Bezlepkové potraviny výrazně zdražují, kilo mouky už je za 110 korun

„Nejde jen o to, že celiaci musí kupovat výrazně dražší pečivo. Stoupla také cena mouky. Kilo dnes koupíte za 110 korun. Dražší jsou také přirozeně bezlepkové potraviny,“ popisuje Ivana Lášková, předsedkyně pacientské organizace Společnost pro bezlepkovou dietu.

„Velkým problémem je navíc stravování dětí ve školách a školkách. Ty totiž nejsou povinné dětem bezlepkové jídlo zajistit, rodiče jej proto musí připravit sami – to vyžaduje nejen dostatek peněz, ale také čas,“ pokračuje.

Lidé s celiakií – autoimunitním onemocněním, při němž dochází k chronickému zánětu tenkého střeva – podle ní zaplatí za bezlepkový chléb asi pětkrát více než lidé, kteří speciální dietu dodržovat nemusí.

Téměř všichni prodejci podle průzkumu pacientské organizace nyní sjednotili ceny za bezlepkovou mouku nebo směs na 110 korunách za kilogram. A zatímco 500 gramů běžného chleba Šumava stojí v obchodě okolo 23 korun, cena bezlepkového je nyní přibližně na 125 korunách za 350 gramů. Ještě před dvěma lety to bylo asi 90 korun.

„Bezlepkové potraviny byly vždy výrazně dražší než běžné potraviny. Strava celiaka stojí asi o 3000 Kč měsíčně více než strava běžná. To již dříve rodinné rozpočty zatěžovalo, zvláště pokud je v rodině více celiaků, a to se v současné době ještě zhoršilo,“ říká Ivana Lášková.

Kvůli dědičné povaze nemoci zároveň nebývá v rodině pouze jeden člověk, který speciální dietu potřebuje.

„V současné době, kdy se řeší zvyšující se výdaje rodin, zdražují potraviny a energie, je zřejmé, že v rodině, kde jsou členové s onemocněním celiakie, je finanční situace mnohem horší, a pak samozřejmě platí, že musí ušetřit někde jinde,“ dodává šéfka pacientské organizace.

Zkušenost s péčí o nemocné má i Petra Lehká z Prahy, celiakií trpí obě její děti i manžel.

„Děti byly diagnostikované ve čtyřech letech, dnes je jim sedm a devět. Bohužel naše spádová škola neposkytuje bezlepkové diety, takže musím každý den připravovat i jídlo do školy. Je to občas velmi náročné, i co se týče času a nákupu potravin,“ přibližuje pro Seznam Zprávy.

Také podle ní je drahota v této oblasti patrná dlouhodobě. „Tyto potraviny jsou drahé samy o sobě. Chleba stojí třeba přes 100 korun, a když je velký hlad, sní rodina během chvíle klidně jedno a půl balení,“ vypočítává s tím, že v posledních letech je alespoň patrná vyšší dostupnost bezlepkových potravin. Narazit se na ně dá už i v běžných obchodech.

Chystat každý den obědy pro obě děti znamená neustálé plánování, nakupování, odměřování a vaření. Vše se podle Petry Lehké pochopitelně promítá nejen do volného času, ale právě i do peněženky. „Kdybych to vzala čistě odhadem, myslím, že nás ten měsíční nákup bezlepkových potravin vychází až o 6000 korun dráže než klasický, ale samozřejmě je to jen můj hrubý odhad,“ říká.

Podle Ivany Láškové má v Česku jen třetina dětí s celiakií možnost se stravovat ve školní jídelně. V případě, že jídelna nezajistí dietní stravu, měla by jim umožnit, aby si nosily vlastní jídlo.

„Problém je i v tom, že takové dítě se cítí odstrčené a je vlastně znevýhodněné. Také příprava každodenního jídla do školy je pro rodiny náročná jak časově, tak i finančně. Děti nemohou čerpat příspěvek na stravu jako ostatní. Některé rodiny tak musí přistoupit k tomu, že matky nemohou pracovat buď vůbec, nebo na zkrácený pracovní úvazek, a to finanční situaci ještě více zhoršuje. Samozřejmě se může stát, že rodina na nákladnou stravu nemá peníze a dietu celiak nebude dodržovat, což se pak následně odrazí v jeho zdravotním stavu,“ vysvětluje.

Podle Pavla Kohouta, přednosty Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, se nyní skutečně náklady posouvají.

„Těžké to pro pacienty bylo ještě před zdražením. Někdy okolo roku 2006 probíhala studie, podle které šlo asi o 3000 korun pro jednoho na měsíc. Následně sice některé bezlepkové výrobky zlevnily, na druhou stranu se ale jinak vše zdražuje. Nyní situaci možná odpovídá částka až okolo 4000 korun navíc za měsíc,“ míní lékař.

Přestože jde pro pacienty de facto o jedinou možnou léčbu, pojišťovny bezlepkovou dietu nehradí. Některé jim pouze přispívají v rámci různých programů. Tyto částky však nekompenzují zvýšené náklady, které musí rodiny celiaků vynakládat na léčbu nesnášenlivosti lepku.

Nejvíce přispívá VZP, která letos navýšila roční poskytovanou částku ze 6000 na 8000 korun. Příspěvky mohou ale čerpat pouze děti a nezaopatření studenti do 26 let.

„Vzhledem k rostoucím cenám zboží, způsobeným vysokou inflací, navrhla VZP navýšení příspěvků u programů, kde je růst cen nejvíce patrný. To je mimo jiné právě u speciálních dietních potravin,“ uvádí mluvčí Viktorie Plívová. Další zvýšení podle ní teď v plánu není.

U ostatních pojišťoven se částky liší – například Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra přispívá podle mluvčí Jany Schillerové částkou 4000 korun dětem i dospělým. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna potom uvádí částku 1000 korun.

Samostatnou kapitolou je samotná diagnóza. „Diagnóza je v České republice známa asi u 21 tisíc lidí. Na základě prevalenčních studií ale předpokládáme, že celkem je nemocných okolo 100 tisíc,“ popisuje přednosta Kohout pro Seznam Zprávy.

Více než deset let se v Česku provádí cílený screening u těch, kterým se projevují některé z podezřelých příznaků, mají k nemoci genetické predispozice, případně trpí onemocněním, které může s celiakií souviset, například cukrovkou prvního typu. Nemoc však může vypuknout v kterémkoliv věku, a tak je podle lékaře klíčové, aby si lékaři všech specializací u pacientů všímali podezřelých příznaků a na nemoc je vyšetřili.

„Nejprve odběrem krve. V případě, že výsledky odpovídají celiakii, podstoupí pacienti další vyšetření, při kterém jim odebereme vzorek z tenkého střeva, kde zjistíme poškození sliznice typické pro celiakii. Pak pacienta s celiakií převezme do své péče gastroenterolog,“ popisuje.

Typickými příznaky celiakie jsou průjem, plynatost, křeče v břiše, pokles hmotnosti a také únava. U dětí se nemoc nejčastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek. Mívají zažívací potíže a bolesti břicha. Jindy ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté, ubývají na váze a málo rostou. Může se také projevit chudokrevnost způsobená nedostatkem železa.

U starších dětí a dospělých se onemocnění může projevit až po výrazné zátěži, třeba po nemoci nebo těhotenství. Příznaky spojené s trávicím ústrojím jsou snížená chuť k jídlu, průjem, nadýmání, ale i zácpa.

Pacient s celiakií však může místo střevních projevů trpět také mimostřevními projevy, jako jsou chudokrevnost nebo osteoporóza, tedy řídnutí kostí. Typická je také zvýšená kazivost zubů, afty, porucha skloviny, bolesti kloubů, únava či duševní obtíže – deprese a úzkost.

U žen celiakie může být spojena s pozdějším nástupem menstruace a její nepravidelností, častá je neplodnost a spontánní potraty.