Unikátní data o tržbách za testování. Poprvé víme, kolik kdo dostal za covid

Při testování nemoci covid-19 se český stát obrátil o pomoc na volný trh. Jak soukromníci, lékaři a privátní laboratoře příležitost využili, dokládají unikátní data, která Seznam Zprávy získaly z největší zdravotní pojišťovny VZP.

Z čísel je patrné, že zejména v PCR testování soukromý sektor prostor využil. Přispěl k tomu i menší zájem velkých státních nebo krajských nemocnic. Ty mají sice laboratoře také k dispozici a stát je k testování vyzýval, avšak nenašly zpravidla dostatek volných pracovníků, kteří by mohli celý den odebírat vzorky.

Velké soukromé laboratoře přitom měly od začátku k dispozici techniku pro hodnocení PCR testů, za které pojišťovny zpočátku platily po 1 500 korunách. Ani u těch největších však nepřekročily zisk nebo tržby řád miliard, na úroveň stamilionů se ovšem dostalo víc než deset z nich.

Investici do antigenních testů si pak mohli dovolit i praktičtí lékaři. Pojišťovny však za jeden platily nejvýš 350 korun, proto obrat nepřekročil úroveň desítek milionů ani u těch nejpodnikavějších. Výjimkou byly dvě z firem, které hned v létě 2020 pochopily covid jako příležitost a rozjely testovací byznys ve velkém.

Seznam Zprávy už v minulých měsících přinesly podobná data z jiných zdravotních pojišťoven – šlo však zatím jen o přehled lékařů, laboratoří a firem o vykázaných antigenních testech.

VZP pak letos v březnu uvolnila čísla, kolik PCR a antigenních testů jí laboratoře a lékaři vykázali.

Nyní jsou však k dispozici také data o tom, kolik za antigenní a PCR testování pojišťovna zaplatila. A protože jde o testy vykázané největší zdravotní pojišťovně, tak dávají přehled o 60 procentech českého „trhu“.

Z dat VZP, jejichž autenticitu redakce ověřila, vyplývá, že nejvíc peněz inkasovala od pojišťovny společnost Spadia Lab. Konkrétně za PCR testy dostala do letošního ledna – a to pouze od největší pojišťovny VZP – 627 milionů korun.

„Do celostátního boje s touto nemocí jsme se zapojili hned v březnu 2020 a postupně jsem se stali laboratoří provádějící nejvíc testů v ČR,“ hlásí se k mohutnému rozjezdu výroční zpráva Spadia Lab, která je součástí impéria německých laboratoří Limbach Gruppe.

Citovaná zpráva má k dispozici bilanci za první rok pandemie. Tržby Spadia Lab se zvýšily z 500 na 900 milionů a hospodářský výsledek se vylepšil z 20 na 200 milionů.

Mezi lídry žebříčku testování se zařadily i další velké laboratoře. Klíčovou roli sehrály firmy ze sdružení QualityLab, které podle vlastních referencí sdružuje soukromé společnosti představující více než padesát procent trhu ambulantních laboratorních služeb v České republice. Podle předsedy představenstva QualityLab Kamila Doležela se při testování se zaměřily hlavně na školy a velké provozy ve firmách.

Do první dvacítky s největšími výkony v PCR testech se zařadilo sedm členských firem QualityLab, především Laboratoře Agel miliardáře Tomáše Chrenka, konkurenční Vidia-Diagnostika ze svěřenského fondu Andreje Babiše, Aeskulab se švýcarskými vlastníky, německý koncern SynLab, GHC Genetics s účastí amerického kapitálu. EUC Laboratoře zakládal býval manažer PPF Jan Blaško, laboratořím Ifcor šéfuje výzkumník František Flek.

V pořadí je třeba připomenout i Medical clinic expert MCE. Patří totiž k laboratořím, které byly založeny až po vypuknutí epidemie a zpravidla se do laboratoří na hodnocení PCR testů neodvážily investovat. MCE, u jejíhož vzniku stál zkušený laboratorní manažer Emanuel Žďárský, byla výjimkou.

Nově založené firmy se naopak uplatnily při antigenním testování. Z údajů plyne, že nejvíce provedených antigenních testů vykázaly pojišťovně právě ony.

Na prvních místech skončily Renturi a Medical Testing s nejasnými vlastníky, které dodnes srozumitelně neinformovaly ani o tom, jaký měly na testování zisk. Jejich tržby se přesto nepočítaly na miliardy, maximum 344 milionů získala od pojišťovny VZP Renturi, kterou podle poslední výroční zprávy „vlastní zahraniční společnost“.

Ve výročních zprávách dalších firem se ovšem najdou i známé osobnosti. Například miliardář David Beran zakládal společnost Scimed Biotechnologics, bývalý poslanec ODS Jan Morava je zase majitelem firmy CABD, která ovládá testovací společnost Sarkamed.

K tomu, aby se zapojili do antigenního testování, vyzvaly státní úřady také praktické lékaře, velké nadšení však u většiny z nich nevzbudily. „Plošné testování pro převážně zdravé osoby nedává podle mého názoru valný smysl,“ vysvětluje skepsi předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Přesto, jak říká, se část jeho kolegů „podle svých možností a podnikatelské energie“ do testování zapojila. „Podmínky byly dost výhodné, aby se investice do přístrojů zaplatila za jednu sezónu,“ připouští Petr Šonka. Upozorňuje však, že klíčem k úspěchu byla dohoda s blízkými firmami o testování zaměstnanců.

V údajích největší zdravotní pojišťovny o vykázaných antigenních testech tak najdeme jméno Šonkova zástupce ze Sdružení praktických lékařů Michala Bábíčka. Mezi praktiky se stal největším „hráčem“ testování na covid. V celkovém pořadí VZP obsadil jedenácté místo.

Na nemocnicích a praktických lékařích pak při zvládání covidové pandemie zůstala povinnost očkovat. Nezájem soukromníků o tuto oblast vysvětlují nejen nižší platby od pojišťoven.

„Při očkování nestačí rychle vyškolený pracovník jako při odběru testovacích vzorků. Tam je potřeba lékař, který udělá anamnézu a může okamžitě zasáhnout, pokud očkovaný zkolabuje,“ vysvětluje předseda Šonka, proč se z očkování nemohl stát pro nikoho výnosný byznys.