Článek
Momentálně jsou nejvhodnější podmínky v jižních a středních Čechách, uvedli pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na facebooku.
Počasí má na růst hub zásadní vliv. Obecně platí, že houby začínají nejvíc růst zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí. Nesmí být ale moc horko. Nejvíc hub roste od července do září.
Základem pro údaje na „houbové“ mapě je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. V teplejších měsících se mohou srážky rychleji vypařovat, proto se musí index srážek korigovat průměrnými teplotami. Stejné množství srážek je jinak efektivní pro růst hub v červnu než třeba v srpnu.
Pro růst hub je zásadní vodní bilance, tedy rozdíl mezi tím, co naprší a co se vypaří. Se změnou klimatu na Zemi se zvyšují teploty, proto se víc vody z krajiny vypařuje. Podle odborníků lze kvůli tomu v budoucnu očekávat negativní dopad klimatické změny na růst hub, upozornili meteorologové.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) od letošního jara na jednom místě poskytuje informace se vztahem k živé přírodě. Na webu info.chmi.cz/bio se zájemci dozvědí o rozšíření pylů nebo o aktivitě klíšťat, komárů či kůrovce. Dostupné tam jsou také informace o rychlosti vývoje vegetace ve vztahu k počasí i o pocitové teplotě. Nyní si tam zájemci mohou na mapě hledat, zda se vyplatí jít do lesa na houby.
Houbaření je tradiční českou zálibou a velmi rozšířenou činností nejen o letních prázdninách.
