Kluziště pod mostem a nové parky. Osm projektů, které promění Prahu

Rohanský park, Libeňský most, Povltavská promenáda, Trojská kotlina či nové energocentrum na Císařském ostrově. Projekty, z nichž některé myslí i na ochranu proti povodním, prezentovali tento týden experti a architekti z Institutu plánování a rozvoje s náměstkem primátora Petrem Hlaváčkem (STAN).

Ani lávka, ani most, spíš takový mostek. Tak označuje nově vznikající spojku mezi Karlínem a Holešovicemi Petr Tej, jeden z architektů podílející se na návrhu nové Štvanické lávky. Měla by se stát příjemnější alternativou Hlávkova mostu pro pěší i cyklisty při cestě z Karlína do Holešovic.

„Je to v podstatě jednoduchá bílá linka, která se vine městskou krajinou,“ popisuje vizuální stránku lávky architekt Tej. Je navržena z vysokohodnotového betonu a její délka bude asi 300 metrů. Aktuálně probíhá výstavba pilířů ve vodě, Pražané by měli mít možnost se po lávce projít do konce roku.

Hlavní město se chystá vylepšit dopravní spojení i mezi Holešovicemi a Palmovkou, a to prostřednictvím rekonstrukce původního Libeňského mostu, který byl dostavěn v roce 1928. Dvouletá oprava, která počítá i s rekreačním využitím prostor pod obloukovými konstrukcemi mostu, by měla být zahájena v roce 2024. Vyrůst by tu měly kavárny, obchody a v zimě třeba i veřejné kluziště.

Jednou z klíčových proměn týkající se 56hektarové území, které vede od Hlávkova mostu až na konec obou Libeňských kos, je vznik Parku Maniny. Ten bude plnit nejen roli protipovodňové ochrany, ale klade si za cíl i zvýšit biodiverzitu, přivést místní zpátky k vodě a stát se pro ně místem, kde budou chtít trávit svůj volný čas.

Podle architektky Rozálie Kašparové jde o poslední místo v centru města, na které Praha dosud nemá názor. I proto se Institut plánování a rozvoje od roku 2020 snaží nalézt ideální návrh, jak s územím naložit. Na konci září by měly být představeny čtyři týmy, které se zúčastní soutěžního dialogu.

V kontextu chystané výstavby městského okruhu, jehož napojení na severovýchodě Prahy aktuálně chybí, je nyní uvažováno i o změně této části vltavského břehu z Holešovic do Troji. Na místě, kde aktuálně dominuje dopravní ruch, by měla vzniknout „zelená páteř“, kterou budou moci využívat pěší i cyklisté a která bude propojovat Trojskou kotlinu, oblast Rokytky i Rohanský ostrov.

„Až se vybuduje městský okruh, tak se komunikace, po které dnes jezdí auta, promění v prostor pro pěší a cyklisty, protože auta budou v této části v tunelu,“ popsal plánované změny náměstek primátora Hlaváček (STAN).

Revitalizace okolí řeky se postupně dočká i Troja. Cílem řady menších i větších projektů je, aby dané území splňovalo dostatečnou ochranu proti zvýšené vodní hladině nejen pro pražskou zoo, ale aby mohlo být zároveň obyvateli využíváno pro sport i relaxaci. Vzniknout by tu měla protipovodňová zeď, ale i lávky, které propojí Císařský ostrov s oběma břehy.

Dle slov architekta Marka Kundraty (IPR) je to ale právě vliv povodně, co všechny projekty na řece spojuje. Příkladem toho je i Císařský ostrov, který se při povodních roztrhl. „Aby se tak už nestalo, vznikne na místě bezpečnostní průleh, který bude plnit rekreační i přírodní funkci, ale zároveň bude i protipovodňovým opatřením,“ uvádí Kundrata.

Do roku 2030 by se měly na Palmovce vybudovat dva tisíce městských bytů. Přípravu projektu zaštiťuje příspěvková organizace města – Pražská developerská společnost, která se nyní věnuje scelení pozemků, na kterých by měla vyrůst nová moderní čtvrť.

A na stole jsou i experimenty s omezením parkovacích míst. „V našich podmínkách je to úplně neprozkoumaná oblast, ale třeba u berlínských domů, kde je to ještě podpořeno tím, že je tam vysoká voda a postavit garáž je technický problém, tak investoři a architekti dochází k zajímavým výsledkům,“ vysvětluje Hlaváček (STAN).

Ještě před tím, než Prahu 6 a 8 propojí dlouhodobě plánovaná, přímá tramvajová linka, vznikne podle návrhu londýnského studia William Matthews Associates na břehu Vltavy lanovka, která povede z Podbaby přes řeku do Troji, s konečnou až v Bohnicích. Výstavba by měla proběhnout mezi roky 2024 a 2025.

Podle náměstka primátora Hlaváčka ale provázejí výstavbu obavy, že bude oddalovat systémově správnější řešení, které představují tramvaje. A kritické hlasy zaznívají i v souvislosti s tím, že lanovka nebude schopna zastoupit každodenní rychlou dopravu, která je v této části Prahy potřebná, podle návrhu by ale měla Pražanům zkrátit cestu ze 40 na 15 minut.

Inspirací byly Stockholm, Helsinki i Vídeň. Řešení, které využívá nízkopotenciální teplo z odpadních vod, by mohlo v budoucnu pomoci v Praze pokrýt až třetinu spotřeby tepla za využití tepelných čerpadel. Hlavní město by se tak mohlo alespoň částečně zbavit závislosti na zemním plynu.

„Do konce roku bychom chtěli mít ideové řešení na papíře a zároveň bychom chtěli s ministerstvem rozběhnout diskuzi o spolufinancování,“ uvedl k projektu energetický expert Tomáš Voříšek s tím, že stavba ale v reálu nevznikne dříve než v roce 2028.