Česko si likviduje ornou půdu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi vyroste gigafactory, rozhodla počátkem března vláda. Bude k tomu třeba zabrat 280 hektarů polí, z toho je polovina ve II. třídě ochrany. Ve stejné době mění Sněmovna zákon o ochraně zemědělské půdy. Napříště bude zakázáno zastavět velkými komplexy a sklady nejcennější pozemky I. a II. třídy ochrany. To by platilo i pro lutyňské pole, ovšem poslanci zákon operativně přepisují.

Zřejmě už koncem dubna odhlasují konečnou verzi, podle níž budou „stavby sloužící zejména k výrobě a skladování bateriových článků“ v Lutyni povoleny. „Dneska si státy konkurují a shání investory, tak nám nezbývá nic jiného než mít v zákoně takovou možnost,“ zdůvodnil výjimku pro výhodné pozemky poblíž dálnice autor pozměňovacího návrhu Jan Bureš (ODS).

V uplynulých pěti letech zmizelo v Česku podle bilance katastrálních úřadů (ČÚZK) 50 tisíc hektarů, tedy skoro dvě procenta orné půdy bez ohledu na její kvalitu. Právě nový zákon měl tyto ztráty zastavit, ovšem gigafactory je příkladem, proč se dobře míněná snaha mine účinkem.

Nejcennější půda totiž zmizí v regionu, kde už dnes skoro žádná není. Lutyně patří do správního obvodu města Bohumín, kde je orné půdy málo, v posledních pěti letech jí tam ubývalo čtvrtým nejrychlejším tempem v Česku, tedy o procento ročně, a pozměňovací návrh speciálně umožní zlikvidovat dalších devět procent.

Bohumínský příklad navíc rozhodně není výjimkou. Nejrychleji orná půda mizí v regionech, kde jí převážná část patří do I. či II. třídy ochrany, a nový zákon na tom může sotva něco změnit.

Velkou přísností se zákon nevyznačoval ani v podobě, kterou do Sněmovny poslal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ekologové tradičně akceptují, že se orná půda zatravní, nebo zalesní. „Změna orné půdy na trvalý travní porost nepředstavuje úbytek zemědělské půdy. V případě lesní půdy zůstanou zachovány ekosystémové služby půdy v krajině,“ vysvětluje mluvčí Hladíkova ministerstva Veronika Krejčí.

„Tyto změny sice na jednu stranu zmenšují plochu pro pěstování, ale na stranu druhou velmi výrazně přispívají k ekologické stabilitě krajiny,“ potvrzuje mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, že ani ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím nemá problémy.

Přesto i po odečtení orné půdy přesunuté do kategorie pastvin či lesů ubylo za pět let 15 tisíc hektarů polí. Zčásti se změnily na „zastavěnou plochu“ (5500 hektarů), zbytek na zahrady a ostatní plochy. Pokud se v dobře udržovanou soukromou zahradu změní pole zničené chemickými postřiky, může to podle expertů půdě pomoci, zpravidla se však „zahradou“ myslí nejbližší okolí domů v satelitech pokryté dlažbou, betonem a přístřešky. Do „ostatních ploch“ se vedle přírodních rezervací počítají doly, silnice, parkoviště, sklady, dílny a pozemky určené k masové rekreaci.

Detailní údaje katastrálních úřadů ukazují, že kromě Bohumína a celého Ostravska se orná půda přednostně likviduje i v dalších lokalitách, kde žije nejvíc lidí a staví nejvíc bytů. Například okolí Prahy i Brna přichází ročně až o 100 hektarů, v menší míře to platí pro další metropole od Plzně přes České Budějovice a Olomouc až po Zlín.

Nejlepší půda včetně černozemě má v tuzemsku největší výměru právě v okolí Prahy, Brna a Olomouce. Tady však zákon nijak nepomůže, protože bytové výstavbě na polích nebrání.

Druhým nejčastějším důvodem zabírání zemědělské půdy je výstavba skladů a logistických center u dálnic. Opět se to podle ČÚZK týká okolí Brna, vedle toho jsou zasažené Břeclav a Tachov, v jejichž správních obvodech vstupují na území Česka důležité dálnice D2 a D5. 

Novela zákona o ochraně půdy sice zakazuje na polích I. a II. třídy právě výstavbu skladů a obchodních center s plochou větší než jeden hektar, přesto i tento opatrný pokus vedl k protestům podnikatelů a starostů, kteří označili novelu na ochranu půdy za „nejpřísnější na světě“. Třeba Svaz měst a obcí oficiálně uvedl, že sice chápe snahu o záchranu zemědělské půdy, kvůli tomu však není nutné „poškozovat hospodářský rozvoj země, nebo zásadně omezit ústavně zaručené právo na místní samosprávu a minimální míru svobody rozhodování obcí“.

Jeden z hlavních kritiků, již zmiňovaný poslanec Bureš z ODS, nakonec přiměl ekology, ať ustoupí ještě dál. Napříště tak bude možné i na nejcennější půdě stavět nejen důležité továrny typu lutyňské gigafactory, dálnice a další „strategickou infrastrukturu“, ale také parkoviště i jiné stavby, které na „infrastrukturu navazují“. Obce mohou i nadále povolovat sklady a supermarkety na polích - stačí, když pro ně do konce příštího roku rezervují místo v územním plánu. Stavět ovšem půjde i později, pokud zdůvodní, že jinde než na černozemi sklady prostě postavit nejde.

„K návrhu poslance Bureše a jeho kolegů uplatnilo ministerstvo souhlasné stanovisko,“ potvrzuje mluvčí ministra Hladíka.