Klimatolog: Mírné zimy jsou nový normál. I tak ale mohou přijít extrémy

Letošní zimní sezonu nezahájila horská střediska příliš uspokojivě. Chybí bílá pokrývka sjezdovek a aktuální předpovědi nenasvědčují tomu, že by se to mělo v průběhu ledna razantně změnit.

„Zpravidla pak zima pokračuje tak, že sníh přibyde a alespoň metr dva minimálně na horách napadnou. Problém je v tom, že tam leží kratší dobu a trvá déle, než se naakumuluje. Bývali jsme zvyklí, že na přelomu prosince a ledna bývala vysoká sněhová pokrývka, to v posledních letech nevidíme,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologickém ústavu.

Trend, kdy je sněhu během zimy každoročně méně, už lze podle odborníků pozorovat delší dobu – za posledních 50 let se jeho množství dokonce snížilo přibližně o polovinu. Nicméně to, že jsou české hory se začátkem nového roku téměř bez sněhu, označuje Tolasz za zcela výjimečné.

Jsou prosincová obleva a „Vánoce na blátě“ něčím, na co jsme si už za poslední roky zvykli?

Bohužel, protože v posledních deseti patnácti letech jsou vánoční oblevy téměř každoroční záležitostí. Osobně si nepamatuju, a ani v datech jsem nenašel rok, kdy bychom měli na Vánoce dostatek sněhu. To neznamená, že by na horách třeba sníh nebyl, to bývá. Ale takový konec prosince, jako ten loňský, je opravdu běžný.

Vysoké teploty se ale udržely i na začátku roku. Český hydrometeorologický ústav v tomto kontextu uvádí, že situace, kdy jsou i horské polohy v tuto roční dobu bez sněhu, jsou velmi výjimečné.

To, že za poslední dny byly teploty výrazně vyšší, úplně běžné není. V tom je přelom letošního a minulého roku opravdu extrémní. Ani ne tolik v denních teplotách, i když i tam je rozdíl oproti dlouhodobým průměrům velký, jako v extrémně vysokých nočních teplotách – na některých stanicích jsme naměřili nejnižší minimální teploty vyšší než 15 stupňů. To jsou hodnoty, které se běžně vyskytují v létě, ne v lednu. Naštěstí to trvalo jen pár dní a zase se to dostalo do standardních hodnot, které jsou sice nad normálem, ale už ne tak extrémně.

Vybaví se vám podobně teplé zimy, jako je zatím ta letošní?

Když se podívám dekády, bývalo běžné, že v prosinci, lednu i únoru býval v České republice na horách sníh určitě vyšší než jeden metr. Ve vyšších polohách – jako jsou Krkonoše, Jeseníky, nebo Beskydy – jsme běžně mívali dva metry sněhu. To platilo ještě v 70. a 80. letech minulého století.

To už teď, hádám, neplatí.

V posledních letech je běžné, že sníh sice je, ale hodnoty jsou většinou menší než jeden metr i v nejvyšších horách. Ale taková situace, jako byla a ještě pořád je letos, byla podobná a možná ještě výraznější v roce 2015 až 2016, kdy předvánoční obleva sníh zdecimovala tak, že nebyl ani na horách, a trvalo to až do začátku ledna, kdy pak postupně začal přibývat.

Když půjdu ještě o kus dál, podobný byl i přelom roků 1989 a 1990, kdy na začátku zimy nasněžilo, pak to ale od půlky prosince ubývalo a téměř do půlky ledna sníh vůbec nebyl.

Dokážete vysvětlit, čím jsou absence sněhu i mírnější zimní teploty způsobeny?

Nedá se to říci jednoznačně, ale obecně je to dáno tím, že máme teplejší atmosféru, a v některých sezonách jsou teploty najednou tak vysoké a vlhkost atmosféry, která nám přináší sněžení, je nižší, že dochází ke stavům, kdy je sněhu méně, a předvánoční obleva způsobí, že sníh není vůbec. Nicméně nejedná se o každoroční stav, jsou to zatím opravdu zcela mimořádné roky, kdy jsme v České republice na přelomu roku bez sněhu.

Každopádně s tím souvisí to, že obecně je každý rok sněhu o polovinu méně, než tomu bylo před 50 lety. Zpravidla zima pokračuje tak, že sníh přibyde a alespoň metr dva minimálně na horách napadnou. Problém je v tom, že tam leží kratší dobu a trvá déle než se naakumuluje. Bývali jsme zvyklí, že na přelomu prosince a ledna bývala vysoká sněhová pokrývka, to v posledních letech nevidíme.

Vysoké teploty během zimních měsíců tedy souvisí se změnou klimatu?

Zcela jednoznačně. V okamžiku, kdy máme obecně teplejší atmosféru, zvyšuje se extremita a může dojít k tomu, k čemu došlo v letošním roce, což jsou právě vysoké minimální teploty. Ale pozor, taky se může stát, že některá zima bude extrémně mrazivá a sněhová. I takový extrém se může vyskytnout. Nicméně problém je v tom, že poslední roky jsou většinou srážkově i sněhové chudší, a teplé.

Změna klimatu není otázkou jedné sezony, ale obecného trendu, kdy jasně vidíme, že teplota jde nahoru a výskyty extrémních minimálních i maximálních teplot jsou také častější.

Měli bychom se tedy připravovat na to, že mírnější zimy s menším množstvím sněhu budou novým normálem?

V podstatě to trvá takovou dobu, že nový normál už je tady. Máme o dost mírnější zimy, než jsme měli čtyři dekády nazpět. Přesto se může stát, že přijde i sněhově výrazná zima, jako byla třeba ta v roce 2005 až 2006. Nebo, abychom nechodili tak daleko, i zima 2018 a 2019 byla z těch výraznějších, ale jsou to jednotlivé sezony, kdy se najednou vrátíme o 50 let zpátky a máme zimu, na kterou jsme byli zvyklí.

A tyhle výkyvy „z normálu“ zapříčiňuje co?

Přece jen jsme ve střední Evropě, kde počasí není stabilní. Je úplně běžné, že se střídá teplo, chladno, vlhko i sucho. Problém je v tom, jak se vyskytují extrémy. Před 40 lety představovaly sněhově výrazné zimy tak polovinu případů, tu druhou pak zimy méně sněhové. Dneska je to ale tak, že máme v 90 procentech mírnou zimu, a sem tam to vyskočí nahoru.

Dá se tedy říct, že dříve bývaly výjimkami teplejší zimy a dnes je to naopak?

Ano, to je ideální srovnání těch dvou období.

Lyžařská střediska momentálně trápí nedostatek sněhu i teploty nad nulou, které jim znesnadňují tvorbu umělého sněhu. Jaké důsledky ale mohou nezvyklé teploty mít pro krajinu? 

To je složitá otázka, protože pokaždé záleží na průběhu celé zimy. My jsme teď někde v první třetině, nemůžeme tudíž příliš spekulovat nad tím, jak se tohle deseti- nebo dvacetidenní teplé období odrazí na rostlinstvu či krajině obecně. Bude to záviset na dalším průběhu zimy.

Třeba nasněží a nebude příliš mrznout, pak se krajina relativně dobře vzpamatuje. Pokud by ale sníh chyběl po celou dobu a přišly by mrazy, které by v nižších polohách byly úplně bez sněhu, což se může stát, nastane problém. Krajina totiž nebude chráněna sněhovou pokrývkou a za posledních 20 dní rostliny, řekněme, nejsou uloženy k zimní spánku, jsou nachystané na jarní období, a pokud by přišly výrazné holomrazy, bude to komplikované.

Nedostatek sněhu zároveň přispívá k většímu suchu v půdě. Jak velký problém může přinést mírná zima v tomto ohledu?

Ano, česká krajina –⁠ a obzvlášť ta horská –⁠ je zvyklá na to, že tam tři až čtyři měsíce leží sníh. Teď tam není. To znamená, že to, co naprší, odteče, popřípadě se v důsledku vyšších teplot vypaří. Čili už teď máme zaděláno na to, že nám bude v krajině po zimě chybět voda. Nemyslím ta pitná v přehradách, protože přehrady se náplní srážkami, které jsou dešťové. Ale krajině může chybět pomalé tání sněhu, což se ale začne projevovat až v březnu, dubnu.

A to, co popisujete, by mohlo představovat problém pro zemědělce?

Mohlo, protože by rychleji nastoupilo jarní sucho. Může se stát, že jaro bude deštivé a přírodě to bude stačit, ale pokud by to tak nebylo, krajině i rostlinám bude voda chybět.

Abych to řekl srozumitelně: za normálních okolností, kdy na jaře nebude pršet, má krajina nějaké zásoby, a bude trvat měsíc, než začneme pozorovat projevy sucha. Pokud by méně pršelo po letošní zimě, jak to zatím vypadá, projevy sucha začneme pozorovat ne po měsíci, ale po 14 dnech. V okamžiku, kdy na začátku března uvidíme, že máme březen v předpokladech jako sušší, budeme pravděpodobně upozorňovat na to, že by mohl být problém s rychlým nástupem sucha, protože zima byla málo sněhová a srážková. To ale v současné chvíli ještě nejde predikovat.

K takovému scénáři docházelo i po těch předešlých slabších zimách, které jste zmiňoval?

Docházelo, bylo to právě v období 2014 až 2018, kdy jsme měli málo sněhu i málo srážek v létě, a každoročně jsme na začátku jara říkali: Pozor, je sucho, budou problémy s vodou. A teď máme zaděláno na to, že se k tomu zase začneme vracet, ale uvidíme. Poslední dva roky sice nebyly srážkově nijak výrazné, ale byly normální, a sucha se nevyskytovala tak rychle a často. Nicméně aktuálně je zima nastartována spíš opačným směrem.

Dá se říci, jaké jsou předpovědi a vyhlídky na další dny a týdny?

Když se podíváme na předpoklady pro příští týden, teplota by měla začít klesat, ale pouze ve vyšších polohách, popřípadě jen v několika dnech se dostane pod nulu, takže se sice začneme vracet k průměrné lednové teplotě, ale pořád budeme výš, než jsou dlouhodobé průměry.

Podle předpovědi to nevypadá, že by se mělo nějak výrazně ochladit a že bychom měli zaznamenávat teploty mezi -10 až -15 stupni, což by v lednu v Česku mělo být normální. Zatím to k tomu ale nespěje, a to ani v dalších týdnech, dokonce by se ke konci ledna mělo znovu začít mírně oteplovat. Takže ochlazení ano, ale krátkodobé a ne příliš výrazné, by mělo začít příští týden.

Čili na vydařenou zimní sezonu to zatím ale příliš nevypadá?

S ochlazením přijdou i sněhové srážky, hlavně na horách. Ale je otázkou, jestli napadne 5 centimetrů nebo půl metru, což neumíme takhle dopředu předpovídat. Takže ano, bude to srážkovější a vlhčí období, ale že by se mělo schylovat k nějaké výrazné sezoně, se asi říci nedá.