Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Aby i nejmenší kluby, kde sportují děti, měly nějakou jistotu financování, vznikl dotační program Můj klub. Díky tomu mohli třeba fotbalisti na vesnici koupit dětem míče, plavci zvládli dát aspoň nějakou odměnu trenérům a judisté poplatili cestovné na větší turnaj. To teď ale pro ty nejmenší spolky končí.
„Začal jsem zpracovávat žádost stejně jako každý rok, a tak jsem nezkoumal podrobně všechny podmínky. Ale najednou mě formulář nepustil dál. Tak jsem hledal, co dělám špatně, až jsem úplně dole našel malou hlášku, že nemůžeme žádat, protože nemáme 20 dětí,“ popisuje člen výboru fotbalového klubu z Valdic na Jičínsku Martin Hlava, jak přišel na novou omezující podmínku.
Nebyl rozhodně jediný, koho nová podmínka v letošní výzvě překvapila. Fakticky to znamená konec podpory pro nejmenší kluby na vesnicích, které dají dohromady třeba jen jedno mužstvo dětí, a tak se rozhodně ani ke 20 nedostanou.
„Přijde mi to divné, nevím, pro koho to tedy má být,“ diví se dotačním podmínkám Hlava.
V současnosti u nich sportuje 14 dětí. Dávají se proto i dohromady s okolními kluby, aby zvládly nastoupit v soutěžích. Může tak vzniknout paradoxní situace. Ve stejném dresu bude hrát část dětí, na jejichž pohybovou aktivitu stát přispěje, spolu se skupinou hráčů, která žádnou pomoc nedostane.
Tady trénovali reprezentanti
Fotbalisti mají ale ještě jako kolektivní sport výhodu. Ke dvěma desítkám sportujících dětí se dopočítají stále jednodušeji než individuální sporty. U nich jde často o neřešitelný problém.
Novou podmínku tak nesplňují také biatlonisté SG Jablonec. Mimochodem jde o tým, ve kterém začínaly olympijské medailistky Gabriela Koukalová, Eva Kristejn Puskarčíková a Jitka Landová.
„Je to docela citelný zásah do chodu klubu,“ říká předseda klubu Miloš Vrána.
Přitom v případě malých klubů nejde z pohledu státního rozpočtu rozhodně o vysoké částky, maximálně o nižší desetitisíce korun. Konkrétně jabloneckým biatlonistům loni přišlo ani ne 33 tisíc korun. Pro nejmenší sportovce jde ale o příspěvek, který hodně pomůže.
„Kdyby to řekli s předstihem, byli bychom schopní se na to připravit, takhle to ale nejde. Někde tak peníze budeme muset oželet. Na závody samozřejmě jezdit budeme, startovné, ubytování a rozhodčí zaplatit musíme. Nebudeme tak moct dětem pořídit lepší vybavení,“ dodává Vrána.
Ještě loni přitom Národní sportovní agentura podmiňovala nárok na dotaci 10 členy, což bylo i pro nejmenší kluby splnitelné. V roce 2021 se k dotaci mohly dostat dokonce všechny týmy. Administrativní náročnost dotace ale stejně vedla k tomu, že kluby s pár dětmi žádost stejně často nepodávaly.
Vliv až na tisícovku klubů
Seznam Zprávy se Národní sportovní agentury (NSA) ptaly, proč podmínku z roku na rok takto zpřísnila. Dotazy jsme posílali minulý týden, ale reakce přišla až po vydání v textu (najdete ji níže v infoboxu).
V reakcích na webu agentury zmiňuje předseda Ondřej Šebek, že k omezení došlo údajně proto, že většina nejmenších klubů je prý „plně financována z obecních rozpočtů“. Z průzkumů České unie sportu přitom opakovaně vyplývá, že většina týmů nemá prostředky na kvalifikované trenéry, část na provoz areálu nebo vybavení.
„Zároveň se jedná o nejmenší žádosti, ve kterých náklady na přípravu žádosti na straně žadatele a její administrace na straně NSA je v nepoměru s celkovou výší poskytnuté podpory,“ dodává Šebek.
Podle Národní sportovní agenty se tak nevyplatí nejmenším klubům vyplácet finanční podporu. Přitom právě proto vznikal dotační program Můj klub ještě na Ministerstvu školství – aby se peníze dostaly i k malým klubům, kde selhává financování na místní úrovni.
Vláda to má navíc jako jednu z priorit i ve svém prohlášení – tedy „aktivní pohyb dětí a mládeže“. K tomu vláda slíbila, že zabezpečí „trvání dotačních programů, aby sportovní organizace měly jistotu financování své činnosti a rozvoje“. Nejmenší kluby ale teď nečekaně o tuto jistotu přišly. Podle dat z letošní výzvy by se nové omezení mohlo dotknout klidně tisícovky sportovních spolků.
Vyjádření k úpravě podmínek dotace
Reakce mluvčí Národní sportovní agentury Elišky Machové:
„Na základě modelace a dostupných dat byl zvolen takový model, který dovolil navýšit částku na děti, které skutečně provozují organizovaný sport a zároveň dopadne na naprosté minimum žadatelů. Z předchozích let a zkušenosti bylo zjištěno, že právě žadatelé s malou a často bohužel fiktivní členskou základnou zneužívají této státní podpory pro své soukromé účely, právě z důvodů nízkého limitu členů na získání této dotace, kterou pak mohla splnit třeba „i širší rodina s dětmi, která si klub založí“. Nejedná se samozřejmě o všechny tyto malé žadatele, ale ta snadná zneužitelnost byla u těchto skupin klubů zkrátka větší.“
Výjadření generálního sekretáře České unie sportu Jana Boháče:
„Chápeme záměr eliminovat dotační turisty nebo subjekty, které vznikají primárně za účel zisku státní podpory. Není jich naštěstí moc. Upozorňovali jsme NSA na skutečnost, že se snižuje počet dětí v menších vesnických klubech a zvýšení limitu počtu dětí pro získání dotace může dostat řadu z nich do velkých problémů. Na druhé straně NSA argumentovala zjištěním, že kluby s malým počtem děti mají většinou i další parametry k výpočtu dotace nízké a výše jejich podpory z dotace Můj klub je nižší, než získávají z dotací od samospráv. Někdy i velmi nízká.“
„Obecně tedy malé kluby nezůstávají bez podpory, jen se tato podpora přesouvá na obce, města, popřípadě kraje. Chápeme agenturu, že před dokončením digitalizace administrace žádostí se snaží počty žadatelů snížit na hranici, která ji umožní rychlejší poskytování dotací. Po zavedení plné digitalizace žádostí by ale bylo dobré parametr 20 dětí přehodnotit.“
Aktualizace: Do boxu jsme doplnili reakce, které přišly po vydání článku.
