Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na naše odvětví se přisály tisíce parazitů, zaznívá opakovaně z řad psychologů a terapeutů. V extrémních případech pomáhají čelit psychickým obtížím klientů třeba vyučení instalatéři.
Využívají zároveň nedostatku odborníků ve zdravotnictví. Čekací lhůty podle odborných asociací dosahují až dvou let. A tak vzniká prostor pro pochybné léčitele či lektory duševního zdraví. „V současné době nežádáme pro výkon psychoterapeuta žádné kvalifikační předpoklady. Může to dělat prakticky kdokoli,“ říká poslankyně Eva Decroix (ODS).
Patří k předkladatelkám novely zákona, která má pravidla v oboru po letech diskuzí více ujasnit. Návrh leží ve Sněmovně před třetím čtením, nicméně není jisté, jestli alespoň dílčí změna projde.
Jak autoři úpravy zdůrazňují, lidem v psychické nouzi často „pomáhají“ lidé bez kompetencí, stačí jim totiž jen volná živnost třeba na pořádání kurzů a seminářů. „Často si otevírají různé poradny lidé, kteří sami nejsou v pohodě. Vžil se pro ně název ezošmejdi. Považuju za správné, abychom i mimo zdravotnictví v soukromé sféře vyžadovali kvalifikační předpoklady,“ doplnila poslankyně.
Seznam Zprávy v minulosti upozornily na některé problematické případy. Popsaly třeba stížnost ženy, která tvrdila, že v maturitním ročníku její důvěry zneužil 55letý terapeut. Docházela za ním kvůli vztahovým problémům, on s ní měl následně sex. Přestože po sérii článků nakonec skončil v odborné asociaci, své terapie nabízí dál.
Navržené podmínky pro „Poradenskou psychoterapii“
a) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Psychologie, Učitelství, Neučitelská pedagogika, Sociální práce, Všeobecné lékařství, Zdravotnické obory, nebo Filozofie, religionistika a teologie,
b) doklad o absolvování komplexního psychoterapeutického vzdělávacího programu vydaného zařízením k tomu pověřeným podle zvláštního právního předpisu, nebo zařízením k tomu pověřeným Ministerstvem zdravotnictví, nebo jiným ministerstvem, jemuž přísluší vydání takového pověření podle zvláštního právního předpisu,
Novela zavádí psychoterapeutické poradenství jako vázanou činnost, k níž je potřeba magisterské vzdělání v jednom z vymezených oborů, ale také psychoterapeutický výcvik s jasně stanovenou délku praxe.
„Je to základní bod pro ujasnění si, jak vypadá poskytování psychoterapeutické péče mimo rank zdravotnictví. Úpravu podporujeme a chceme, aby prošla,“ uvedl Jan Bažant z Asociace klinických psychologů a předseda její východočeské pobočky.
Podle něj tak bude celý systém srozumitelnější hlavně pro pacienty a klienty. „Je to pro kohokoli, kdo má psychické potíže, které se nedají diagnostikovat jako porucha zdraví. Tito psychoterapeuti mohou radit třeba při manželských obtížích nebo při pracovním koučingu či sebepoznávání,“ vysvětlil Bažant.
Podobný efekt očekává Psychiatrická společnost ČLS JEP. Dle jejích zástupců pomůže důraz na odbornost. „Vázanou živnost budou vykonávat lidé, jejichž výchozí vzdělání a působení je zaměřené na pomoc lidem v nesnázi a kteří absolvovali řádný psychoterapeutický výcvik. Na volném trhu budou jistě i dále působit lidé, kteří tato kritéria nesplňují, ale budou snadno odlišitelní. Klient se bude v tomto směru moci lépe orientovat jednoduchým dotazem na registrovaný obor činnosti terapeuta,“ sdělil mluvčí Psychiatrické společnosti Jan Červenka.
Novele předcházela jednání i kompromisy jednotlivých oborových sdružení.
K návrhu se s výhradami staví Česká asociace pro psychoterapii. „Navržená podoba podmínek vázané živnosti ‚poradenská psychoterapie‘ trpí několika závažnými nedostatky, nicméně v kontextu naší snahy o komorový zákon ji vidíme jako první krok dobrým směrem na dlouhé cestě. Vstupní podmínky do profese jsou jedním z potřebných opatření, jak zkvalitnit psychoterapeutickou péči, nicméně rozhodně ne opatřením jediným a dostatečným,“ sdělila pro Seznam Zprávy mluvčí asociace Andrea Brožová.
Asociace má výtky hlavně k formulaci podmínky akreditovaného výcviku. „V současném znění opomíjí asi polovinu současných psychoterapeutek a psychoterapeutů. Naše asociace zpracovala bleskový průzkum, kterého se zúčastnilo více než 1,1 tisíc respondentů, tedy odhadem třetina až čtvrtina všech psychoterapeutek a psychoterapeutů v Česku. Ukázal, že při kombinaci všech podmínek by jich do nové živnosti prošlo pouze 30 až 40 procent,“ doplnila Brožová.
Návrh úpravy živností je součástí novely zákona o soudních znalcích. Nedávno se jím zabýval také Ústavně-právní výbor Sněmovny. Někteří členové tvrdili, že jde o takzvaný přílepek. Výbor k úpravě nakonec nepřijal žádné stanovisko.
Část psychologů a dalších odborníků v oblasti duševního zdraví už 30 let marně volá po vzniku oborové komory, která by měla větší páky a možnost efektivnějšího dohledu nad fungováním péče o lidi s psychickými obtížemi.
Také nedávné plány na vznik komory však ztroskotávají na neshodách jednotlivých profesních organizací. „Návrhu rozumím jako snaze o sjednocující ‚střešní‘ organizaci. Myslím však, že orgán typu komory nepřinese očekávanou přidanou hodnotu a je riziko, že bude spíše vnímaný jako snaha o kontrolu určité skupiny lidí či organizací nad jinými skupinami a organizacemi. Mnohem důležitější je stanovení odborných standardů s vymezením kompetencí a odpovědnosti. Takový systém dosud existuje jen ve zdravotnictví a podobně by mohl být aplikován i v jiných rezortech,“ sdělil mluvčí Psychiatrické společnosti ČLS JEP Jan Červenka.
Návrh zákona, který zahrnuje vznik komory, už současná Sněmovna jistě neprojedná.
Poslankyně Decroix tak věří, že projde alespoň dílčí kompromis s vázanou živností. „Že se to stihne, ale úplně nejsem schopná ovlivnit,“ dodala.
