Poslední čísla: Tady dětem nejvíce chybějí praktičtí lékaři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Petra shání pro své syny v Mostě lékaře. Jejich praktik skončil, nového se jim ale najít nepodařilo.

„Volala jsem s lékařkou v Jirkově a prý až budu mít zdravotní karty od bývalého lékaře synů, mám zavolat a domluvíme se,“ říká s tím, že mít dětského lékaře v sousedním 20 kilometrů vzdáleném městě není zrovna ideální.

Je ale ráda, že se jí podařilo alespoň nějakého sehnat. Zrovna v Mostě navíc další dětský lékař končí bez náhrady k 1. září. V nedalekém Ústí nad Labem skončila před prázdninami také jedna lékařka, jejíž pacienti si musí hledat nového praktika. Náhrada do ordinace se nenašla.

„Město Most si je vědomo nedostatku lékařů v Mostě, a přestože to není jeho povinnost, snaží se tuto situaci vyřešit a zajistit kvalitní, odbornou a dostupnou zdravotní péči pro všechny Mostečany,“ říká náměstkyně primátora Markéta Stará (ProMOST).

Město doufá, že pomůže dotační program, který spustilo. Láká na něj nejen dětské praktiky, ale i všeobecné lékaře pro dospělé, psychiatry, klinické psychology nebo zubaře. Právě aby se dostupnost zdravotní péče ve městě zlepšila.

Ačkoliv na tom severočeský Most není dvakrát dobře, rozhodně nemá s dostupností péče největší problémy v Česku. Ústav zdravotnických informací a statistiky dal dohromady aktuální data ohledně počtů lékařů, jejich věku a pacientů až na úroveň okresů a obcí s rozšířenou působností.

V okrese Most je registrovaných u praktických lékařů pro děti a dorost 19 tisíc pacientů do 19 let. Takových dětí tady ale žije podle Českého statistického úřadu o 3,5 tisíce víc. Celkově tedy 16 procent dětí nemá v místě bydliště svého praktika.

Nemusí to ale znamenat, že všechny děti jsou bez péče. Část jich může dojíždět do jiného okresu nebo docházet k praktikovi pro dospělé. I taková možnost existuje.

Daleko větší problém je to v okresech okolo Plzně a Prahy. Tady může hrát ale opět roli to, že část dětí má pediatra ve městě, tedy v sousedním okrese. Přesto ale pediatři zkrátka zásadně chybí. Pětina nebo více dětí není registrovaná u dětského lékaře ve svém okrese ještě v Sokolově, Znojmě, okrese Brno-venkov, Kolíně, Rakovníku, Tachově a Ústí nad Labem.

„Není, kdo by pracoval v terénu. Lékařů ubývá a ti, kteří zůstali, už nezvládají,“ varuje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Celkově žilo ke konci loňského roku v Česku 2,3 milionu dětí do 19 let, kteří tedy věkově spadají do péče dětských praktiků. Z toho 273 tisíc není nikde registrováno.

Přes 91 tisíc dětí mají sice v péči praktici pro dospělé, podle dat ÚZIS z toho ale vyplývá, že téměř 182 tisíc dětí pravděpodobně nemá svého praktika - zhruba 7,9 procenta mladé populace, tedy každé dvanácté dítě.

Když se podíváme na krajské srovnání, tak nejvyšší podíl hlásí Středočeský kraj, a to 17,5 procenta. Po něm pak Karlovarský s 13,4 procenta dětí, které nejsou registrované u praktika pro děti ani pro dospělé.

To potvrzují i sociologická data z průzkumu, který pro Seznam Zprávy zpracovala společnost Ipsos. Zdravotnickým datům se věnuje srpnová část série Jak se žije v Česku.

Právě respondenti z Karlovarského kraje si nejvíce ze všech českých regionů stěžovali, že v kraji chybí pediatři. Rozhodně nebo spíše toto potvrdilo 80 procent dotázaných.

I obecně ale česká společnost vnímá, že právě dostupnost péče u praktiků pro děti – momentálně jich je 2005 – je jedním z největších problémů českého zdravotnictví.

S výjimkou zubařů nepociťují Češi u žádné jiné odbornosti takový nedostatek jako právě u pediatrů. Podle respondentů průzkumu jde o větší problém než v případě všeobecných lékařů pro dospělé, psychologů, logopedů nebo gynekologů.

Do budoucna se ale dá očekávat, že se situace bude spíše zhoršovat. Už v letech 2018 až 2022 zaniklo 723 ordinací a nahradilo je pouze 387 nových. Průměrný věk dětských praktiků vystoupal už na 56 let. Navíc téměř polovina z nich je starší 60 let, třetině je pak 65 a více.

Podle ÚZIS hrozí v následujících letech odchod 700 až 900 dětských praktiků do důchodu. Co s tím tedy hodlá Ministerstvo zdravotnictví dělat?

„Předně je třeba říct, že u nás dle platné právní úpravy odpovídají za dostupnost zdravotní péče zdravotní pojišťovny. To ale neznamená, že bychom aktuální situaci jen pasivně sledovali. Naopak, maximálně ji řešíme,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Ministerstvo tak například zřídilo webovou stránku nedostupnapece.mzcr.cz, kde mohou pacienti hlásit, kterého specialistu hledají. Pojišťovna má pak povinnost lékaře zajistit.

„Potíže s nedostatkem praktických lékařů a pediatrů tu přehlížely vlády posledních deset let. I proto pan ministr například zastavil praxi, při které bylo běžné, že většina státních peněz na rezidenční místa šla do oborů, které nejsou postiženy nedostatkem lékařů, spíše naopak,“ dodává Jakob.

Ministerstvo zdravotnictví také zmiňuje, že letos zvýšilo financování rezidenčních míst na více než 820 milionů korun nebo ve spolupráci s UNICEF připravilo program podpory primární péče v Česku. V něm se počítá s navýšením kapacit desítek ordinací pro děti a dorost napříč republikou.

Jak už ale Ministerstvo zdravotnictví zmínilo, první instancí je pro rodiče při hledání pediatra pojišťovna. Například OZP pro tyto účely provozuje svou asistenční službu. Jen v průběhu června a července řešila 95 požadavků, nejvíce z Prahy, Ústí nad Labem a Středočeského kraje. Další z pojišťoven – ČPZP – řešila od začátku roku dvě stovky takových žádostí.

„Doba pro zajištění poskytovatele zdravotní péče klientovi je různá, někdy je požadovaná péče zajištěna obratem, v oblastech se zhoršenou dostupností to může trvat i delší dobu,“ vysvětluje mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

V současné době běží v ČPZP výběrová řízení na poskytování péče dětského lékaře pro oblast Holešova a dále pro okresy Brno-město, Brno-venkov, Hodonín a Znojmo. Všeobecná zdravotní pojišťovna hledá pediatra dokonce ve čtvrtině obcí s rozšířenou působností. Například ve velké části Karlovarského, Ústeckého nebo Jihomoravského kraje.

„Za nás by bylo dobrým řešením posílení praxe ve prospěch práce v terénu během vzdělávání a také zlepšení financování primární péče, aby byli lékaři dobře zaplacení a nevolili jinou cestu,“ doplňuje Hülleová.

Ministerstvo zdravotnictví založilo pro řešení nedostatku dětských lékařů pracovní skupinu. Její první jednání proběhlo v červnu a na stole je například právě zmíněná změna systému vzdělávání nebo podpora vzniku ordinací při dětských lůžkových odděleních. Mladých pediatrů je totiž sice dost, více než polovina ale zamíří jinam než do ordinací, hlavně do nemocnic. Nezájem je navíc o okrajové části republiky. O kapacitách dětských ordinací se bude znovu jednat v září.