Článek
550 milionů korun měla loni Národní sportovní agentura (NSA) na příspěvky klubům na údržbu a modernizaci sportovišť. Letos má k dispozici zatím sotva pětinu, a to za situace, kdy se náklady na provoz mnohdy zastaralých a energeticky náročných hal a stadionů oproti loňskému roku i ztrojnásobily.
Průměrný věk českých sportovišť je podle předsedy Národní sportovní agentury Filipa Neussera asi padesát let. „Podívejte se na jakoukoliv sokolovnu v České republice, jak je zateplená, jaké má rozvody a jak vypadá kotelna,“ vyzýval na středeční tiskové konferenci.
Provoz takových sportovišť je často mimořádně energeticky náročný a nové náklady spojené se zdražením energií mohou pro kluby představovat existenční problémy.
„Národní sportovní agentura denně eviduje desítky žádostí o podporu klubů, kterým vzrostly výdaje na provoz sportovišť o 200 až 300 %. Je jasné, že pro spolky, které jsou závislé na příjmech z příspěvků a darů partnerů, to musí být likvidační,“ popsal Neusser.
To se zdaleka netýká jen malých klubů. TJ Bohemians Praha už byla například nucena prodat sportovní halu na pražském Hagiboru, protože neunesla rostoucí výdaje na její provoz. „Už to bylo neudržitelné. Jenom náklady na elektřinu se zvedly oproti loňskému roku o 76 procent,“ popisuje generální sekretář TJ Bohemians Praha Richard Šach. Detailně jsme o problémech klubů psali zde.
Půl miliardy na přežití
Na záchranu klubů chce NSA znovu vypsat dotační výzvu Provoz a údržba. Zatímco loni při ní podle jejího předsedy Neussera rozdělila 550 milionů, v tomto roce má na dotace jen necelých 100 milionů.
„S takovou alokací nemáme šanci plošně pomoct a museli bychom se zaměřit jen na nejnáročnější sportoviště. I tak by ale dotace byla velice malá,“ uvedl Neusser.
Na začátku června tak bude s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) jednat o navýšení rozpočtu o 500 milionů. Podporu získal i od sněmovního podvýboru pro sport. Právě tyto dotace budou podle něj klíčové pro přežití českých sportovních klubů a sportovišť.
O kolik by se rozpočet NSA mohl zvýšit, Ministerstvo financí na dotaz Seznam Zpráv neupřesnilo.
Jedná se však znovu o jednorázovou dotační výzvu, tedy o jakousi záplatu na děravém systému financování sportu. Neusser například upozornil, že jeho agentura neví, s jakým rozpočtem bude v příštím roce hospodařit. Loni to bylo bezmála sedm miliard korun, na letošek jí minulá vláda nejprve přidělila 5,9 miliardy, po úpravě současného kabinetu je to nakonec 4,6 miliardy korun.
Podle Koncepce Sport 2025 přijaté vládou v roce 2016 by přitom stát měl do sportu investovat mnohem více peněz. Původně měly výdaje vystoupat od roku 2016 až na jedno procento státního rozpočtu v roce 2025. To by dnes dělalo asi 18 miliard korun.
Peníze z EU?
Dalším dlouhodobým řešením krize ve sportu je podle ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka (STAN) také směřování nových investic do udržitelné a dostupné sportovní infrastruktury. A to za pomoci evropských peněz.
„Sdílení infrastruktury a podpora výstavby infrastruktury, která má nižší energetické náklady, bude tématem našeho evropského předsednictví,“ uvedl Gazdík, který bude během předsednictví v Radě EU zastupovat ČR v oblasti sportu. S polským ministrem sportu Kamilem Bortniczukem už také uzavřel memorandum o sdílení sportovišť českých a polských sportovců.
Gazdík však zdůraznil, že i sportovním tématům předsednictví bude dominovat Ukrajina a podpora fair play, která má podle něj své místo i v mezinárodní politice. Pochvaloval si také rychlé zavedení sankcí proti ruským a běloruským sportovcům.
