Článek
Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
„Jak vyplývá i z rozsudku štrasburského soudu, paní EM má možnost se znovu obrátit na norské soudy se žádostí o vrácení dětí do péče, respektive o stanovení styku,“ uvedla v tiskové zprávě Kancelář vládního zmocněnce.
V lednovém verdiktu ESLP uvedl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily.
Zbavení rodičovské odpovědnosti bylo podle soudu nezbytné, aby se zamezilo dalšímu mediálnímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Právníci Michalákové následně uvedli, že rozhodnutí považují za formalistické. Soud podle nich převzal tvrzení Norska a vyjádření žaloby ignoroval.
Děti u pěstounů
Pro připomenutí: norská sociální služba Barnevernet rozhodla o odebrání synů Denise a Davida v květnu 2011 kvůli podezření vznesenému mateřskou školou, že otec Josef Michalák syny sexuálně zneužíval.
Týrání a zneužívání synů Michalákové se nepotvrdilo, norský soud ale považoval zjištění za závažná a děti od roku 2012 vyrůstají ve dvou pěstounských rodinách.
Na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv, po odvolání jí soud přiznal právo na občasné kontakty s dětmi. Naposledy však Michaláková podle svého vyjádření některého ze synů viděla v roce 2015.
Někteří rodiče, experti a politici norskou sociální službu Barnevernet dlouhodobě kritizují. Podle nich odebírá děti bez dostatečného odůvodnění. ESLP dostal stížností víc.
Rodina Michalákových
Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel zde již dříve žil. Syn Denis se jim narodil v roce 2005 a David v roce 2008. Všichni mají české občanství. Pár se později rozvedl a Michalák se k případu dětí na rozdíl od exmanželky vyjadřoval jen vzácně.
