Článek
Spis případu, který se zabývá okolnostmi zadávání reklamy v ještě rozestavěném areálu Čapí hnízdo, se přesunul na Nejvyšší státní zastupitelství.
Kauzu, v níž se prověřuje možnost daňových úniků firem holdingu Agrofert, sice policie i pražské státní zastupitelství odložily, jak už dříve upozornil iRozhlas.cz, ale úřad nejvyššího žalobce bude nyní zkoumat, zda ještě nenařídí kontrolu.
„Mohu potvrdit, že Nejvyšší státní zastupitelství si v této věci vyžádalo podklady, které musíme prostudovat ke zvážení toho, zda případně nařídit takzvanou kontrolu skončené věci,“ napsal jeho mluvčí Petr Malý.
Může to vést k tomu, že bude policejní prověřování pokračovat a že ani jeden ze dvou problémů Andreje Babiše na Čapím hnízdě neskončí.
Babiš je totiž stále v souvislosti s farmou obžalován z napomáhání dotačnímu podvodu. Byl sice dvakrát nepravomocně osvobozen, ale čeká se na verdikt odvolacího soudu.
To, že si Nejvyšší státní zastupitelství spis reklamy na Čapím hnízdě vyžádalo, potvrdil také mluvčí pražského městského státního zastupitelství, které kauzu dozorovalo.
„Postup Nejvyššího státního zastupitelství má oporu v zákoně o státním zastupitelství a podklady byly u zdejšího státního zastupitelství vyžádány za účelem zvážení využití oprávnění nejvyššího státního zástupce,“ uvedl mluvčí pražského zastupitelství Aleš Cimbala.
Firmám z holdingu Agrofert navíc loni kvůli této kauze doměřilo daň Odvolací finanční ředitelství. Čtyři společnosti – Preol, Precheza a Primagra a také samotný Agrofert – s tím nesouhlasily a podaly žaloby k soudu. O nich zatím rozhodnuto nebylo.
Reklama na staveništi za 272 milionů
Babišova farma u Benešova.
Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době to tvořilo 70 až 90 procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.
Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo uhrazení dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
Několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě předtím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy, jež za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, také krátce nato zanikly.
Reklama ve venkovském rekreačním areálu do značné míry postrádala logické opodstatnění. V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu.
