory i senátory.
Ti všichni jsou totiž s průběhem vyjednávání o náročných profesích velmi nespokojeni. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula považuje řešení do poslední chvíle za příšerné.
„Takto se u stolu řeší, jestli bude mít 100 tisíc lidí možnost odejít do důchodu dřív, nebo ne, protože mají zničené zdraví? To už je fakt matrix, to není možné přece,“ reagoval.
Náročné pozice
Přestože Marian Jurečka uvedl, že u každé pozice se bude individuálně posuzovat, jestli spadá do kategorie náročných, zaznělo hned několik profesí, u kterých je to pravděpodobné:
- Zdravotní sestry se specializací, osoby pracující v osobní péči ve zdravotní či sociální oblasti. Příslušníci záchranného hasičského sboru i hasiči ostatních jednotek, pracovníci v lesnictví, kováři, skláři nebo obsluha důlních zařízení.
- Zedníci, kamnáři, dlaždiči, modeláři, slévači, svářeči, řezači plamenem, pracovníci na zpracování plechu, seřizovači a obsluha obráběcích strojů.
Nejistota do poslední chvíle se nepozdává ani některým senátorům, kteří by následně měli bez větších průtahů důchodovou reformu projednat během prosince.
„Samozřejmě registruji, že je tam nedohoda v rámci koalice. Když něco projde vládou, a pak se to mění ve Sněmovně, tak si to vyžaduje zvýšenou pozornost, proč se to mění na poslední chvíli,“ popisuje senátorka Hana Kordová Marvanová, která kandidovala v barvách koalice SPOLU.
Podle senátorky bude hodně záležet na podobě, která ze Sněmovny odejde a jestli bude návrh nějakým způsobem sporný.
Jiří Vosecký (STAN+SLK), místopředseda senátorského výboru pro sociální politiku také uvedl, že není schopen k návrhu zaujmout postoj. Chce si počkat na verzi, která odejde z Poslanecké sněmovny.
Od roku 2023 platí úprava, podle které mohou bez krácení odcházet dříve záchranáři. Základní podmínkou pro dřívější penzi odpracování alespoň 4400 směn, což v přepočtu znamená asi 20 odpracovaných let a do důchodu smí o dva a půl roku dříve.
Za každých dalších 74 odpracovaných směn se důchodový věk snižuje vždy o jeden kalendářní měsíc, maximálně ale o pět let.
Stejný princip má fungovat i v rámci důchodové reformy u dalších náročných profesí ovšem s jednou úpravou, že za 2200 odpracovaných směn budou moci lidé odcházet o 15 měsíců do důchodu dříve.
Čtyři kategorie práce a 13 rizik
Rizikovost práce se podle vyhlášky stanovuje do čtyř různých kategorií:
- 1. práce, při které není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
- 2. práce, u které lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně,
- 3. práce, při níž jsou překračovány hygienické limity,
- 4. práce, při níž je vysoké riziko ohrožení zdraví.
Rizikovými faktory jsou: prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní polohy, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.
