Článek
Ani odtěžení kalamitního kůrovcového dřeva nemohlo zastavit největší požár na českém území za posledních 100 let. Vědci zodpověděli na nejvíc diskutovanou otázku, která rozdělila politiky i místní.
Oheň v Českém Švýcarsku se loni o prázdninách šířil všemi typy porostu, včetně holin. Vyplývá to z více než 100stránkové analýzy špičkových českých vědců, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí. V pátek ji zveřejnilo na svém webu.
Experti v národním parku detailně zmapovali daný terén i různé typy porostu. „Holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich ‚vyčištění‘, tedy přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků,“ uvedli v dokumentu.
Oheň se rychle šířil v trávě a hrabankou, což je mělká vrstva půdy s jehličím. Překonal nejen lesy zasažené kůrovcem, ale i borový či bukový les a všechny typy porostu.
„Měření přímo z území zasaženého požárem ukazují, že extrémně nízká vlhkost půd na holinách podporovala šíření požáru,“ doplnil vedoucí expertního týmu Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Požár v Českém Švýcarsku
Preventivní úklid kůrovcového dříví by situaci nezvrátil. „Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo. Pravděpodobně by ale trval kratší dobu,“ napsali vědci.
Vyvrátili tak kritiku některých starostů i části místních, podle nichž šlo velkým následkům zabránit právě odklizením kalamitního dřeva. Nesprávné závěry podle vědců podpořila klamná představa, že suché dříví, které typicky vypadá jako palivové, bude příčinou požáru. „O to více bude potřebné vést v příštích měsících o příčinách požáru věcnou a korektní diskuzi.“
Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?
Na detailní 113stránkové studii, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí, se podílely téměř dvě desítky špičkových českých odborníků. Skupina je složená především z expertů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (Czechglobe) a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu AV ČR.
Práci konzultovali s americkými odborníky z US Forest Service, kteří mají zkušenosti s rozsáhlými požáry ve Spojených státech.
Studie vznikla na podzim loňského roku. Ke stažení je na webu Ministerstva životního prostředí.
Požáru nešlo jednoduše zabránit
Důležitou součástí expertízy je modelování pomocí americké technologie FlaMap, díky níž vědecký tým tvořil scénáře možného vývoje požáru v závislosti na změnách teplot, sucha, rychlosti větru či typu a hospodaření v lese.
Analýza ukázala, že požáru v daných podmínkách nešlo jednoduše zabránit. Sucho v oblasti bylo v srpnu nejintenzivnější za posledních 60 let.
„Primární příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru byly mimořádně příznivé podmínky, a to zejména vysoké rychlosti větru, velmi nízká vlhkost paliva, vzduchu a půdy a také vysoká teplota v prvních třech dnech požáru,“ shrnuli v závěru analýzy.
Požár v Českém Švýcarsku zasáhl přes tisíc hektarů plochy, přesto však nevybočoval z loňské situace v Evropě. To plameny na starém kontinentu zasáhly 860 tisíc hektarů lesů. Západ Česka byl navíc součástí neobvykle intenzivní suché periody, která postihla většinu Německa i východní Francii.
Vědci zároveň připomněli, že požáry region opakovaně provázejí po celý holocén, což je posledních 11 500 let. Ze záznamů lesníků vyplývá, že jen za posledních 40 let na území parku řešili téměř devadesát požárních událostí.
Náchylnost středoevropského území k požárům se navíc zvyšuje kvůli změně klimatu. „Na území národního parku a v jeho blízkém okolí vzrostly průměrné roční teploty o 1,0–1,2 °C v letech 1991–2021 v porovnání s obdobím 1961–1990,“ uvedli klimatologové v expertním týmu.
Přesto vědci přinesli i pozitivní vzkaz, který reflektuje požár jako přirozenou součást obnovy lesa. „I v místech s nejvyšší silou hoření zůstala vždy významná část ekosystému nezasažena ohněm, kde nejspíš zůstala zachována semenná banka. V krátkodobém horizontu lze očekávat prudký rozvoj bylin a trav, následovaný lesem tvořeným břízou, osikou, vrbou jívou a borovicí lesní,“ doplnili.
Ponechat les přirozené regeneraci je podle nich vědecky opodstatněné a v souladu se základním posláním národního parku.
Ministerstvo bere studii jako cenný podklad pro další preventivní opatření v lesích národních parků. Koordinuje správce jednotlivých chráněných území při práci na aktualizaci předpisů protipožární prevence. „Rozhodně do budoucna neodkážeme předejít vzniku dalších požárů, ale musíme se ponaučit a mít jasně připravené postupy, které zajistí uhašení požáru v jeho zárodku,“ sdělil ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Za vznik požáru podle dostupných údajů mohla lidská aktivita a porušení návštěvního řádu. „V příštích letech je zásadní věnovat se v rámci prevence požárů personálním kapacitám strážní služby pro práci v terénu a požárním rizikům spojeným s nadměrným turismem v některých lokalitách,“ vyzval Hruška.
Oheň v národním parku vypukl loni 23. července ve velké vlně veder. Trval téměř tři týdny. V největším nasazení ho hasilo 700 lidí, osm vrtulníků a pět letadel.
