Když tyto podmínky ministerstvo splní, lékaři odvolají protest

Na úvod stručné připomenutí: Téměř polovina sloužících lékařů v nemocnicích odmítá pracovat v prosinci přesčas, protože dlouhé služby jsou pro ně neúnosné. Udělat to mohou, protože už dávno mají vyčerpanou zákonnou dobu, kdy pracovat přesčas musí.

Řada nemocnic už dopředu hlásí, že kvůli tomu bude v prosinci dostupná pro pacienty jen akutní péče, plánované operace se budou odkládat.

Jestliže nedokáže nemocnice zajistit péči o své pacienty na úkor často nelegální přesčasové práce svých zaměstnanců, problém jde za vedením.

Ministerstvo zdravotnictví chce lékaře obměkčit, aby od protestu ustoupili. Ti dali na stůl své požadavky a záleží teď na ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) a ministrovi práce a sociálních věci Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), jestli se s lékaři dohodnou, nebo ne.

Projděte si přehledně tři body, o které se nyní hraje:

Je to možná trochu zvláštní, ale v první řadě jde lékařům o změnu zákona, který neplatí ani celý měsíc. Koaliční poslanci totiž prohlasovali, že od 1. října je legální dvojnásobné množství lékařských přesčasů – číslo se zvedlo ze 416 na 832 hodin ročně.

Zajistil to pozměňovací návrh poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), který tak chtěl nemocnicím usnadnit skládání služeb. Lékaři mají totiž na přesčasy většinou uzavřené separátní pracovní dohody, jejichž podmínky se ale díky novele zákoníku práce nově přiblížily běžným pracovním smlouvám.

Lékaři tak mají i s nimi nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu, což už ani s přivřením obou očí nad zákoníkem práce neumožňuje nekonečné služby roztažené do dvou dnů nebo přes celý víkend. Maximální délka služby je tedy 12 hodin, respektive výjimečně až 16 hodin včetně přesčasů.

Právě navýšení přesčasů bylo hlavním spouštěčem celého protestu pod heslem Lékaři jsou jenom lidi. A vedlo k výpovědím přesčasové práce šesti tisíc lékařů, tedy téměř poloviny, kteří v nemocnicích slouží.

Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí proto přispěchala s „novelou novely“ zákoníku práce, která by měla projít Parlamentem zrychleně, aby mohla začít platit hned od 1. ledna 2024.

„Věříme, že kroky, které jsme již představili a realizujeme, a další kroky, o kterých budeme ještě se zástupci mladých lékařů jednat, je přesvědčí o tom, že úpravu podmínek práce lékařů a dalšího zdravotnického personálu myslíme vážně, a bude prostor pro ukončení této akce,“ říká k tomu mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob

Povolené přesčasy se tak podle návrhu mají vrátit na úroveň 416 hodin, což je bod, který mladí lékaři vítají a na kterém panuje shoda. Je to ale zatím jediná domluvená věc.

Vyjma opětovného zkrácení přesčasů počítá nový návrh s tím, že by byly v nemocnicích možné i 24hodinové služby, tentokrát už legálně. Kompromis, který za určitých okolností jsou lékaři ochotní přijmout.

Seznam Zprávy mají návrh zákona k dispozici a příslušný odstavec je popsán tak, že v práci spojené s poskytováním zdravotních služeb délka pracovní doby „nesmí přesáhnout 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích“. S takovou úpravou lékaři souhlasí, i když mají výhrady.

„V novele musí být jasně definované nejen, že se 416 hodin navíc ruší a že dojde k legalizaci 24hodinového fungování na pracovišti, ale zároveň musí mít lékaři jistotu, že na tom nebudou finančně biti,“ říká k podmínkám lékařů Jan Přáda, šéf Sekce mladých lékařů ČLK, která protest organizuje.

Poslední jednání k opravné novele proběhlo ve čtvrtek. Mladí lékaři dostali naprosto minimální čas se k paragrafovému znění vyjádřit – ani ne dva celé dny. Své připomínky ale odevzdali a rozporují dvě základní věci.

Zaprvé novela mluví o 24hodinových službách jako o nahodilé, nepředvídatelné situaci, což povede nárazově k dlouhé práci přesčas. Jenže to jde proti praxi ve zdravotnických zařízení, kde jsou celodenní směny plánované jasně dopředu. To je tedy první rozpor, který se bude muset řešit.

Zadruhé pak mladí lékaři žádají adekvátní ohodnocení práce přesčas. Tedy jako kompenzaci za to, že se práce ve zdravotnictví přidá k dalším profesím, kde je 24hodinová služba legálně možná.

„Navrhujeme, aby byla kromě dosud poskytovaných příplatků navíc 17. a každá další hodina výkonu práce odměňována platem nebo mzdou a příplatkem ve výši alespoň 50 % průměrného hodinového výdělku,“ napsala Sekce mladých lékařů v připomínkách k návrhu.

Kromě toho mladí lékaři žádají také volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku před zkouškou po kmeni a atestační zkouškou. Zatím není jasné, jestli ministerstva na tyto návrhy kývnou.

Třetím bodem, ze kterého mladí lékaři nehodlají slevit, je navýšení finančního ohodnocení pro lékaře. Realita je dnes taková, že nastupující doktor má tabulkový plat 38 980 korun. Odvíjí se totiž od platové tabulky z nařízení vlády. Lékař bez praxe je zařazen do 11. třídy.

V tomto ohledu Ministerstvo zdravotnictví nabízí posun, a to změnu zařazování do platových tříd. Tedy jinak řečeno lepší nástupní platy.

„Ministerstvo zdravotnictví plánuje mimo jiné změny v zařazování do platových tříd lékařů, a to zrušení 11. platové třídy, dále 13. platovou třídu po kmeni a 14. platovou třídu po atestaci,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Začínající lékař by si tak přilepšil o 2400 korun na 41 380 korun hrubého. To je ale spíš kosmetická změna, protože se týká opravdu jen úplného začátku pracovního života. Posun by to znamenalo v případě atestovaných lékařů, kteří se 14. platové třídy dočkali výjimečně. Zaměstnancům s praxí do šesti let by se tak zvýšil plat o 3170 korun.

Všechny tyto kroky jsou ale spíše narovnáním pracovních podmínek pro mladší lékaře než vylepšením základních platů jako takových. V tomto ohledu Ministerstvo zdravotnictví nabízí pouze přerozdělení dalších peněz skrze nemocnice.

„Pan ministr se také rozhodl pro pevné zakotvení části navýšení úhrad do navýšení odměňování prostřednictvím úhradové vyhlášky, což činí v součtu 6,8 miliardy korun pro příští rok, nemocnice však mají prostor k ještě většímu navýšení,“ popisuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jakob.

Jenže to znamená, že se peníze lékařům objeví jen v odměnách nebo příplatcích. Není tak zaručené, že je dostanou všichni lékaři. K tomu není jisté ani to, jestli se navýšení na výplatních páskách vůbec objeví. Podobně už letos nemocnicím přišly o osm procent vyšší úhrady, což mělo na pokyn ministerstva znamenat nárůst platů o čtyři až šest procent. Ve většině nemocnic se to ale nestalo. Proto k tomuto kroku nemá Sekce mladých lékařů ČLK důvěru ani teď.

„Zní to velkolepě, ale nevíme, kam budou peníze směřovat. Pan ministr říkal, že si ohlídá, aby skončily u lékařů. Jenže jediný způsob garance je navýšení tabulek. Žádný jiný způsob nefunguje,“ argumentuje Přáda.

Jedinou alternativou je tak pro protestující lékaře buď přímé navýšení tabulek, což vláda může relativně jednoduše udělat přes prosté nařízení, nebo přidání prostřednictvím samostatného zákona o odměňování, což se stihnout v blízké době nedá. Ani k jednomu kroku se ale Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli nechystá.

„Doufáme, že zmíněných 6,8 miliardy korun, změna zákoníku práce a další připravované změny jsou dostatečným důvodem pro to, aby lékaři stáhli výpovědi z přesčasů,“ dodává mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jakob.

To se ale očekávat nedá. Pokud ministerstva nepřistoupí na úpravu návrhu novely zákoníku práce a nenavýší lékařům tabulkové platy, v prosinci prostě protestující sloužit nebudou. Neskončí navíc patrně pouze u toho. Příští rok sice lékaři budou muset odsloužit opět přesčasy dané zákonem. Minimálně po pár měsících se ale jejich limit naplní a pak se může situace s nedostatkem sloužících lékařů v nemocnicích znovu opakovat.