Klesá počet lidí pobírajících důchody. Vliv na to měla i pandemie

O 37 tisíc klesl počet osob pobírajících starobní důchody za poslední dva roky, konkrétně mezi prosincem 2019 a 2021.

Jde patrně o jeden z dopadů pandemie covidu – v posledních letech před pandemií totiž počet důchodců naopak postupně stoupal a úbytek se začal projevovat až v roce 2020.

Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení: Na konci roku 2019 se vyplácel starobní důchod téměř 2 415 000 osobám, na konci minulého roku klesl počet starobních důchodců na téměř 2 378 000 osob.

Data správy sociálního zabezpečení navíc ukazují, že za poslední dva roky klesl i počet lidí pobírajících invalidní důchod, stejně tak mírně klesl i počet vdov a vdovců a naopak o zhruba dva tisíce osob se zvedl počet osob pobírajících sirotčí důchod.

Je tak pravděpodobné, že do důchodových statistik se promítá vyšší počet úmrtí spojený s covidovou pandemií. Průběžná data Českého statistického úřadu totiž ukazují, že za 51 týdnů v roce 2021 zemřelo 136 060 osob, což je o 27 500 osob více, než umíralo průměrně lidí v posledních letech.

V roce 2020 pak zemřelo o 16 tisíc lidí nad obvyklý průměr. Pohled do detailnějšího věkového rozložení úmrtí v posledních letech pak ukazuje, že nejvíce úmrtí zaznamenali lidé ve věku nad 65 let, tedy v důchodovém věku.

Účet za sociální pojištění ovšem úbytek lidí pobírajících starobní penze příliš neovlivnil. A to hned z několika důvodů: Samotný důchodový systém sice podle dat České správy sociálního zabezpečení skončil vloni v mírném plusu 1,5 miliardy korun. Reálně i samotné náklady vlivem rostoucího průměrného důchodu ovšem rostly. V loňském roce stát vydal na důchody 518,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo 507,6 miliardy korun. Naopak se ale loni podařilo vybrat více peněz na důchody. V roce 2021 to bylo bezmála 520 miliard korun, zatímco v roce 2020 jen 470,6 miliardy.

V celkovém součtu sociálního pojištění ale mírný přebytek na důchodovém pojištění nevyvážil zvýšené náklady na nemocenské pojištění, kam vedle peněžité pomoci v mateřství patří zejména nemocenská a ošetřovné, v posledních dvou letech klíčová dávka pro rodiče, kteří byli nucení zůstat s dětmi doma. U nemocenských dávek naopak mezi roky 2019 a 2020 stouply výdaje v řádu více jak deseti miliard korun.

Podle statistik sociální správy se počet vyplácených starobních důchodů za dvě desetiletí zvedl zhruba o půl milionu. Od jara 2000 do konce roku 2019 to byl nárůst o víc než čtvrtinu. Na začátku století úřad vyplácel necelých 1,89 milionu starobních penzí. Zatím nejvyšší byl počet v prosinci 2019, a to přes 2,41 milionu. Od té doby klesal. Loni v létě se sice zase mírně zvedl, od podzimu do konce roku se ale znovu snížil na necelých 2,38 milionu.

Dřívější každoroční růst množství vyplácených starobních důchodů brzdilo postupné odsouvání věkové hranice pro odchod do penze. Ta se každý rok oddaluje u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři. Vláda důchodový věk v minulém volebním období zmrazila na 65 letech. Tohoto limitu se dosáhne zhruba v polovině 30. let. Podle vyjádření odborníků a mezinárodních organizací by ale Česko mělo i pak v pomalém navyšování pokračovat podle prodlužování života, pokud bude chtít svůj důchodový systém udržet.

Život se v minulých letech prodlužoval každý rok o několik týdnů, trend ale zvrátila epidemie. V roce 2019 podle údajů ČSÚ měli muži naději dožití 76,3 roku a ženy 82,1 roku. Za první covidový rok se čas mužům zkrátil o rok a ženám o 0,7 roku. Smazalo se tak zhruba sedm let pozitivního vývoje a Česko se vrátilo zpátky do roku 2013, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.