Klimatolog: O Velikonocích bude až o 10 stupňů víc, než je dlouhodobý průměr

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zdá se, že velikonoční svátky budou letos velmi teplé, místy dokonce teploty přesáhnou dvacet stupňů. Neměla by ale být na konci března spíše zima a místy ještě nasněženo?

Souhlasím, že teploty by určitě měly být řádově níž. Teď přes Velikonoce budou o dost vyšší – zhruba až o 10 stupňů nad dlouhodobým průměrem – pokud se na to koukáme z hlediska teplotních maxim. Takže ano, je to určitě nestandardní.

Na druhou stranu tady určitě byla podobně teplá jara i v minulosti, ale už v posledních dnech padaly teplotní rekordy a předpokládám, že budou padat i během svátků.

Dá se pojmenovat, co všechno k tomu přispívá?

Momentálně k nám míří teplý vzduch od jihu, takže tohle je určitě jeden z vlivů. Zároveň se nám ale už dlouhodobě otepluje začátek jara a konec zimy. A nejen to, v podstatě se nám oteplují všechny sezony v roce, a to vlivem změny klimatu.

Zmínil jste, že podobně teplé začátky roku už známe z minulosti, nicméně například letošní únor z hlediska vysokých teplot opravdu trhal rekordy…

Únor byl naprosto extrémní, ten se vymykal čemukoliv z minulosti. Březen bude taky teplotně nadprůměrný, bude určitě patřit k těm teplejším a uvidíme, jak to dopadne na konci měsíce, jestli bude taky rekordní, nebo ne. Zatím jsou průměrné teploty vzduchu i o více než tři stupně Celsia nad normálem.

Ale v rámci přirozené variability se vyskytují teplejší i chladnější začátky roku a je důležité vždycky sledovat dlouhodobý vývoj, jestli se nám dlouhodobě ten rok, sezóna či měsíc zrovna otepluje, nebo ne. Nemá příliš smysl věnovat pozornost každému výkyvu, který přijde.

A z dlouhodobější perspektivy jsme na tom tedy nyní jak?

Zimy i jara jsou obecně teplejší, i přesto že poslední dvě jarní sezóny se spíše zařadily k těm průměrným nebo dokonce chladnějším. Což je ta přirozená variabilita, ale dlouhodobě nám tam prostě teploty rostou. Teplá zima i březen byl také v uplynulém roce.

Velice teplou zimu jsme měli mezi roky 2019 a 2020, kdy jsme prakticky přešli z podzimu rovnou do jara, první sníh v některých nížinách byl paradoxně až 1. března. Takže v posledních dekádách zažíváme teplejší zimy i jara s mnohem větší frekvencí. Rozhodně je teplejší zima už zkrátka častější než ta chladná. Ta už tady hodně dlouho nebyla.

Někteří klimatologové se současně vyjadřují tak, že postupně mizí jarní i podzimní počasí…

Taky jsem to slyšel, ale úplně s tím nesouhlasím. Držím se konceptu čtyř ročních období. Jaro, léto, podzim, zima – všechna tato období tu stále máme, jen třeba zima je o něco kratší, jaro přichází dříve a teploty jsou ve všech těch sezónách celkově vyšší, než na co jsme zvyklí z minulosti. Takže nám teď přijde, že skáčeme už v březnu do letních teplot, ale už nám nedochází, že léto bude teplotně zase úplně jinde.

Jak se bude počasí vyvíjet v dalších dnech?

Když se díváme na střednědobou předpověď do 12. dubna, tak se má hned po Velikonocích vesměs ochladit na průměrné teploty k 12, 13 stupňům. A následně to pak zase poroste k nadprůměrným teplotám mezi 17 až 20 stupni. Ty výkyvy jsou zcela standardní, střídá se nám studenější a teplejší vzduch. V minulosti k nám z jihu taky pravidelně přicházel, jen byl o něco studenější, než je teď, kvůli změně klimatu.

Velikonoční pondělí bude posledním dnem, kdy se bude v Česku v Krkonoších lyžovat. Jak celkově hodnotíte očima klimatologa letošní zimu? Byla spíše slabší oproti těm předchozím?

Oproti předchozím bych ani neřekl, protože i ty byly velmi slabé. Ale když to srovnáme s minulostí, tak letos bylo sněhu podstatně méně. V průměru spadlo jen 70 % sněhu, co za zimní sezónu má, ale přitom srážky byly výrazně nadprůměrné – o 60 % vyšší. Takže rozdíl mezi tím, co bylo ve sněhu versus v dešti, byl abnormální.

A na horách to bylo dokonce jen 62 procent toho, co je obvyklé, takže toho sněhu tam bylo výrazně méně. On spadl v několika vlnách, bylo ho v tom momentu i nadprůměrné množství, ale kvůli teplým vlnám zase velmi rychle odtával.

Začátek prosince byl velice příznivý a vypadalo to, že zima bude konečně normální, protože napadlo velké množství sněhu, byly tam i velmi nízké teploty vzduchu, ale to v druhé půlce prosince skončilo. Takže z dlouhodobého hlediska tahle zima nebyla standardní, ale z pohledu zhruba poslední dekády bohužel ano.

Trend slabších zim bude tedy setrvávat?

Předpokládáme, že bude pokračovat. Sníh na horách bude vždycky, jen ta sezóna tam bude v průměru kratší o 20 až 25 dní, tedy bude se končit dříve a začínat později, než jsme tomu byli z minulosti zvyklí. Problém se sněhem bude hlavně v nižších a středních polohách, kde pokud už napadne, tak většinou rychle roztaje, ale v budoucnu bude otázkou, jestli v těchto nadmořských výškách vůbec napadne. Na druhou stranu to nebude platit každý rok a může nás překvapit pěkně tuhá zima.

Jaký dopad bude mít brzký nástup teplejšího počasí na stav vegetace? Hodně se aktuálně diskutuje o tom, že noční mrazy představují riziko zejména pro ovocné stromy, které vykvetly a teď je ohrožují noční mrazy.

Letošní rok byl rekordně rychlý v nástupu vegetace, hlavně pokud jde o ovocné stromy. Třeba meruňka vykvetla velmi brzo, což je v případě, že přijdou vpády studeného vzduchu, obrovské riziko. A v posledních týdnech už jsme je tu měli. To, že k nám přijdou během dubna nějaké mrazíky hlavně v nočních a ranních hodinách, se děje prakticky každý rok. Ale v minulosti to nevadilo kvůli tomu, že vegetace nebyla vykvetlá, takže jí pak nižší teploty neohrozily.

Teď už ale stačí menší mrazy na to, aby ji poškodily, a třeba výnos meruněk za posledních 10 let klesl o 40 %. A mezi ovocnáři už se mluví o tom, že buď budou muset naskočit nové, šlechtěné odrůdy, které jsou odolnější, nebo tady s pěstováním meruněk budeme muset skončit.

Kromě vegetačních mrazů je pak rizikem i to, že vegetace začíná dříve čerpat vodu z půdy, ta se tím pádem rychleji vysušuje, a když nepřijde nějaké srážkově průměrné či nadprůměrné období, tak pak čelíme riziku nástupu sucha.

My jsme letos měli výhodu v tom, že i když nesněžilo, tak alespoň opravdu hodně pršelo. Tím pádem byla půda do začátku jara relativně nasycená, i podzemní vody byly ve velmi dobrém stavu, ale pokud jaro začalo takhle brzo, tak už pozorujeme první nástupy suchých epizod, které nás minimálně v dalších deseti dnech mohou čekat. Bude velmi záležet na tom, jaké srážky se vyskytnou v následujících dnech až týdnech.