Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V horkých letních dnech se klimatizaci jen tak nevyhneme - vychlazený byt, auto nebo kancelář. A když se vydáme na dovolenou, nečeká nás nic jiného než klimatizace v letadle, letištní hale nebo hotelech.
Právě uměle vytvářený studený vzduch a rychlé teplotní změny jsou možnou příčinou letního nachlazení, jak říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy praktický lékař a předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Jaká zdravotní rizika může klimatizace přinášet?
Klimatizované prostředí je rizikové především velkými teplotními rozdíly, které musí člověk snášet, když přechází z venkovního vedra do „zimy“ vevnitř. Prokázat, že zdravotní komplikace, se kterými pacient přichází, jsou přímo v souvislosti s klimatizací jako takovou, není ale úplně možné.
Když tedy pominu například špatně udržovanou klimatizaci. Nečištěný filtr nebo voda v ní mohou být místem, kde přežívají a množí se určité bakterie. Ty se pak rychlým vzduchem šíří dál a mohou způsobovat větší bakteriální onemocnění. Ta jsou tedy poměrně výjimkami, ale na čistění klimatizace je potřeba myslet i tak.
Jaké zdravotní komplikace nám mohou způsobit přechody z klimatizace do tepla?
Jsou to různé formy nachlazení a lehčí infekce jako rýma, popřípadě zánět dutin. Angínu pak například způsobuje bakterie, kterou už musíme v těle mít a z klimatizace ji nechytíme. Klimatizované prostředí a rychlé přechody teplo-zima ale mohou bakterii podpořit a nemoc rozvinout. To ostatně platí i u ostatních infekčních onemocnění.
Jak postupovat, když už se u nás tyto příznaky objeví?
Jako při každém běžném nachlazení. Následovat by měla klasická symptomatická léčba, tedy řešení jednotlivých příznaků. Obecně pak platí doporučení přísunu hodně tekutin a odpočinek. V případě, že jsou potíže většího rázu, tak vyhledat lékaře. Důraz bych tu ale spíš dal na prevenci.
Klimatizaci se pokud možno vyhnout
Jak tedy nachlazení v létě předejít?
Klimatizaci a obecně velkým teplotním skokům se vyhýbat. Tam, kde to může člověk omezit, tak klimatizaci vůbec nezapínat. Popřípadě klimatizovat jen o pár stupňů níž, než je teplota venku. Říká se, že by to mělo být o čtyři až pět stupňů, rozhodně ne o deset a více. Lepší je se ale spolehnout na přirozenou cirkulaci vzduchu, a pokud to jde, tak obyčejně větrat.
Kde se tomu nevyhneme, tak je dobré se na to připravit oblečením. Úplně typická jsou překlimatizovaná letadla. Tam je navíc hodně lidí na malém prostoru a přenos infekcí je pak snazší a rychlejší. Takže s sebou do letadla brát třeba šátek na krk, mít další vrstvu na sebe a podobně.
Jak je to s ideální teplotou a případným klimatizováním v noci?
To je hodně individuální. Myslím si, že zdravější je spánek při otevřeném okně, v létě určitě, a ani v zimě bych se tomu nebránil.
Právě ta noční klimatizace je ale nebezpečná nejvíce, protože člověk jde spát za určitých podmínek, ale to, že se v noci ochladí a že už je to na něj moc, nezaznamená, když spí, a nemůže na to nijak reagovat.
Zaznamenal jste v poslední době nárůst pacientů s onemocněním dýchacích cest?
Spíše ne. Ne tolik jako v minulých letech. Subjektivně bych řekl, že je průběh jara a začátku léta mírnější, tak nejspíš proto.
