Lípy a hrušně končí. Města sázejí stromy odolné proti vedru

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vybaveni vysokozdvižným vozíkem, motorovou pilou i pojízdným drtičem naběhli dělníci 10. března do Krkonošské ulice na Praze 2. Netrvalo dlouho a tam, kde byly hrušně, zbyly jen pařezy a piliny. „Tak nám kácí hrušně,“ poznamenala na facebooku lakonicky jedna z místních obyvatelek s tím, že lidem vadili hnijící plody padající na auta.

Během chvíle se strhla emotivní debata. Logická. Zelené barvy je ve vydlážděných a vyasfaltovaných ulicích pomálu. Kromě příjemnějšího prostředí pak stromy pomáhají hlavně v létě. Okolí se tolik nerozpálí, léto ve městě se tak stává snesitelnějším.

Jenže Pražané si na kácení vzrostlých stromů v ulicích budou muset zvyknout. Patnáct procent z nich je totiž v tak špatném stavu, že budou muset jít dolů. Důvodem je špatné vysazení a zároveň stále se zvyšující teplota.

„Vypracovávala se analýza vysázených stromů v 90. letech. Z toho vyšlo, že nějakých 15 procent vůbec neplní očekávané funkce. Pětadvacet procent je plní v omezeném rozsahu,“ řekl Seznam Zprávám krajinářský architekt Marián Kroček z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Analýza měřila, jak velké koruny stromy mají, tedy jak jsou zdravé, jak prosperují.

„V minulých letech došlo k několika spontánním vývratům stromů, což znamená, že jejich kořenový systém byl výrazně oslabený a neudržitelný. Důvodem bylo špatné technologické provedení původní výsadby, kdy hrušně nemohly správně zakořenit pod zhutněnou komunikací. S rostoucí korunou se jejich stabilita dál snižovala a představovaly riziko pro chodce a projíždějící i parkující auta,“ vysvětlil místostarosta Prahy 2 Jan Recman (ODS), proč se z hrušní staly třísky.

Praha se poučila a začala sázet nové, odolné stromy. V prosinci takhle zasadil magistrát 17 klimaticky odolných stromů druhu břestovec Juliin na Strossmayerově náměstí.

„Město čelí tvrdým dopadům klimatické změny, a proto je nezbytné hledat nové druhy stromů, které se dokážou přizpůsobit extrémním podmínkám,“ řekla při sázení Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně primátorky pro životní prostředí.

V příštích letech město vysází dalších 900 odolných stromů. V 90 lokalitách bude vždy deset jedinců. Průběžně je bude hlavní město monitorovat a za šest až osm let budou k dispozici první průběžné výsledky. Ty nejlepší odrůdy pak bude město prioritně pěstovat a vysazovat.

Většina z nich pochází z Asie nebo Severní Ameriky, některé z teplejších a sušších částí Evropy. Jedním z testovaných druhů bude například dub proměnlivý (Quercus variabilis).

Nárůst městských teplot tak proměňuje skladbu stromů. „Jehličnany vzhledem ke změně klimatu ve městě již prakticky nevysazujeme. Nicméně do budoucna bude možné vysazovat i druhy mediteránní, jako třeba cedry,“ popsal radní Prahy 4 pro životní prostředí Tomáš Hrdinka (ANO).

Praha se poučila, hodnotí současný stav zmíněný krajinářský architekt Kroček. Vypracovala si manuál výsadby, kterého se Technická správa komunikací drží.

Dbá se, aby stromy měly přivedenou dešťovou vodu, správně vyhloubený prostor pro kořeny i nejnovější substrát.

„Když to někdo vidí, tak jej to může vyděsit. Vypadá to, jako kdyby se stromy sázely do štěrku. Je to ale hrubé kamenivo obalené biouhlem, stromy v tom mnohem lépe rostou, dostává se k nim voda. Právě utužená zemina bývá jedním z faktorů, proč stromy uhynou. Nejenže je na povrchu vedro, ale nedostane se k nim voda ani vzduch,“ dodal Kroček.

Od roku 2020 Praha vysázela celkem 433 tisíc stromů a většinu z nich podle nových standardů. Další stromy by se také měly objevit v ulicích, kde dosud nebyly. Třeba v Husinecké, Krásově nebo Viklefově na Praze 3.

Také Brno začalo řešit, co dělat s usychajícími stromy. Město začalo zkoumat druhovou skladbu, do nového územního plánu si vetklo, že zeleň a stávající stromořadí jsou zásadní.

Zároveň by měl vzniknout i konkrétní plán, jak se o stromy starat. A – ač to bude některým Brňanům proti srsti – po vzoru hlavního města.

„Podobný dokument, který se připravuje pro Brno, zatím využívá pouze Praha. Je proto využíváno právě tamních zkušeností, což snižuje náklady a čas potřebné na jeho vypracování,“ uvedla Kancelář architekta města Brna.

Že je nový přístup potřeba, ukazuje i zkušenost ze Starého Lískovce v srpnu 2023. Ze dvou tisíc nově vysazených mladých stromků za poslední rok uhynul každý čtvrtý, psal tehdy server iDnes.

Podle Veřejné zeleně města Brna byla část stromů spálená, protože nevydrží žár a nesvědčí jim výkyvy teplot. Nehodí se tedy do města potýkajícího se s dopady klimatické změny. Už tehdy opozice kritizovala, že je potřeba přijmout nové standardy péče o zeleň.

Že se Brno o své stromy dobře nestará, kritizuje i nadále odbornice na kultivaci veřejného prostoru Veronika Rút. Jako příklad uvádí Krkoškovu ulici v městské části Brno-sever. Ta byla v roce 2015 kandidátem na Alej roku, podle příspěvku v soutěži byla už tehdy „pozoruhodná tím, že bude patrně vykácena z důvodu infrastruktury“. Autor příspěvku do soutěže s argumenty pro kácení spokojený nebyl, obhajoba byla podle něj vedená „v duchu boje proti ekologickým fanatikům“.

Město podle ní mohlo investovat do aleje, jenže raději automaticky předpokládalo kácení.

„Všichni si ulehčili práci a obyvatelům řekli, že to nejde a musí se vše vykácet. Přitom byl posudek na to, že alej je zdravá a perspektivní. Město musí investovat více do příprav rekonstrukcí, obecně se šetří také na zadávací dokumentaci pro projektanty a pak to dopadá takovou obrovskou škodou v terénu,“ řekla redakci Rút.

Město se ale brání, že kanalizace i vodovod byly v tak špatném stavu, že to jinak nešlo.

„Ve třicátých letech minulého století nad nimi navíc byla vysázena lipová alej, jejíž umístění a především kořenový systém těchto stromů přispívaly ke zhoršujícímu se technickému stavu vodovodních řadů,“ uvedla tisková mluvčí Zdeňka Obalilová.

Dva posudky řekly, že musí pryč, dodala, třetí teoreticky předpokládal zanechání několika stromů. Hrozil by ale pád stromu.

Nakonec proto v ulici vysadili odolnější hrušně a třešně.

„Lípy podle odborníků už v aktuálních podmínkách nemají šanci vyrůst do takové velikosti jako desítky let staré stromy. Proto musí být vždy prioritou ochrana zdravých funkčních stromů, na jejich náhradu budeme čekat desítky let a u některých odrůd se nedočkáme,“ dodala Rút.